První den festivalu Rock for People 2023 patřil k těm nejtvrdším v historii

Největší ročník festivalu Rock for People je u konce. Sedmadvacátý řádný ročník patřil k těm nejtvrdším v historii a první den letošního ročníku se představilo hned několik kapel toho nejtvršího zrna. Mnoho z nich mělo na festivalu i premiéru a program prvního dne ukončili na gigantické KB stagi ikoničtí Slipknot.

První vystoupení na Youtube Music Stage obstarali američtí hardcore-punkoví Stray From the Path. New Yorská pětice kombinuje typický newyorský hardcore s úderným rap-corem a tento koktejl přilákal početné publikum hned zkraje úvodního odpoledne. Američané se na festival vrátili po pěti letech, avšak u nás mají svou pozici vydobytou už dlouho díky mnoha koncertům, zejména v Praze. Představili své aktuální album „Euthanasia”, z kterého se hrálo nejvíce v čele se singly „Needful Things” nebo „Guillotine”. Zpěvák Andrew Dijorio se od samého začátku snažil ždímat aktivní publikum a využivat toho, že všichni přítomní byli ještě čerství a plní sil. To se mu poměrně dařilo a show Stray From the Path se velmi povedla.

Velká očekávání jsem měl z prvního koncertu na hlavní KB stage, kde se poprvé na festivalu představili deathcoroví američané Lorna Shore. Tato pětice aktuálně patří mezi ty nejtvrdší skupiny svého žánru a hlavní pódium jim velmi slušelo. Objevovaly se jisté rozpaky nad časem, kdy tito černokněžnící vystoupili, ale údajně šlo o volbu samotné kapely, která chtěla otevírat program na hlavním pódiu. Zpěvák Will Ramos disponuje neuvěřitelnou škálou vokálních stylů a sebe i kapelu proslavil zejména svými hlubokými growly, což dal naplno na odiv při virálním hitu „To The Hellfire”. Hrálo se však nejvíce z loňské desky „Pain Remains” a byla to mimo jiné kompletní trilogie „Dancing Like Flames”, „After All I've Done, I'll Disappear” a „In a Sea of Fire”. Kapelu bohužel pohřbilo velmi nepovedené ozvučení, přesto šlo z tváří diváků číst obdiv a místy i zděšení nad tím, co za zvuky se linou z reproduktorů. Lorna Shore budiž (neoficiálně) nejtvrdší kapelou sedmadvacetileté historie Rock for People.

Pomyslná černá metalová mračna nad areálem zahnali vtipálci Horkýže Slíže, kteří na protější Youtube Music Stage odstartovali zcela jinou podívanou. Repertoár této čtveřice z Nitry není nutné nijak blíže přibližovat a těžko by se v areálu našel někdo z České či Slovenské republiky, který by tuto partu neznal. Pánové opět přilákali velkou spoustu fanoušků a v pokročilé odpolední hodině zajistili výbornou párty.

Zpět k tvrdším zahraničním tónům jsme se vrátili s americkými I Prevail. Ti si na KB Stage odbyli premiéru nejen na festivalu, ale i v rámci celého Česka. Taková divočina jako v případě jejich krajanů o hodinu dříve to sice nebyla, ale ani jejich mix post-hardcoru a metalcoru nepatří mezi ty nejjemnější tóny. I Prevail představili zejména aktuální desku „True Power”, hrálo se však i z předchozího alba „Trauma” z roku 2019. Zvuk se lehce vylepšil a bylo poměrně dobře slyšet jak Briana Burkheisera s čistými vokály, tak i křiklouna Erica Vanlerbergheho. Jemné a melodické tóny se střídaly s těžkými metalovými riffy a příznivci tvrdé hudby si opět přišli na své. Nemuselo to být nutně jen pro příznivce I Prevail, jelikož pánové zahráli i dva covery, konkrétně „Chop Suey” a „Raining Blood”. Parádní záležitost.

Na Youtube Music Stage jsme si od hutných riffů a tvrdých vokálů zase na chvíli odpočinuli, ačkoliv to nebyla taková veselá řachačka jako v případě našich slovenských sousedů. Američtí punk-rockoví veterání Anti-Flag jsou u nás jako doma, ačkoliv na Rock for People hrají teprve podruhé. Přijeli sice s novou deskou „Lies They Tell Our Children”, nicméně odehráli průřez celou diskografií až k debutové desce „Die for the Government” z roku 1996, kterou zastoupila stejnojmenná skladba. Pánové odehráli perfektní koncert plný skočných punk-rockových hitů a kromě skvělé formy jsme se pozastavovali i nad tím, jak pánové kolem zpěváka Justina Sanea zdánlivě vůbec nestárnou. Na pódiu stále poskakují jako za mlada a zejména Chris Barker stále předvádí kousky, za které by se nemusel stydět ani profesionální gymnasta. Anti-Flag ani po pětatřiceti letech na scéně vůbec nesundávají nohu z plynu a hitovky jako „Brandenburg Gate”, „American Attraction” nebo „1 Trillion Dollar$” stále fungují skvěle.

Metal střídal punk prakticky po celý den

Zpět na hlavní KB Stage a konečně se zástupci evropské školy metalcoru. Byli to rovnou profesoři na slovo vzatí, britští Architects. Ti loni vydali desátou desku „The Classic Symptoms of a Broken Spirit”, ale více se hrálo z již dobře známé předchozí desky „For Those That Wish to Exist”. Tyto dvě alba prakticky obstaraly celý setlist, ale dočkali jsme se i hitovek „Doomsday”, „Modern Misery” a „Royal Beggars” z desky „Holy Hell” a rovněž úvodní „Nihilist” z šesté nahrávky „All Our Gods Have Abandoned Us”. Na starší věci nezbylo místo. Architects na hlavním pódiu opět trochu zlobil zvuk a hlas zpěváka Sama Cartera nebyl slyšet tak, jak by se slušilo. To bylo však jediným lehkým zklamáním koncertu. Architects se na festival vrátili po dlouhých jedenácti letech a odehráli prvotřídní show. Ani po téměř dvaceti letech jejich skladby neztrácejí šťávu a jsou stále tak úderné, jako za dob jejich největší slávy. Finální pecka „Animals” je toho jasným důkazem.

Poslední odbočka k rockovějším žánrům vedla opět na Youtube Music Stage, kde si festivalovou premiéru odehráli Kanaďané Simple Plan. Parta kolem zpěváka Pierra Bouviera přijela s aktuální deskou „Harder Than It Looks”, na kterou si fanoušci počkali dlouhých šest let. Hrálo se však především z úvodních dvou alb a Simple Plan vzali početné publikum na opravdu nostalgickou cestu. S hity jako „Shut Up”, „Welcome to My Life” nebo „I’d do Anything” se jistě ztotožnilo mnoho aktuálních třicátníků i čtyřicátníků. Pánové si pozvali i hosty. Píseň „Jet Lag” pomohla odzpívat americká písničkářka Taylor Accorn, kterou její koncert čekal večer a skočnou „I'm Just a Kid” doprovodila kanadská zpěvačka Lølø, která na festival dorazila v předvečer svého koncertu. Závěrečná balada „Perfect” už byla jen třešničkou na dortu. Simple Plan odehráli fantastický koncert se skvělým zvukem a s výbornou formou a hned první den se přihlásili o místo mezi nejlepšími koncerty festivalu.

Krytá stage Evropy 2 hostila (mimo jiné) velkolepou orientální párty

Já si v průběhu koncertu však splnil novinářskou povinnost a vyrazil poprvé do krytého Evropa 2 stanu, kde souběžně vystupovala australská metalcorová smečka Polaris, se kterou jsme před koncertem pořídili i rozhovor. Evropa 2 Stage byla letos vybavená zpevněnou podlahou a tak se nikdo z přítomných nemusel bát o svá plíce z důvodu všudypřítomného prachu. Bez dřevěných prken by se zde jistojistě opět objevilo prachové tornádo, jelikož parta kolem zpěváka Jamieho Hailse holduje prvotřídnímu melodickému metalu, kde nechybí skvělé zpěvné refrény ani dynamické pasáže jako dělané pro divoký moshpit. Australané mají na kontě zatím jen dvě desky, nicméně už hráli i z chystané novinky „Fatalism”, která vyjde v září. Byl to aktuální singl „Inhumane”, který doprovodil již známé hity jako „Masochist” nebo „The Remedy”. Polaris na festivalu zahráli poprvé a příště by si jistě zasloužili místo v programu, kde by přilákali ještě větší publikum.

Metalový den zakončili na hlavní KB Stage králové nu-metalu (alternativního metalu, chcete-li) Slipknot. Američanům jsem věnoval samostatný článek, kam vás zvu tímto odkazem.

Ani po Slipknot první den ještě nekončil. Mnoho fanoušků okamžitě ještě během outra „'Til We Die” zamířilo do Evropa 2 stanu, kde se čekala show, která by dle mnohých mohla aspirovat na jednu z těch vůbec nejlepších na festivalu. Od jedenácté hodiny večerní tam totiž hrála indická seznace Bloodywood. Totiž, ona to senzace byla možná před rokem. Dnes je to regulérní a velice ceněná kapela kombinující nu-metal s tradičním indickým folkem. Úplně narvaný stan byl jasnou zprávou, že Bloodywood chce vidět každý. Loni vydali debutovou desku „Rakshak”, ze které zahráli všechny populární skaldby včetně „Gaddaar”, „Dana Dan”, „Jee Veerey” nebo velkého hitu „Machi Bhasad”. Zpěváci Jayant Bhadula a Raoul Kerr koncert zvládli naprosto skvěle a šířili osvětu o vzájemném respektu a podobných tématech. Bloodywood rozjeli neuvěřitelnou párty, kdy pod lidmi praskali prkna a ačkoliv nikdo asi nebyl schopný si s kapelou zazpívat ani píp, byla to neskutečná podívaná.

Fantastický závěr prvního dne byl zapříčeněný tisíci fanoušky plných energie, skvělými kapelami během večera i celého dne a hlavně skvělou atmosférou, kterou Rock for People a Park 360 každoročně nabízí. Toto byl však pouze začátek, čekalo nás toho ještě mnohem, mnohem více.

Top koncerty:

1. Bloodywood

2. Slipknot

3. Simple Plan

4. Architects

5. Polaris

Autoři fotografií: Petr Klapper, Adéla Horelicová

Slipknot >>>
Druhý den >>>
Machine Gun Kelly >>>
Třetí den >>>
The 1975 >>>
Čtvrtý den >>>
Muse >>>