Hudební knihovna - www.hudebniknihovna.cz

KLIP: Gaia Mesiah hlásí návrat singlem a jarním turné

REPORTÁŽ: Seal rozdával úsměvy, útěchu i objetí

NAŽIVO: Beth Hart se s novým albem vrací do Prahy

Caligula's Horse: Našli jsme specifický hudební styl, který víme jak vytvořit

David Malý, 28. 03. 2025

Po koncertě australské progresivně metalové party Caligula's Horse na festivalu Brutal Assault jsem si popovídal zejména se zakladateli kapely Jimem Greyem a Samem Vallenem. Přítomná byla však celá kapela a pořádně jsme probrali desku „Rise Radiant", jejich tvůrčí proces i žánrový směr. Prozradili práce na nové desce, z čehož nakonec vzniklo nové album „Charcoal Grace". Řeč byla i o nedávném odchodu kytaristy, jejich práci mimo kapelu, hudebních videoklipech, sociálních sítích i životě na turné.

Rozhovor nabízíme i v angličtině.

The interview is available also in English down below.

Hudební Knihovna: „Čau pánové, díky za Váš čas. Vítejte na festivalu Brutal Assault. Jestli se nepletu, jste tu poprvé, že? Jak se vám líbí místní areál?"

Jim Grey (zpěv): „Je to tak. Je to mazec. V Austrálii nic takového nemáme, takže procházka po pevnosti a vůbec jen příjezd sem byl vzrušující. Vidět pódia je jedna věc, ale ta pevnost…"

Sam Vallen (kytara): „Je to něco z 18. století…"

Jim: „Jo, je to docela šílené."

Žádné podobné pevnosti nebo hrady v Austrálii nemáte?

Sam: „Ne. Rozumíš, oficiálně jsme národ jen asi sto let... (smích)."

Jim: „Jo, dej nám čas. Ještě jsme na to nepřišli (smích)."

Tak to se vám v Evropě musí líbit, protože tady je hrad na každém kroku…

Jim: „Jasně. V podstatě, když cestujeme po Evropě, ať jedeme kamkoli, jednou z našich priorit je turistika. Snažíme se vidět co nejvíc. Totéž jsme udělali v Portugalsku... Víš co, s námi to jsou jen hrady a sochy."

Sam: „Viděli jsme templářskou pevnost."

Jim: „Jo, Klášter Řádu Kristova. Slyšel jsi o tom? Je to původně templářská pevnost ve městě Tomar v Portugalsku."

Super! Jste teď v Evropě po dlouhé době, po dlouhých 5 letech. Samozřejmě to bylo také způsobeno pandemií, ale na čem jste za tu dobu pracovali? Mohli jste jet na turné do Ameriky nebo po Austrálii?

Sam: „Jo, krátké turné jsme měli, ale z větší čási se všechno zrušilo a tak nějak nám to zabránilo v plánech. Nelíbila se nám myšlenka, že bychom do toho vydali album a pak neměli šanci dělat to, co děláme. Ale nakonec jsme tak nějak začali psát a vytvořili nějaký základ stylistického směru, který budeme následovat někdy v blízké budoucnosti."

Vaše album „Rise Radiant" vyšlo těsně před covidovou pandemií (20. května 2020, pozn. red.). Neměli jste v té době šanci desku propagovat tak, jak jste chtěli, takže to teď doháníte? Máte radost, že ty skladby konečně můžete hrát naživo nejen tady v Evropě? Jak se desce daří po třech letech?

Sam: „Vtipné je, že stále působí svěžím dojmem. Myslím, že mnoho lidí zažilo ten pocit, kdy obrazně vzali nůžky, ustřihli posledních pár let a dali ten čas zase dohromady. Zdá se, že žádný čas vlastně neuplynul. Album je v tomto smyslu stále velmi čerstvé, takže je stále vzrušující pocit, že s ním můžeme konečně vyjíždět na turné, i po takové době. Zjišťovali jsme, jaké ty skladby, které jsme samozřejmě naživo ještě neměli šanci zahrát, opravdu ve skutečnosti jsou a co můžou nabídnout v živém kontextu. Je to velmi zábavné nové písně hrát.”

Můžeš mi říct něco k tomu, jak album vznikalo? Nevím, jestli se mnou budete souhlasit, ale mám pocit, že předchozí alba byla o něco tvrdší než „Rise Radiant". Byl to záměr nebo spíše přirozený vývoj? Jaký jste přistoupili k psaní skladeb?

Sam: „Dáváme si záležet na tom, abychom vždy měli kontrast mezi novým a předchozím albem. A myslím, že máš pravdu, deska „In Contact" (předchozí album vydané v roce 2017, pozn. red.) bylo pravděpodobně tvrdší, ale možná spíše obrazně řečeno. Bylo temnější a prozkoumávalo vážnější témata a myšlenky, zatímco k „Rise Radiant" jsme přistoupili s myšlenkou, že bude trochu kompaktnější, trochu stručnější, barevnější a prostornější. Tyhle věci byly tematicky zabudované do aktuální desky. Není to koncepční album, je to sbírka písní. Kromě toho je to album, které jsme tak trochu záměrně napsali jako pozitivní obrat na některé opravdu temné věci, které se v té době děly. To je samozřejmě ironie, protože jsme nevěděli, až jak moc temná ta doba bude. Ale je zajímavé, že z toho důvodu se pro pandemii vlastně docela dobře hodilo."

Josh Griffin (bicí): „Myslím, že právě kvůli tomu se k albu dostalo spoustu lidí. Spousta lidí říkala, že přes covid hodně poslouchali „Rise Radiant" a opravdu jim to pomohlo."

Sam: „Jo, shodou okolností to bylo to pravé album pro tu dobu."

Rozumím. Řekl bych, že námět nebo celkové poselství z alba je docela pozitivní. Výzva pro to, aby si lidi věřili a dokázali se přes těžké časy dostat. Souhlasíte?

Sam: „Absolutně. To byl tak trochu účel celé věci. Chtěli jsme něco, co... Víš co, něco co bude tvrdé, upřímné, a aby to reprezentovalo náš zvuk, a zároveň to mělo poselství o sebedůvěře a pozitivitě."

Jime, to je také něco, co jsi zmiňoval na pódiu…

Jim: „Jo, pokaždý."

Myslím, že je to velmi dobrý způsob jak lidi sjednotit a takové pozitivní poselství šířit…

Sam: „Jo, hlavně přes metalovou komunitu, protože si myslím, že spousta lidí se bere trochu moc vážně (smích). Metalisti jsou pohodoví lidé, prostě si společně užíváme hudbu."

Rozhodně. Před dvěma lety kapelu opustil váš kytarista Adrian Goleby a od té doby pokračujete jako čtyřčlenná skupina. Rozhodli jste se nehledat náhradu nebo jste neměli nikoho vhodného pro tuto roli a byli jste nuceni pokračovat bez druhého kytaristy?

Sam: „Pro nás je to čistě praktické. Pravda je taková, že pokud jde o tvorbu hudby, téměř všechny písně vymýšlím já jako hlavní kytarista a Jim. Vždy jsme měli i druhého kytaristu, který víceméně hraje jen některé pasáže a v konečném důsledku neměl velký vliv na tvorbu hudby. Takže, když jsme si uvědomili, že Adrian už opravdu nechce jezdit na turné a dělat další věci, nemělo smysl hledat někoho, kdo by přišel a dělal relativně malou část naší práce. Místo toho jsme se rozhodli zaranžovat naše písně tak dobře, jak to jen šlo pouze s jednou kytarou a výsledek je skvělý."

Dale Prinsse (baskytara): „A taky se kurva milujeme!"

A nemělo to zásadní dopad na živé koncerty?

Sam: „Byli jsme k tomu velmi kritičtí, nechápej mě špatně. Nevěděli jsme, jestli to bude fungovat nebo ne, ale myslím, že to funguje (úsměv)."

No, hlavně aby to fungovalo u vás. Naživo jste byli skvělí. (úsměv)

Sam: „Díky. Jo, za nás je to v pohodě. Taky je méně lidí na turné..."

Jim: „Chceš říct vtipný vedlejší product Adrianova odchodu? Lety z Austrálie jsou kurevsky drahé (smích). To, že teď cestujeme jen ve čtyřech je v tomhle ohledu vynikající. Šetříme prachy kámo!"

Jsem rád, že to dopadlo dobře. Potřebujete vůbec basáka? (úsměv)

Sam: „Jasně, že ne. Uvidíme se příště, kámo."

Dale: „Jo, vyhoď mě!"

Vlastně i bicí můžete nahrát a naživo jen pustit… Je to těžká doba (úsměv).

Jim: „Jednoduchý. Pomalu to zredukujeme."

Sam: „Bicí v této ekonomice?" (smích)

Zmínil jsi kreativní proces, takže předpokládám, že teď tvoříte novou hudbu? Je to založeno pouze na inspiracích od sebe navzájem nebo berete inspiraci i od jiných kapel, případně jiných vlivů?

Sam: „Jo, ten proces má tendenci být... Snažíme se to dělat holisticky. Myslím, že hodně metalové hudby je napsáno způsobem, kdy se dá dohromady několik riffů nebo nápadů, pak se přidají vokály a později cokoliv dalšího. Takže náš přístup je, že začneme vymýšlet hudbu a skladby dokončujeme za pochodu. V momentě, kdy přijde nápad, který většinou, ale ne výlučně, přinesu já, tak Jim začne vymýšlet nějaký lyrický směr a začneme to spolu nějak dávat dohromady. Nejsme explicitně ovlivnění konkrétními kapelami, ale… Víš co, měl jsem za ta léta spoustu rozhovorů, kde lidé mluvili o tom, že se kapely tak trochu bojí představy, že ztratí svou identitu tím, že se nechají příliš ovlivnit ostatními. Myslím, že to pro nás nikdy neplatilo. Podle mě je ten rozdíl v tom, že máme poměrně jasnou představu o tom, co máme rádi. Víš co, ty barvité, velmi harmonické, ale presto energické a silně melodické metalové skladby. Pravda je že jsme našli konkrétní hudební styl, který víme jak vytvořit. Myslím, že jsme poměrně osobití. Zkrátka se nadchneme pro nápad toho druhého a najdeme způsob, jak to dát dohromady.”

Jim: „Vždy je zábavné být součástí toho procesu a jen být svědkem toho, jak se to začíná formovat. Protože to začíná těmito malými nápady a vzniká reakcemi, kdy si navzájem řekneme co by mohlo kde a jak fungovat. Pak se to valí jako sněhová koule."

Dale: „S každou další reakcí to ten kreativní proces eskaluje."

Sam: „Jo, velmi rychle se z nápadů stane konverzace a brainstorming."

Samozřejmě nikdy není dobré snažit se někoho kopírovat nebo stát se někým jiným. Každý by měl věci dělat přirozeně…

Sam: „Je to přirozené. Ale jak jsem řekl, vždy máme ten kontrast. Přemýšlíme o tom, co jsme dělali naposledy a a snažíme se sami sebe zmáčknout. Tak, abychom těm elementům v nové muzice, na které neustále pracujeme, mohli důvěřovat jak v uměleckém smyslu, tak ve smyslu stylovém. Takže nás něco neustále drží ve střehu."

Jim: „Myslím, že pokud jde o vlivy, asi bych je popsal spíše jako tiché než explicitní. Tím myslím, že jsou věci, které máme v podvědomí a které zapříčinily, že milujeme tuhle hudbu a jak ji píšeme. Nikdy ale nenastane okamžik, kdy bychom si řekli, že by bylo super udělat něco třeba jako Dream Theater. Je to všechno pod povrchem, zatímco my pokračujeme v naší jízdě."

A při té jízdě se neustále bombardujete nápady…

Jim: „A jak dlouho to už děláme? Dvanáct let?"

Sam: „12 let, ano."

Jim: „Takže, víš co, teď už je to rychlík. Prostě nastoupíme do vlaku a jedeme."

To je super. Všichni jsme rádi, že vás na té jízdě můžeme doprovázet. Takže, to by bylo album „Rise Radiant" vydané před třemi lety. Je něco nového na obzoru?

Sam: „Rozhodně ano. Zatím nemůžeme nic bližšího říct. Na další otázky odmítám odpovídat (úsměv)."

Dobře. Tak jen napíšu, že chystáte „něco". (úsměv)

Sam: „Tak jo, pracujeme na nové hudbě. Nějaký výsledek je ještě v nedohlednu, ale ano, budou novinky."

Jim: „Posouváme k tobě přes stůl dolarovou bankovku (úsměv)."

Díky. Takže teď máte v plánu trochu více propagovat aktuální desku?

Sam: „Prostě obnovíme to tempo, které jsme ztratili. Víš co, po všech těch letech."

Jim: „V Evropě nám zbývá ještě pár koncertů, několik headline akcí. Taky pojedeme chvilku s Decapitated, což bude zábava. Turné zakončíme na festivalu ArcTanGent v Londýně. Potom budeme mít turné v Latinské Americe a pak v USA, jen krátce. Ale doufáme, že se po vydání nové desky vrátíme i sem na festival."

Plánujete jezdit do Evropy o něco častěji?

Sam: „Samozřejmě. Jezdili jsme docela často. Tedy, před těmi temnými časy (smích)."

No, časy nejsou ani teď moc zářivé. Takže, přijedete znovu, pokud za dva roky ještě bude Evropa existovat? (smích)

Sam: „To je pravda. Uvidíme, jak to dopadne, jo?"

Zajímají mě booklety vašich desek. Snad kromě „Rise Radiant" nejsou příliš expresivní a ponechávají hodně prostoru pro fantazii. Můžete mi říct, kdo vám dělá grafiku na obaly?

Jim: „Automaticky předpokládáš, že to nejsme my?"

Ano, předpokládám, že to neděláte vy. Nemůžete být kreativní ve všem. (smích)

Jim: „Kéž bych to dělal já (smích). Nemám v hlavě žádnou představivost. Spolupracujeme s řadou umělců... Sam ti o nich řekne více, protože mi vypadla jména (smích)."

Sam: „Grafiku pro „Bloom" a „Rise Radiant" udělal stejný chlapík. Jmenuje se Chris Mangos a pracoval i na mnoha designech pro merch."

Jim: „Je to náš dobrý přítel. Má uměleckou svobodu a vše vždy skvěle zpracuje."

Sam: „V zásadě mu dáme velmi obecný seznam motivů a textů a on vždy přijde s něčím opravdu, opravdu krásným. Jde o to, že umění jde ruku v ruce s hudbou. Ta myšlenka kontrastu s předchozí tvorbou. Víš co, někteří fanoušci se mohou opravdu upnout k té myšlence mít konzistentní estetiku. Vem si třeba obaly desek od Cradle of Filth. Přesně víš, jak to bude vypadat. S každou novou deskou se záměrně snažíme, aby vypadaly velmi odlišně od těch předchozích. Jsou tam nějaké jasně sdílené prvky, můžeš si například spojit ten abstraktní prvek přírody, ale víš co, když vyjde nová deska, chci, aby si lidé jakmile uvidí ten obal uvědomili, že na ní najdou nové prvky hudby, novou estetiku hudby, i když bude ve svém základu důvěrně známá. Proto máme tendenci spolupracovat s různými umělci.”

Ano, je dobré mít nějakou rozmanitost.

Sam: „To je pravda."

Když už jsme u rozmanitosti. Mnoho kapel v poslední době často představuje hudební hosty na svých albech, ať už jde o hostující vokály, kytarová sóla a poodbně. Vy to neděláte…

Jim: „Je to jedna z věcí, které nám ještě nevyšly. Byli jsme mnohokrát kontaktovaní, ale lidé jsou... Myslím, že právě po covidu lidé dělají více svých vlastních věcí, píší a vydávají hudbu během turné. Ale ano, hodně lidí nás oslovilo. Dělám také produkci a věci pro další hudebníky, Dale nedávno pracoval s jedním Australským umělcem… Takže, věnujeme se i tvorbě mimo naši kapelu."

Jasně, neříkám, že to potřebujete, ale možná by mohly být zajímavé nějaké křičící metalové vokály…

Jim: „Jo, možná? Já jsem malý a citlivý muž, takže asi uvidíme, jak se to vyvine (úsměv)."

Dalším způsobem, jak dostat poselství vaší písně k divákům a vyjádřit se i vizuálně, je natáčení videoklipů. Děláte to rádi, nebo to berete jako nutné zlo?

Jim: „Je to opravdu zajímavý mix, protože mám pocit, že děláme něco, co ty skladby reprezentuje a vizuál, který zachycuje jejich význam, je opravdu důležitý. Osobně ale, a mluvím jen za sebe, to považuji za opravdu náročné. Už jen proto, že nemám rád ten druh vystupování bez publika. Vždycky mi to připadá trochu trapné. Ale ano, videoklipy jsou opravdu důležité. Víš co, je to dobrý způsob, jak dostat nový singl ke spoustě lidem. Co si o tom myslíte vy?

Sam: „Joshi, jak tě baví hraní v klipech? Tvoje pokyny jsou : „jen si kurva sedni a hraj na bubny! (smích)"

Josh: „Aspoň mám nějaké záběry (smích)."

Sam: „Já rád kroutím boky ve zpomaleným záběru, je to krásné."

Dale: „Na našem prvním videu z „Rise Radient" pro skladbu „Slow Violence" jsem pracoval jako producent a hodně jsem se v této oblasti naučil. Jsou tam tihle tři a já jsem si to užíval i jako divák. Je opravdu vzrušující vidět, jak se tyto koncepty mohou spojit. Je zábavné přemýšlet o těchto pojmech a také se z nich poučit."

Určitě. A taky nechcete mít hudební video s nějakým klišé pozadím…

Jim: „Snažíme se těmto věcem vyvarovat. Myslím, že… Abych se vrátil k těm našim konceptům, máme tendenci upřednostňovat performativní videoklipy pro prostý fakt, že je těžké mít vysoce produkční videoklip, který nevypadá kýčovitě ve stylu hudby, kterou děláme. Není to tedy tím, že bychom měli nějaký specifický vkus. Je to ten postup, díky kterému se dostáváme tam, kde jsme. To je asi nejjednoduší způsob, jak to říct.”

Josh: „A také proto, že je to zábavné!"

Jim: „Jen někdy (smích)."

Také to stojí hodně peněz a času, hodně úsilí. To platí i pro sociální sítě. Jaký je váš přístup k udržování kontaktu s vaší komunitou na sociálních sítích?

Jim: „Když jsme na turné, děláme to hodně. Dale je hlavním strůjcem."

Dale: „Jo. Kámo, hrozně rád mluvím s lidmi. Je to jediná věc, kterou na sociálních sítích mám rád. Opravdu se s lidmi spojím a vím, že někoho potěší zpráva, která přichází od vás, a ne od nějaké umělé inteligence nebo managementu. Přijdou na naši show, já jim upřímně poděkuji za podporu a za to, že poslouchají naši muziku. A myslím to upřímně. To je moje oblíbená stránka sociálních sítí."

A fanoušci vědí, že zpráva skutečně přichází od někoho z kapely a ne od managementu, labelu nebo někoho jiného.

Dale: „Jo, přesně tak. Stává se to všude, vidíte ten rozdíl."

Jim: „Je pro nás opravdu důležité mít takový praktický přístup. Vím, že ne všechny kapely to takhle dělají, protože se snaží udržet si své charaktery nebo nějakou image. Ale my, myslím, hodně prolomujeme tu čtvrtou zeď. Jako skupina lidí, protože, víš co, naše charaktery jsou nám u prdele (smích). Je opravdu příjemné mít možnost zjistit odkud naši fanoušci jsou a opravdu s nimi být v kontaktu."

Dale: „Jsou k nám také velmi upřímní."

Jim: „Jsou. Řeknou nám, když je nebavíme."

Dale: „Jo. Přesně tak (smích)."

Jim: „Možná trochu jinými slovy (smích)."

Takže oboustranně upřímný vztah? (úsměv). Super. Ještě jste nesmazali své sociální sítě, takže to asi funguje dobře.

Jim: „V pohodě. Jsme naprosto v pohodě."

Vždy je lepší dostat upřímný feedback a je skvělé, že na to reagujete přímo vy. Když zrovna nekomunikujete se svými fanoušky, jak trávíte čas na turné?

Sam: „Mario Karts!"

Josh: „Fakt. Mario Karts."

Dale: „Tady je nutné říct, že jsme s Jimem vyhráli. A ty to víš."

Sam: „Tady je nutné říct, že jsem nikdy neprohrál (smích)."

Jim: „Na tomto konkrétním turné je to zajímavé, protože nemáme autobus, ale jsme jen v dodávce. Měli jsme doslova nulový prostor pro volnočasové aktivity. Takže jediné aktivity, jsou opravdu jen v dodávce při hraní her. Spánku je velmi málo, času na procházky je velmi málo. Normálně je turistika velkou součástí turné. Tentokrát jsme uvězněni v malé krabici a hrajeme Mario Karts."

Dale: „A vyhráváme!"

Jim: „A vyhráváme."

To je dobrý flashback. Je to téměř nekonečná zábava, že? Vzhledem ke jménu kapely jste zjevně velkými fanoušky historie. Jak jste se vlastně k tomu názvu dostali?

Jim: „No, vypráví se příběh o Caligulovi, římském císaři. Protože to byl party boy, nebo fuckboy, chceš-li. Caligula byl císařský grázl a údajně měl plný zuby senátu a moc se mu tam nelíbilo. Takže se ke svému koni choval jako ke šlechtě a chtěl z něj udělat konzula, aby s nimi vyjebal."

Sam: „Téměř jistě je to celý příběh. Pravděpodobně se to nestalo, ale je to zábavný kus historie (úsměv)."

Jim: „Stále si myslím, že je to jedna z těch věcí, víš co, není kouře bez ohně. Takže víme, že Caligula byl magor, a konkrétně…. No, to je jedno. Každopádně, význam fráze Caligulův kůň (Caligula’s Horse, pozn. red.) je v podstatě určitý paradox, protože hádám, že kůň by jako konzul neudělal moc dobrou práci a přesně tak jsme se cítili, když jsme zakládali kapelu. Tak nám přišlo, že nás to vystihuje poměrně dobře."

Sam: „A nic se nezměnilo (smích)."

Jim: „Přesně tak (smích)."

Dovolím si nesouhlasit (úsměv). Dobře, děkuji moc za rozhovor, užijte si festival, pokud zůstáváte. Užijte si turné, užijte si Mario Karts a budeme se těšit na to „něco", co chystáte.

Sam: „Super, díky."

Jim: „Díky kámo, měj se."

Úvodní fotografie pochází z facebookového profilu kapely Caligula's Horse.

English

After the show of the Australian progressive metal band Caligula's Horse at the Brutal Assault festival, I spoke mainly with the band's founders Jim Grey and Sam Vallen. However, the whole band was present and we thoroughly discussed the album „Rise Radiant", their creative process, and their genre direction. They revealed the work on the new record, which eventually resulted in the new album „Charcoal Grace". We also talked about the recent departure of their guitarist, their work outside the band, music videos, social networks, and life on tour.

Hudební Knihovna: „Hello guys, thank you very much for your time. Welcome to Brutal Assault, I believe it is your first time here, right? What do you think of the area?"

Jim Grey (vocals): „It’s insane. We don’t have anything like this in Australia, so walking around and just arriving here is crazy. Seeing the stages is one thing but the fortress…”

Sam Vallen (guitar): „It’s something from the 18th century…”

Jim: „Yeah, it’s pretty wild.”

No fortresses or castles like this in Australia?

Sam: „No. I mean, we’ve only been a country for like a hundred years… (laughter).”

Jim: „Yeah, give us time. We haven’t figured it out yet (laughter).”

So, you must be very happy to be in Europe because there is a castle in every corner…

Jim: „Yeah. Basically, when we are touring Europe, wherever we go, one of the priorities for us is exploring and trying to see as much as possible. We did the same thing in Portugal… You know, it’s castles or busts for us.”

Sam: „We saw the Templar Knights.”

Jim: „Yeah, the Knights Templar castle. Heard of it? It’s a castle in the city of Tomar in Portugal.”

Very cool! You are now in Europe after a long time, after 5 long years. Obviously, it was also caused by the covid break but what did you do in the meantime? Did you tour Australia or America?

Sam: „Yeah, we did a little bit of touring in there but for the most part, everything had shut down and sort of stopped us from being able to do that. So we kind of struggled a little bit with the idea of like releasing an album into that and then not really having a chance to do the thing we do. But in the end, we sort of started writing and it's a little bit of a launch pad for the next kind of stylistic direction which will follow sometime soon in the near future.”

Your album „Rise Radiant” was released just before the covid break (N.B.: May 20th, 2020). I guess you didn’t have a chance to promote it very much at that time, so are you now catching up with it? Are you enjoying the fact you can finally play it live in from of your audience in Europe and everywhere else? How does the album age?

Sam: „It’s funny because it still feels kind of fresh. I think a lot of people sort of have experienced this thing where we’ve sort of taken a pair of scissors and sort of cut out the last few years and stuffed it together. Feels like no time has passed. The album is still super fresh in that sense, so being able to actually tour with it even after all this time, it still feels like an exciting and new thing. Actually, on this run of shows, there were a couple of these songs we obviously haven’t played before and we were really sort of finding out what they’re really like. We were finding out what the songs have to say in a live context. It’s been really fun.”

Can you tell me a little bit about how the album came to be? I don’t know if you would agree with me but I feel like the previous albums were a little bit heavier than „Rise Radiant”. Was it on purpose or more of a natural evolution? What was the writing process like?

Sam: „We sort of make a point to always have a contrast between the new and previous album. And I think you’re right, „In Contact” (N.B.: previous album released in 2017) was probably heavier but maybe heavier in like a thematic sense. Darker and more exploratory of darker themes and ideas, whereas „Rise Radiant” we approached with the idea of it being kind of a little more compact, a little more succinct, a little more colourful and spacious in that way. So, those were really the things built into the album. It’s not a concept album, it’s a collection of songs. On top of that, it’s an album we kind of wrote deliberately as a positive spin on some of the really dark things that were happening around at that time. There’s the irony of course that we didn't see just how dark it would become. But interestingly enough, it was actually well suited for the pandemic for that reason.”

Josh Griffin (drums): „I think it’s what got a lot of people because of that, actually. A lot of people have said they’ve listened to „Rise Radiant” so much through covid and it really helped them.”

Sam: „Yeah, it was coincidentally the right album for that time.”

Yeah, I think the lyrical theme or the overall message from the album is quite positive. To believe oneself and sort of „let’s get through it” vibe. Would you agree?

Sam: „Absolutely. That was kind of the purpose of the whole thing. We wanted something that… You know, that was heavy and direct and represented our sound but had the message of self-strength and positivity.”

Jim that’s also something you mention on the stage…

Jim: „Always.”

I think it’s very good to bring people together and share this message everywhere…

Sam: „Yeah, especially through metal because I think a lot of people are taking themselves a little bit too seriously (laughter). Metalheads are chill people, we’re just having a nice time.”

Definitely. Two years ago, your guitarist Adrian Goleby left the band, and you are continuing as a 4-piece band since. Did you decide not to look for a replacement or you didn’t have anyone suitable for the role and was forced to continue without a second guitarist?

Sam: „For us, it’s purely practical. The truth of the matter is that when it comes to the creation of the music, the beginning of almost all of the songs are with Jim and myself as a lead guitarist in the band. We’ve always had a second guitarist who kind of just plays parts and doesn’t necessarily have as much of an input in the creation of the music. So, when we realised that Adrian didn’t really want to do the tours anymore and whatever else, it didn’t really make sense to find another person to come and just do a relatively small amount. So, instead, we just decided to arrange the songs as well as we could with just one guitar and it’s been amazing.”

Dale Prinsse (bass): „And we fucking love each other, as well!”

And it didn’t have any impact on how you do live shows?

Sam: „We were reprehensive about it, don’t get me wrong. We didn’t know if it’ll work or not but I think it does (smile).”

I mean, as long as it works for you guys, I guess. (smile)

Sam: „Yeah, for us it’s fine. The touring party is smaller…”

Jim: „You wanna know a fun accidental byproduct of that? Flights from Australia are really fucking expensive (laughter). Having a four-man touring party is delicious. Let’s save that money baby.”

Happy it worked out. Do you even need a bassist? (smile)

Sam: „Yeah, see you next time buddy.”

Dale: „Sure, fire me!”

You can also record the drums and everything for the live shows… It’s a difficult time. (smile)

Jim: „Easy. We will slowly whittle this down.”

Sam: „Drums in this economy? (laughter).”

You mentioned the writing process, so I guess you are creating new music now? Is it based solely on inspirations from each other or do you take inspiration from other bands as well, or other inputs?

Sam: „Yeah, the process tends to be… We try to make it quite holistic. A lot of metal, I think, is written in this way where you kind of put together a series of riffs or ideas and then add vocals and whatever later on. So, our approach is to start to create music and try to arrange it as we go. The moment there is an idea, usually one that I come up with but definitely not exclusively, especially of late. Jim will maybe come up with a direction for some lyrical ideas and we start to sort of workshop it together. We don’t explicitly take influence from other bands but… You know, I’ve had a lot of interviews over the years where people have talked about bands being kind of scared of the idea of losing their identity by being influenced by others. It's never been a problem for us. I think the difference is that you know, we've got a pretty solid idea of what we like, which is this very colorful, very harmonic, but yet still energetic and powerful kind of metal music, and the reality is that we've found a particular niche that we know how to create. I think it's reasonably distinctive. So, you know, I guess we just kind of get excited by each other's ideas and see how well we can put those together.”

Jim: „It's always fun to be part of the process and just witness it start to accelerate. Because it starts with these small ideas and it gets created by responses like „I think this might work and this might work”. You know, the snowball rolls down.”

Dale: „It’s escalating with each reply.”

Sam: „Yeah, it becomes a conversation very quickly.”

Of course, it’s never good to try to copy someone or become somebody else. Everyone should just do whatever feels natural.

Sam: „It's natural but also like I said, we always have that contrast like thinking about what we did last and trying to challenge ourselves by having elements for the new music that we’re always working on, which can trust both in an artistic sense and in the stylistic sense. So, somebody keeps us on our toes.”

Jim: „I think, in terms of influences, I would probably describe them as being tacit rather than explicit. I mean, there are things that are in the undertow that are cooked into the way that we love music and we write music. But there's never a moment when we're like „Hey, we could do like a Dream Theater thing, wouldn't that be sick?”. You know, it's all just under the surface while we ride.”

And you ride while bouncing ideas off of each other…

Jim: „And we've been doing it for how long? Twelve years?”

Sam: „12 years, yeah.”

Jim: „So, you know, it's an express now. We just get on the train and just go.”

That’s amazing. I think everyone is happy you guys are out there. So, that was the album „Rise Radiant” released three years ago. Is something on the horizon?

Sam: „Absolutely yes. We can't say anything yet. I refuse to answer any more questions (smile).”

I’ll just write down „something”. (smile)

Sam: „I mean, at this point, yes. We're working on new music. It's still a little while off but yeah, there will be news.”

Jim: „We’re sliding a dollar bill across the table to you (smile).”

Thank you. So, right now, the plans are to promote the latest album a little bit more?

Sam: „We’ll just rekindle the momentum that we lost. You know, after all of these years.”

Jim: „We've got a handful of shows left in Europe, a bunch of headline shows. We're also playing with Decapitated for a little bit which will be fun. Then we're ending the tour at the ArcTanGent festival in London. We’ll have a run in Latin America after this and then in the US, just briefly. But we're hoping to come back to this place after the new release.”

Are you planning to come to Europe a little bit more often?

Sam: „Of course. We used to come pretty often before, you know, before the dark days (laughter).”

Well, the days are not very bright right now. So, if there is Europe in two years. (laughter)

Sam: „Yeah, it’s true. We’ll see how it goes, eh?”

I'm curious about the artwork or your albums. Because it’s not very explicit, maybe apart from „Rise Radiant”. It leaves a lot of space for imagination. Can you tell me who is behind the artwork?

Jim: „You just assume it’s not us?”

I assume it’s not done by you, yes. You can’t be creative in everything. (laughter)

Jim: „I wish it was me (laughter). I can’t see things in my head. We work with a number of artists… Sam will tell you more about the predominant artist we’re working with because names are falling off of my head (laughter).”

Sam: „The artwork for „Bloom” and „Rise Radiant” are done by the same artist Chris Mangos, who would work also on a bunch of merch designs.”

Jim: „He’s a good friend of ours and he always works really well with artistic freedom.”

Sam: „We just basically give him some very broad list of ideas and the lyrics and he always comes up with something really, really beautiful. The thing is that the art follows a similar course as the music. The idea of contrasting the previous work. You know, some fans can get really fixated on the idea of having this consistent aesthetic. Think of a Cradle of Filth album cover, you know exactly, how it’s gonna look like. With every new album, we try to deliberately make them feel quite different from the last. There are obviously shared elements, you can touch on the abstract of nature for example, but you know, when it comes down to it, when the album comes out, I want people to see the cover and realise that this is a new element to the music, new aesthetic to the music, although familiar in its foundation. That's why we tend to work with different artists.”

Yeah, it’s good to have some variety.

Sam: „That’s right.”

Speaking of variety, a lot of bands are doing frequent guest appearances lately, whether it’s guest vocals or guitar solos. You don’t do that…

Jim: „It’s one of the things that haven’t come out yet. We’ve been hit up a number of times, but people are… I think, post-covid as well, it’s where people are doing more of their own stuff, writing and releasing their music while touring. But yes, we had a lot of people reaching out to us. I’m also doing production and stuff for people, Dale recently worked with another Australian artist. So yeah, we get around."

Yeah, I’m not saying that you need it but maybe some guest screaming vocals could be interesting.

Jim: „Yeah? I mean, I’m a small and sensitive man, so I guess we’ll see how that goes (smile).”

Another way how to get the message of the song across and express yourself in a visual way is shooting music videos. Is it something you like doing or do you take it as a necessary evil?

Jim: „It’s a really interesting mix because we feel like doing something that represents the songs is really important and the visual that captures the message is really important but personally, I’m only speaking for myself, I find them really challenging. Just because I don’t like the kind of performative element without an audience. I always find it a bit awkward but yeah, videos are really important. You know, it’s a good way to get the single out there. What do you guys think? How do you feel?”

Sam: „How do you like the acting Josh? It's like: Just fucking sit here and play your drums! (laughter)”

Josh: „At least I get some shots (laughter).”

Sam: „I like to shoot my hips in slow motion, it’s beautiful.”

Dale: „I worked as a producer on the first video we had from „Rise Radiant” for „Slow Violence” and I learned a lot in that area. We have these guys in the music video and I was enjoying it as an audience. It’s really exciting to see how these concepts can come together. It’s fun to think of those terms and learn from that as well.”

Right, and you don’t want to have a music video with some cliché background…

Jim: „We try to get away from that stuff pretty heavily. I guess… To go back to what the concepts are, we tend to favor performative video clips for the simple fact that it's hard to have a high-production video clip that doesn't look cheesy in the style of music we do. So, it's not that we have a particular kind of taste. It's the practice that we end up going in these directions. We know it will work. That’s probably the fairest way to put it.”

Josh: „And also because it’s fun!”

Jim: „Sometimes (laughter).”

Also, it costs a lot of money and time, and a lot of effort. That goes for the social media as well. What’s your approach to keeping in touch with your community on social media?

Jim: „When we’re touring, we do that a lot. Dale is sort of the mastermind behind it.”

Dale: „Yeah. Man, I love talking to people. It’s the one thing I really get a lot out of social media, actually connecting with people and knowing that at the end of the day, someone is seeing the message that comes from you, not from AI or management. I genuinely thank them for coming to our show, for checking our music and I mean it sincerely. That’s one of my favorite parts of social media.”

And the fans know the message is actually coming from someone in the band and not from management or label or someone else.

Dale: „Yeah, exactly. It happens everywhere, you can see the difference.”

Jim: „It’s really important to us to have that kind of hands-on approach as well. I know not all bands do it like this because they’re trying to sort of keep their characters but for us, I think, we break the fourth wall a lot. As a group of people because, you know, we don’t give a shit about our characters (laughter). It’s really nice to be able to really be in touch with where the fans are coming from and how they’re feeling about something.”

Dale: „They’re also very honest with us.”

Jim: „They are. They tell us when we’re not fun.”

Dale: „Yeah. Exactly that (laughter).”

Jim: „In different words, maybe (laughter).”

That’s some nice mutually honest conversation. Amazing. You didn’t shut down your social media yet so I guess you’re good.

Jim: „We’re fine. We’re absolutely fine.”

It’s always better to get a genuine reaction and that it’s you who’s replying. If you’re not talking to your fans on tour, how do you kill time on the road?

Sam: „Mario Karts!”

Josh: „Genuinely Mario Karts.”

Dale: „The thing is, Jim and I won. And you know it.”

Sam: „The thing is, I never lost (laughter).”

Jim: „It’s interesting on this particular tour because we’re not actually on a tour bus but in a van. We have had literally zero downtime. So, the only downtime we have is really just in the van playing games. Sleep is very little, time to walk around is very little. Normally tourism is a big part of touring for us. This time around is being trapped in a small box playing Mario Karts.”

Dale: „And winning!”

Jim: „And winning.”

That’s a proper flashback. It’s almost endless entertainment, isn’t it? You’re clearly big fans of history given the band's name as well. How did you actually land on that name?

Jim: „Well there’s a story told about Caligula, the Roman emperor. Because he’s been a party boy, or a fuckboy if you will. Caligula was an emperor fuckboy and supposedly, he was getting sick of the senate and didn’t like it very much. So, he treated his horse like royalty and wanted to make him a consul. You know, to fuck with the senate and to show them what he thought of them.”

Sam: „Almost certainly the full story. Probably didn’t happen but it’s a fun piece of history (smile).”

Jim: „I still think though, it’s one of those, you know, no smoke without a fire things. So, we know Caligula was a dickfuck, and specifically…. Anyway. The meaning of the phrase Caligula’s Horse is basically sort of a paradox because I imagine a horse as a consul is not doing a very good job and that’s kind of how we felt when we started the band, so that describes us pretty well.”

Sam: „And nothing has changed (laughter).”

Jim: „Precisely (laughter).”

I beg to differ (smile). All right, thank you very much for the chat, have fun if you’re staying. Enjoy your tour, enjoy Mario Karts and we will look forward to the „something" you’re gonna release.

Sam: „Oh yes, thank you.”

Jim: „Thanks mate, take care.”

The title photo was taken from the Facebook page of the band Caligula's Horse.