Hudební knihovna 
REPORTÁŽ: Noc švédského metalu v Holešovicích
KLIP: Život zdá se sladký, tvrdí kapela Mig 21
REPORTÁŽ: Seal rozdával úsměvy, útěchu i objetí
NAŽIVO: Sepultura dvojnásobně udeří v O2 UniversuNebeská kapela 2. díl: Swing
David Malý, 20. 01. 2021
Žijeme v době, kdy máme na výběr stovky různých žánrů a tisíce různých skupin a interpretů. Díky internetu a různým službám a aplikacím se během několika minut můžeme seznámit s úplně novou kapelou z druhého konce světa. Stejně tak se během několika hodin můžeme dozvědět o novinkách prakticky všech kapel, bohužel včetně zpráv o úmrtí. Tyto zprávy přichází znenadání a dotknout se může kdykoliv a kohokoliv. Ztráta oblíbeného muzikanta bolí někdy stejně, jako ztráta rodinného příslušníka. Jejich hudba však bude žít navěky.
V tomto seriálu bychom chtěli ze zesnulých muzikantů vytvořit nejlepší hvězdnou kapelu na onom světě napříč různými žánry. Tyto kapely budeme zveřejňovat chronologicky podle příslušných žánrů od 30. let minulého století až po současnost, včetně krátké charakteristiky daného žánru. Pokud se konkrétní muzikant neobjeví v tomto výběru, pochopitelně to neznamená, že není skvělý ve svém oboru. V každém článku vytvoříme jednu kapelu z mnoha stovek skvělých muzikantů, a tak se na mnoho z nich bohužel nedostane.
Swing
Postupná expanze jazzových kapel byla v průběhu třicátých let spojena s rostoucí poptávkou po hudbě, díky níž mohli být lidé myšlenkami jinde. Svět přece jen zažíval svou největší finanční krizi, kdy sebevražda nebyla neobvyklá. Lidé se obklopili v lehkomyslným, ale ohlušujícím zvukem jazzových Big Bandů. Muži i ženy, černí i bílí. Všichni se potkávali na večírcích, aby na chvíli zapomněli na krutou realitu a okusili nové šílenství: Swing.
Swing začal s jazzovými kapelami deseti nástrojů, ale brzy se stal standardem sedmnáctičlenný orchestr. Fráze „big band" (velká kapela) opravdu není přehnaná. Sestava swingové kapely se skládá z podobných nástrojů dechové sekce, rytmická sekce je lehce pozměněná, zejména díky přidání strunné basy. Hudba je velmi chytlavá, s houpavými melodiemi, tvrdšími riffy a neodolatelným rytmem, díky kterému je těžké se "nehoupat”. Swingové písně jsou vysoce strukturované ve srovnání s jinými jazzovými skladbami. Za prvé, melodii hrají všechny nástroje. Pak přichází vokální část se sóly, po které přichází refrén složený převážně z vysokých not.
Hudba byla doprovázena vlastním tancem, zvaným také „Swing" nebo „swinging", který je od té doby populární. Příbuzné tance jako například Lindy Hop, který byl založený na charlestonu, byl (a pořád je) populárním tancem i pro jazzové big bandy a muziku. Swing se stal nesmírně oblíbeným žánrem i během druhé světové války ze stejného důvodu jako v průběhu třicátých let. Utéct myšlenkami od hrůz reality. Zatímco nepřátelské síly bombardovaly okraj města, lidé se bavili a tančili a díky swingu odehnali své starosti
Technická specifikace
Swing, stejně jako jeho blízce spřízněný žánr jazz, je big band o deseti či více muzikantech. Swingová kapela byla složených ze tří až pěti saxofonů, dvou až čtyř trubek a jednoho až čtyř trombónů, k tomu je navíc třeba připočítat nezbytnou rytmickou část – klavír, bicí soupravu, kontrabas a kytaru. Vedle toho ale stále existovaly malé hudební skupiny nejrůznějších sestav. Často se objevovali sólisté na klarinet, housle nebo vibrafon. Ve swingových orchestrech se zcela poprvé setkávali černí i bílí muzikanti na jednom pódiu. Samostatnou sekcí je zpěv, který nebyl vždy pravidlem. Do našeho seznamu jsme zařadili zástupce každého nástroje rytmické sekce, výběr hráčů na saxofon, trumpetu, trombón, housle, klarinet, vibrafon a také zpěv.
Saxofon
Johnny Hodges
John Cornelius Hodges byl americký altový saxofonista, nejlépe známý pro sólovou práci s orchestrem Duke Ellingtona. Je považován za jednoho z nejzásadnějších saxofonistů své éry. Jeho hra se stala jedním z charakteristických prvků orchestru Duka Ellingtona, který je jedním z nejlepších a nejslavnějších vůbec. Zmíněný kapelník o Hodgesovi prohlásil: "Kapela bez Johnnyho už nikdy nebude znít tak, jako dřív. Jeho zvuk mi hnaly slzy do očí.”
Johnny Hodges zemřel na selhání srdce 11. května 1970 ve věku 62 let.
Stan Getz
Stanley Gayetski byl americký jazzový saxofonista, který hrál primárně tenorový saxofon. Getz získal přezdívku "Zvuk”, díky jeho hřejivému, lyrickému tónu. Jeho hlavním idolem byl Lester Young, kterého jsme zařadili do výběru pro jazz. Getz se proslavil v pozdních čtyřicátých letech s orchestrem Woody Hermana. Getz je popisován kritikem Scott Yanowem jako jeden z nejlepších tenorových saxofonistů historie. Vystupoval i v bebop a cool jazzových skupinách. Během své kariéry získal pět cen Grammy.
Stan Getz 6. května 1991 podlehl rakovině jater ve věku 64 let.
Dexter Gordon
Dexter Gordon byl americký jazzový tenor saxofonista. Byl jedním z prvních hráčů tohoto nástroje v bebop stylu. Díky jeho výšce byl také známý jako "Long Tall Dexter" ("Dlouhý vysoký Dexter”) a "Sophisticated Giant" ("Sofistikovaný obr”). Gordonův zvuk byl obyčejně charakterizován jako "velký” a prostorný. Byl známý díky vtipným vložkám hudebních citací do svých sól, což sice nebylo neobvyklé, nicméně Gordon to dělal velmi pravidelně a postupně kolem toho vytvořil svůj styl. Stejně jako v minulém případě byl jedním z jeho hlavních vlivů Lester Young. Gordon byl známý pro své geniální a vtipné výstupy na pódiu. Byl jedním z prvních muzikantů, kteří propagovali častou komunikaci s publikem. Za svou kariéru byl oceněn cenou Grammy za nejlepší instrumentální výkon.
Dexter Gordon zemřel po selhání ledvin 25. května 1990 ve věku 67 let
Louis Jordan
Louis Thomas Jordan byl americký skladatel, zpěvák a saxofonista populární zejména ve swingové éře pozdních 30. let. Pro svou flexibilitu získal přezdívku "Král Jukeboxu”. Proslavil se i jako výtečný zpěvák a jako saxofonista doprovázel největší sólové hvězdy své doby, včetně Elly Fitzgeraldové, Louise Armstronga nebo Binga Crosbyho. Jako instrumentalista se věnoval všem formám, ale specializoval se na alt. Stal se známý jako jeden z předních odborníků, inovátorů a popularizátorů stylu jump blues, tempového a tanečního jazzu, blues a boogie- woogie. Typicky hrál v menších kapelách o pěti nebo šesti hráčích, kde jeho sólový styl více vynikal. Se svou kapelou Tympany Five se dotýkal klasického rhytm’n’blues a raného rock’n’rollu. Nahrávky, na kterých se v 40., 50., a 60. letech Louis Jordan podílel, patřily mezi nejpopulárnější desky "černé populární hudby” a ovlivnily mnoho dalších muzikantů a kapel celé řady žánrů. Jordan se umístil na pátém místě v seznamu nejúspěšnějších afroamerických studiových umělců historie podle magazínu Billboard a byl jeden z prvních černých umělců, kteří dosáhli popularity v hlavním proudu, jenž stále opanovali především běloši. Rock’n’Rollová síně slávy jej označuje jako "Otce Rhythm & Blues” a "Praotce Rock 'n' Rollu”.
Louis Jordan zemřel po infarktu 4. února 1975 ve věku 66 let.
Ben Webster
Benjamin Francis Webster byl americký jazzový tenorový saxofonista. Je považován za jednoho ze tří nejdůležitějších swingových tenoristů a získal přezdícky jako "The Brute" ("Hrubián”) nebo "Frog" ("Žába”). Měl tvrdý, chraplavý a brutální tón, ale na baladách hrál s vřelostí a sentimentem. Jak sám uváděl, za svou kariéru vděčí Johnny Hodgesovi, který ho naučil hrát na saxofon.
Ben Webster zemřel po krvácení do mozku 20. září 1973 ve věku 64 let.
Trumpeta
Erskine Hawkins
Erskine Ramsay Hawkins byl americký trumpetista a byl přezdívaný "Gabriel 20. Století”. Jeho píseň "Tuxedo Junction” z roku 1939 se během druhé světové války stala velmi populární, dostala se na 7 místo národní hitparády a do svého kabátu ji nahrál i legendární orchestr Glenna Millera. V roce 1978 se Erskine Hawkins stal jedním z prvních pěti umělců uvedených do Jazzové síně slávy v Alabamě. Hawkinsovův odkaz je v jeho státě dodnes velmi živý.
Erskine Hawkins zemřel přirozenou smrtí 11. listopadu 1993 ve věku 79 let.
Roy Eldridge
David Roy Eldridge přezdívaný "Malý jazz”, byl americký jazzový trumpetista. Jeho sofistikované využití harmonií, virtuózní sóla, které vykazují odklon od dominantního stylu jazzového trumpetistického inovátora Louise Armstronga a jeho silný vliv na Dizzyho Gillespiea, ho označují za jednoho z nejvlivnějších hudebníků swingové éry a předchůdce bebopu.
Roy Eldridge zemřel po infarktu 26. února 1989 ve věku 78 let.
Harry James
Harry Haag James byl americký hudebník, který se stal nejznámější jako trumpetista, který vedl svůj Big Band od roku 1939 s krátkou přestávkou až do své smrti. Byl velmi populární pro jeho technickou odbornost stejně jako jeho tón, a byl vlivným pro mladé trumpetisty pozdních třicátých až do čtyřicátých let. V roce 1983 byl uveden do jazzové síně slávy a v roce 2016 byly dvě jeho nahrávky uvedeny do síně slávy cen Grammy.
Harry James zemřel na rakovinu štítné žlázy 5. července 1983 ve věku 67 let.
Trombón
Glenn Miller
Alton Glenn Miller byl americký Big Band trombonista, aranžér, skladatel a kapelník. Byl velmi ambiciózní a například Benny Goodman o něm na začátku jeho kariéry prohlásil, že je pouze průměrným hráčem. Byl to právě on, kdo do klasického swingového orchestr zavedl klarinet. Byl nejprodávanějším nahrávacím umělcem v letech 1939 až 1943, vedl jednu z nejznámějších kapel své doby a v pouhých čtyřech letech Glenn Miller nahrál 16 desek, které se umístili na prvním místě hitparády a 69 hitů, které se dostaly do nejlepší desítky národního žebříčku. To je jen o dva hity méně než Elvis Presley a Beatles dohromady! Skladby jeho orchestru byly populární nejen v Americe, Anglii nebo Francii, ale i v nacistickém Německu. Popularita Millera byla ve 40. letech srovnatelná s pozdější slávou Beatles nebo Rolling Stones. Posmrtně byly tři jeho nahrávky uvedené do síně slávy cen Grammy. Obdržel i celkem pět medailí od americké armády, včetně Bronzové hvězdy za heroický výkon ve službě.
Glenn Miller 15. prosince 1944 cestoval do Francie, kde měl odehrát turné pro americká vojska. Millerovo letadlo zmizelo za špatného počasí nad kanálem La Manche a jeho tělo ani vrak letadla se nikdy nenašlo. Letadlo toho dne beze stopy zmizelo a osud Glenna Millera je dodnes nevysvětlenou záhadou.
Tommy Dorsey
Thomas Francis Dorsey Jr. byl americký jazzový trombonista, skladatel, dirigent a kapelník. Byl známý jako "Sentimentální swingový džentlmen” díky jemnosti jeho tónů. Jeho technická dovednost mu dala vysoké renomé mezi ostatními hudebníky. Byl mladší bratr kapelníka Jimmyho Dorseye a poté, co se Dorsey v polovině třicátých let rozešel se svým bratrem, vedl extrémně populární a velmi úspěšnou kapelu od konce 30. let do let padesátých. V roce 1973 byl uveden do síně slávy cen Grammy, stejně jako tři jeho nahrávky.
Tommy Dorsey se 26. listopadu 1956 udusil ve spánku ve věku 51 let.
Jack Teagarden
Weldon Leo "Jack" Teagarden byl americký jazzový pozounista a zpěvák. Podle kritika Scotta Yannowa ze serveru Allmusic byl Teagarden jedním z nejlepších jazzových pozounových hráčů čtyřicátých let a také vynikajícím zpěvákem. V roce 1969 byl uveden do jazzové síně slávy.
Jack Teagarden zemřel 15. ledna 1964 na selhání jater ve věku 58 let.
Klarinet
Benny Goodman
Benjamin David Goodman byl americký jazzový klarinetista kapelník přezdívaný "Král jazzu”. V polovině 30. let vedl jednu z nejpopulárnějších hudebních skupin ve Spojených státech. Jeho koncert v Carnegie Hall v New Yorku 16. ledna 1938 popsal kritik Bruce Eder jako "nejvýznamnější koncert jazzu nebo populární hudby v historii: jazz se stává seriózním žánrem”. Kapela Bennyho Goodmana odstartovala kariéru mnoha jazzových muzikantů. Během éry rasové segregace vedl jednu z prvních integrovaných jazzových skupin. Hrál téměř až do konce svého života, zatímco rozvíjel svůj zájem o klasickou hudbu. Goodman získal Grammy za celoživotní práci a v roce 1957 byl uveden do jazzové síně slávy.
Benny Goodman podlehl infarktu 13. června 1986 ve věku 77 let.
Jimmy Dorsey
James Dorsey byl americký jazzový klarinetista, saxofonista, skladatel a kapelník, známý jako "JD". Dorsey složil a nahrál několik klasických jazzových a raných popových skladeb. Ve čtyřicátých letech se jedenáct jeho skladeb dostalo na první místo národní hitparády. Spolu s bratrem Tommym jsou nejúspěšnější bratrskou muzikantskou dvojicí své doby. Podobně jako bratr byl uveden do jazzové síně slávy.
Jimmy Dorsey zemřel 12. června 1957 na rakovinu ve věku 53 let, pouze půl roku po smrti svého bratra.
Woody Herman
Woodrow Charles Herman byl americký jazzový klarinetista, saxofonista, zpěvák a kapelník. Herman za svou kariéru vedl mnoho různých seskupení, kterým se pod jeho vedením začalo říkat "The Herd” ("Stádo”). Proslavil se na konci 30. let a aktivní zůstal až do konce svého života. Jeho kapely často hráli velmi experimentální muziku a získaly několik cen Grammy.
Woody Herman zemřel 29. října 1987 patrně přirozenou smrtí ve věku 74 let.
Vibrafon
Lionel Hampton
Lionel Leo Hampton byl americký jazzový hráč na vibrafon, pianista, perkusista a kapelník. Hampton pracoval s mnoha skvělými hudebníky a patřil mezi nejúspěšnější vibrafonisty své doby. Byl uveden do jazzové síně slávy a v roce 1996 dostal Národní medaili umění.
Lionel Hampton zemřel 31. srpna 2002 po zástavě srdce ve věku 94 let.
Housle
Stéphane Grappelli
Stéphane Grappelli byl francouzský jazzový houslista, který v roce 1934 založil Quintette du Hot Club de France s kytaristou Djangem Reinhardtem, což byla jedna z prvních smyčcových jazzových kapel. Byl nazýván "Dědečkem jazzových houslistů” a aktivně působil až do svých 80ti let.
Stéphane Grappelli zemřel 1. prosince 1997 po operaci kýly ve věku 89 let.
Klavír
Duke Ellington
Edward Kennedy "Duke” Ellington byl americký skladatel, klavírista a vůdce orchestru, který vedl od 1923 až do jeho smrti více než 50 let. Ačkoliv je Ellington považován za stěžejní postavu historie jazzu, on sám přijal charakteristiku "nezařaditelný”. Svou hudbu považoval za všeobecnou americkou muziku díky jistému osvobozujícímu principu, spíše než aby ji považoval za součást konkrétního žánru. Někteří hráči v jeho kapele jsou považováni za ty nejlepší ve svém žánru. Ellington poskládal nejznámější orchestr v historii jazzu a swingu. Sám složil více než tisíc kompozicí a jeho rozsáhlá práce je největším zaznamenaným osobním hudebním odkazem v jazzové historii s tím, že mnoho skladeb se stalo synonymem žánru. Ellington nahrával pro většinu americký nahrávacích společností své doby, účinkoval v několika filmech a napsal i několik muzikálů. Byl oceněný za své inovativní vedení orchestru a své charisma. V roce 1999 byl posmrtně odměněn speciální Pulitzerovou cenou za hudbu. Do roku 2000 získal i 14 cen Grammy.
Duke Ellington zemřel 24. května 1974 na rakovinu plic ve věku 75 let.
Kontrabas
Walter Page
Walter Sylvester Page byl americký jazzový multi-instrumentalista a kapelník, jeden z nejzásadnějších a nejznámějších pro svůj průlomový a průkopnický styl hry se svou kapelou Blue Devils nebo s orchestrem Counta Basieho. Page je oceňován za vývoj a popularizaci hry na čtyřstrunný kontrabas v době, kdy to vůbec nebylo běžné. Svůj vliv si získal díky bezchybně načasované hře na svůj nástroj.
Walter Page zemřel patrně na zápal plic 20. prosince 1957 ve věku 57 let.
Bicí
Buddy Rich
Bernard "Buddy" Rich byl americký jazzový bubeník a kapelník. Je považovaný za jednoho z nejvlivnějších a nejlepších bubeníků všech dob pro svou virtuózní techniku, energii a rychlost. Další vynikající bubeník Gene Krupa prohlásil, že Rich je "nejlepší bubeník, který se kdy narodil”. Jako svou inspiraci jej uvádí John Bonham z Led Zeppelin, Ian Paice z Deep Purple nebo Bill Ward z Black Sabbath. V roce 2016 čtenáři časopisu Rolling Stones zvolili Riche jako 15. nejlepšího bubeníka historie.
Buddy Rich zemřel 2. dubna 1987 ve věku 69 let po srdečním selhání.
Zpěv
Frank Sinatra
Francis Albert Sinatra byl americký zpěvák, herec a producent, který byl jedním z nejpopulárnějších a nejvlivnějších hudebních umělců 20. století. Je jedním z nejprodávanějších hudebních umělců všech dob a prodal více než 150 milionů desek po celém světě. Svou kariéru odstartoval ve swingové éře po boku Harryho Jamese a Tommyho Dorseye. Poté našel úspěch jako sólový umělec a podepsal smlouvu se studiem Columbia. Během své kariéry se usídlil v Las Vegas, kde spojil síly se známými orchestry Counta Basieho i Duka Ellingtona. V roce 1960 si pak založil vlastní nahrávací společnost Reprise. Přestože se Sinatra nikdy nenaučil hudební teorii, měl pro ni úchvatné porozumění a od mladého věku tvrdě pracoval na zlepšování svých schopností ve všech aspektech. Byl to perfekcionista, proslulý svým smyslem pro módu a charismatickým vystupováním a vždy trval na živém nahrávání s kapelou. Mimo hudbu se úspěšně věnoval i filmu. Během svého života dostal mnoho cen včetně Medaile Svobody od prezidenta Ronalda Reagana, Zlatou medaili kongresu, jedenáct cen Grammy včetně ceny za celoživotní dílo a ceny žijící legendy. Prestižní časopis Time Sinatru zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností 20. století. Po své smrti byl mnohými prohlášen nejlepším zpěvákem 20. století a dodnes si uchoval status ikony.
Frank Sinatra zemřel po selhání srdce 14. května 1998 ve věku 82 let.
Billie Holiday
Eleanora Fagan známá jako Billie Holiday, byla americká jazzová zpěvačka jejíž kariéra trvala více než 30 let. Billie Holiday měla klíčový vliv na jazzovou hudbu a popový zpěv. Její vokální styl, silně inspirovaný jazzovými instrumentalisty, byla průkopníkem nového způsobu manipulace s frázemi a tempem. Byla známá pro její hlasové vyjadřování a improvizační dovednosti, což skrývalo její omezený rozsah a nedostatečné hudební vzdělání. V roce 1935 podepsala nahrávací smlouvu a některé její písně se staly jazzovou klasikou. Už ve 30. a 40. letech výrazně prorazila do mainstreamu a byla populární i u nahrávacích společností. Na konci 40. let však začala mít problémy s alkoholem a později i se zákonem. Krátce byla i ve vězení, ale přesto po návratu dokázala vyprodat Carnegie Hall. Její reputace se však výrazně zhoršovala kvůli závislosti na alkoholu a drogách. Přestože kvalita jejího zpěvu klesala, studiová alba se setkala se slušným zájmem a byly úspěšné až do roku 1958. Posmrtně získala čtyři ceny Grammy a v roce 1973 byla uvedena i do síně slávy cen Grammy i síně slávy národní organizace Rhytm‘n’Blues.
Billie Holiday zemřela následky užívání drog na selhání jater a srdce 17. Července 1959 ve věku 44 let.
Související obsah:
» Nebeská kapela 1. díl: Jazz (David Malý, 18. 01. 2021)» Nebeská kapela 3. díl: Blues (David Malý, 23. 01. 2021)
» Nebeská kapela 4. díl: Country (David Malý, 25. 01. 2021)
» Nebeská kapela 5. díl: Rock and Roll (David Malý, 28. 01. 2021)
» Nebeská kapela 6. díl: Soul (David Malý, 02. 02. 2021)
» Nebeská kapela 7. díl: Britská Invaze (David Malý, 09. 02. 2021)
ZADEJTE KOMENTÁŘ
HUDEBNÍ ZPRÁVY
25.11.
Největší zklamání roku 2024?
Kdo? Co? Proč? Čím zaslouženo? Na to všechno je tady odpověď, ale nic nezmění to, že koncert Falling in Reverse byl pro mě největším...
24.11.
Kataklysm: Každé další album může být naše poslední
Před koncertem na festivalu Brutal Assault jsem si v útrobách pevnosti Jaroměř popovídal s jedním ze zakládajících...
22.11.
Návrat oblíbené kapely Thornhill
Thornhill se letos po úspěšné březnové show vrací znovu do Česka s novým singlem Obsession. Kapela spolu...
22.11.
POST-IT se vracejí k vánočním koncertům, do Rock Café si přizvali Fate Magazine
Po dvouleté pauze se POST-IT vracejí k vánočnímu koncertu. Uspořádají ho již v závěru listopadu, konkrétně v...
22.11.
Nový klip Support Lesbiens představuje komorní melodrama s groteskními prvky
Letos v říjnu vydala skupina Support Lesbiens nové album Sugarfire. To obsahuje také tři písničky v češtině,...
» zobrazit více...
RECENZE
» Čistá radost všech ze všeho, to je nové...
» Linkin Park (ne)začínají od nuly
Album: From Zero Int.: Linkin Park
» Amaeri je jedinečná relaxace s léčivou...
Album: Amaeri Int.: Ševčíková Katarína
» Poletíme? mírně přibrzdili své turbo...
Album: Hvězdy těžký to maj Int.: Poletíme?
» Příští generace fanoušků Bring Me The Horizon...
Album: POST HUMAN: NeX GEn Int.: Bring Me The Horizon
» Máte v krvi (zničující) digitální svět?...
Album: Digital Noise Alliance Int.: Queensrÿche
» zobrazit více...
Klubová scéna
07.11.
Waltari ukázali, že pořád umí přenést super energii do publika
Koncert finské kapely Waltari v pondělí 28. října v pražském klubu...
Naživo
22.11.
Návrat oblíbené kapely Thornhill
Thornhill se letos po úspěšné březnové show vrací znovu do Česka...
Reportáže
25.11.
Největší zklamání roku 2024?
Kdo? Co? Proč? Čím zaslouženo? Na to všechno je tady odpověď, ale nic nezmění...
PRÁVĚ VYŠLO
24.10.
Amaeri
» Ševčíková KatarínaNepočítáme-li výběrové Best Of, znovuvydání vánočního alba a úspěšného...
FESTIVALY
20.11.
Festival Brutal Assault potvrzuje pětici divných kapel
Festival Brutal Assault má obrovský dosah a kromě tradičních metalových žánrů...
ROZHOVORY
24.11.
Kataklysm: Každé další album může být naše poslední
Před koncertem na festivalu Brutal Assault jsem si v útrobách pevnosti Jaroměř...
ČLÁNKY
21.11.
OneRepublic vezou své nejnovější album do pražské O2 Areny
OneRepublic se 5. října příštího roku vrací do pražské O2 Areny!...
VIDEOKLIPY
22.11.
Nový klip Support Lesbiens představuje komorní melodrama s groteskními prvky
Letos v říjnu vydala skupina Support Lesbiens nové album Sugarfire....
SOUTĚŽE
22.08.
Na Trnkobraní se mohou těšit Dan a Eva
Již zítra se otevřou brány areálu likérky Rudolf Jelínek ve Vizovicích,...
HUDEBNÍ NADĚJE
13.09.
Byt číslo 4 budí stále více pozornosti
Tahle mladá šumperská kapela vtrhla na českou hudební scénu jako dravá...
PODPORUJEME NADĚJNÉ KAPELY
Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.
» Podporujeme nadějné kapely
» Zadání profilu interpreta
Hudební knihovna - NEWSLETTER
Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.