Deez Nuts v Brně prospěli s vyznamenáním

V prvním únorovém týdnu se i moravská metropole dočkala svého prvního velkého klubového koncertu, za který můžeme poděkovat organizátorům festivalu Fajtfest. Do brněnského klubu Melodka zavítala přední hardcorová formace, australští Deez Nuts, kteří si potřebovali napravit reputaci po nepříliš vyvedeném koncertě na zmíněném festivalu loni v létě. Spolu s nimi konečně zase přijeli američané The Acacia Strain a tuzemskou premiéru si odbyly američtí Unity-TX a španělská parta Brothers Till We Die.

Klub byl velmi příjemně zaplněn od samého začátku a pětice z Madridu hned ze startu pálila ostrými. Zajímavá kombinace beatdown hardcoru, sludge metalu a místy snad i grindcoru rozhýbala publikum a španělé byli na pódiu opravdu velmi aktivní. Zpěvák Felipe Aléman na pódiu řádiil jako smyslu zbavený a pozadu nezůstávali ani ostatní. Baskytaristka, jejíž jméno se mi bohužel nepodařilo dohledat, vyrazila i do mírného kotle a ten kontakt s fanoušky byl opravdu ukázkový. Brothers Till We Die fungují deset let, loni vydali novou desku „Reincarnation” a vůbec bych se nedivil, kdybychom je dříve či později našli na line-upu ať už Fajtfestu, nebo jiného velkého tuzemského festivalu. Pánové a dáma mají rozhodně potenciál a první show večera se za mě povedla.

Americká rapcorová čtveřice Unity-TX zdařile pokračovala v nastoleném tempu. Parta z Texasu si hoví v hip hopem okořeněném hardcoru, místy až na pomezí nu-metalu a to zejména díky pestrým technikám zpěváka Jaye Webstera. Frontman střídal rapové a hardcorové pasáže jako na běžícím pásu a jeho kolegové ho doprovázeli jak na své nástroje, tak i vokálně. Mezi skladbami byl paradoxně nejvíce slyšet bubeník Jonathan Flores, který vždy nepříjemné ticho po potlesku ukončil nějakou cool hláškou. Rapcore úplně nepatří mezi mé oblíbené žánry, ale Unity-TX odehráli velmi energickou show, která bavila a rozhodně není co kritizovat. Rapcorový večírek si zopakujeme za pět měsíců na festivalu Fajtfest. Obě první kapely si vystoupení a atmosféru v Brně pochvalovali a dle reakcí publika, spokojenost byla oboustranná.

The Acacia Strain už patří mezi ostřílené skupiny na poli metalcoru/deathcoru. V roce 2020 vydali už své desáté album „Slow Decay” a rozhodně měli co nabídnout. U nás se naposledy představili v roce 2014 a tak rozhodně měli co dohánět. Z této desky také zaznělo nejvíce skladeb. Společně s o deset let mladší „Wormwood” to byly tři kousky, jmenovitě například „The Hills Have Eyes” nebo „Chhinnamasta”. Zpěvák Vincent Bennett si po koncertě mohl odškrtnout denní kardio trénink jako splněný a to stejné se dá říct o několika desítkách fanoušků, kteří dál udržovali kotel na provozní teplotě. The Acacia Strain už jsou tradičnější hardcorovou kapelou, ačkoliv deathcorové prvky jsou více než zřetelné, a to nejen co se vokální techniky týče. Američané nabídli těžkotonážní dynamickou párty i s jistou dávkou humoru, což já rozhodně kvituji. Další malé bezvýznamné plus u mě mají za milá slova o Brně a tak svou konečně první zkušenost s touto partou musím hodnotit velmi kladně.

Teď už se veškerá pozornost soustředila jen na australské hvězdy Deez Nuts. Kapela během celého večera pobíhala po klubu nebo prodávala merch, což je velmi sympatický přístup. Proč si museli napravit reputaci po posledním koncertě na festivalu Fajtfest? Kvůli technickým problémům mohli odehrát jen zlomek svého koncertu a jejich vystoupení se tehdy dalo označit jedním slovem: frustrující. V Brně to však byla úplně jiná káva a Bobovi za jeho usilí patří velké díky. Deez Nuts vlétli na pódium se skladbou „Popular Demand”, což se ke zmíněné situaci váže velmi poeticky. Zpěvák JJ Peters byl evidentně ve skvělé náladě a s rozpařeným publikem si hrál velmi obratně. Aktuální deska „You Got Me Fucked Up” z roku 2019 zazněla prakticky celá a opět se jedná o skočný materiál. Nechyběla titulní skladba „You Got Me Fucked Up”, „Bitterest End” nebo zpěvná „DTDFL4EVA” na samotný závěr, kde JJ Peters dával prostor i fanouškům.

Celý jejich koncert (i večer obecně) se nesl ve velmi přátelském duchu a atmosféra byla opravdu přívětivá. To je ostatně krédo hardcoru jako takového a bylo příjemné vidět, že to všechny kapely ctili. JJ Peters se ukázal jako velký sympaťák, neustále rozdával úsměvy i svůj mikrofon a nešetřil ani slovy uznání. Deez Nuts v Brně předvedli fantastický koncert, při kterém se pařilo, skákalo a zpívalo do vyčerpání. Jestli se mám pokusit vypíchnout nějaké vrcholy jejich show, tak by to byly hity „Face This on My Own”, „I Hustle Everyday” nebo samozřejmě „Band of Brothers”. Australanům v Brně nestálo nic v cestě a předvedli svou skvělou formu v plné kráse.

Koncerty, jako byl tento, v Brně chybí. Vždy je nutné ocenit jakoukoliv iniciativu organizátorů posadit nějaké významnější turné nebo koncert do moravské metropole i proto, že se to občas jeví jako riskantní krok. Je to zodpovědnost nás, fanoušků, takové iniciativy ocenit a koncerty v Brně podpořit. Turné Deez Nuts a dalších je zářným příkladem, že se to podařit může. Užili jsme si hvězdy první velikosti, vřele přivítali i kapely nové, a to vše ve skvělé atmosféře. Po koncertech si fanoušci lovili autogramy i fotografie s muzikanty a Melodku snad všichni museli opouštět s úsměvy na tváři. Byl to skvělý večer, není co dodat.