Alice Merton: Hudba je dnes jako žvýkačka, do které fanoušek jednou kousne a hned chce novou

Před jejím vystoupením na festivalu Rock for People jsem vyzpovídal zpěvačku Alici Merton. Probrali jsme její aktuální desku „S.I.D.E.S.”, spolupráci s některými hosty i problematiku tradičních hudebních desek. Povídali jsme si o jejím hudebním stylu, vlivech a inspiracích, i způsobu psaní. Řeč byla i o videoklipech, životu na internetu i na cestách, a v neposlední řadě i její zkušenost v neobvyklé roli.

Rozhovor nabízíme i v angličtině.
Interview available also in English down below.

Hudební Knihovna: Ahoj. Vítej na Rock for People a díky za tvůj čas.
Alice Merton: „Ahoj. Rádo se stalo."

Na festivalu Rock for People jsi poprvé, měla jsi už čas projít se kolem a seznámit se s areálem?
„Ještě ne. Prozkoumám to tu hned po našem rozhovoru."

Super. Doufám, že se ti tu bude líbit.
„Jo, já myslím, že bude.”

Když jsi na festivalu jako je tento, podíváš se většinou i na jiné muzikanty a kapely?
„Jasně, určitě.”

Loni v listopadu jsi hrála u nás v Praze, je to tak?
„Jo, hrála jsem tu dvakrát. Jednou jsme měli samostatný koncert a potom jsme tu hráli ještě jednou jako předskokani jiné kapele (Alice hrála před kapelou Bastille v listopadu, samostatný koncert proběhl v říjnu, pozn. red.)."

Jak se ti u nás hrálo?
„Byla to vážně zábava. Upřímně si myslím, i když to bude znít divně, že jedna z těch nejlepších diváckých kulis je u vás v České republice. Třeba na Colours of Ostrava (Alice Merton zde hrála v roce 2018, pozn. red.). To byl, myslím, ten nejlepší festivalový koncert, který jsme kdy odehráli. Hlavně kvůli skvělým reakcím publika, které jsem opravdu nečekala. Zdá se mi, že pokaždé, když hrajeme v Praze, jsou lidé opravdu velmi přívětiví. Vím, že tohle není Praha, ale jsem zvědavá, jaké publikum přijde na náš koncert."

To rád slyším. Máš pocit, že se tvoje reputace u nás zlepšuje? Popřípadě, že získáváš uznání v Evropě jako takové?
„No, já doufám, že ano (úsměv). Doufám, že mám dobrou reputaci, ale nikdy si tím nejsem úplně jistá."

To se brzy dozvíme. (úsměv)
„Ano, to se asi brzy dozvíme. Jestli se na koncertě vůbec někdo ukáže (smích)."

Máš velmi bohatou a originální historii. Oprav mě, pokud se mýlím, ale vyrůstala jsi v Kanadě, narodila jsi se v Německu, aktuálně žiješ v Londýně. Cítíš se jako Evropanka?
„Hmm, no, necítím se jako Kanaďanka, i když zním jako Kanaďanka. Řekla bych, že jsem prostě směska všeho. Nemyslím si, že mám jednu převládající národnost. Nejsem Britka, Němka ani Kanaďanka. Cítím se velmi neutrálně, jestli to dává smysl."

Dosah tvé hudby v Německu je ale asi největší, souhlasíš?
„Jo. My v Německu založili i nahrávací label (Paper Plane Records International, pozn. red.), takže se cítím velmi spojená s Německem. Jsem ale hodně spojená i s Velkou Británií.

Nejsem si jistý, co se týče tvé pozice v zámoří…
„Jo, já vlastně také ne. Ve Spojených Státech jsme hráli poměrně dost, ale to bylo před covidem. Od té doby jsem tam vlastně nebyla.”

No, možná bys tam mohla se svou aktuální deskou, kterou jsi vydala už více než před rokem. Takže, máš pocit, že jsi měla dostatek času a prostoru desku zpropagovat?
„Jo, rozhodně. Nemyslím si, že tam budu propagovat tuhle desku. Bude to spíš o muzice, která vychází teď. Tohle album pro mě bylo takové covidové album, kde jsem si procházela opravdu těžkými chvílemi. Zaznamenala jsem tam stav svého mentálního zdraví a to, čím jsem si procházela. Bylo to opravdu těžké období. Takže si myslím, že jsem se snažila sama sobě si pomoct přestát tu covidovou etapu a byla jsem moc ráda, že jsem to album vydala. Spoustu skladeb z něj určitě budu hrát i tady, ale až pojedem zase do Spojených Států, budu propagovat i novou muziku."

Je to určitě téma, které v poslední době zpracovalo mnoho umělců. Otázka mentálního zdraví a věci s tím spojené. Zajímá mě, ty jsi desku pojmenovala „S.I.D.E.S." (strany, pozn. red.). Je to akronym?
„Ano, je."

Prozradíš víc? (úsměv)
„Ne (smích)."

Dobře. (smích)
„Ještě jsem to neprozradila nikomu (smích). Říkala jsem si, že by bylo fajn mít pro album dva významy. Jeden, který si nechám pro sebe a jeden, který budu sdílet se všemi. Používám tam hodně slovních spojení, které mají v různých významech se stranami nějakou spojitost. Například „We’re not two sides of the same team” (skladba „Same Team”, pozn. red.), nebo „I’m on the other side of it now” (skladba „The Other Side”, pozn. red.)… Proto jsem album nazvala „strany”, ale pak jsem z toho udělala i akronym.”

Hádám, že i spousta dalších věcí má dva nebo více významů bez ohledu na to, jak je nazveš.”
„Jo, rozhodně.”

Z té desky jsi vydala spoustu singlů. Bylo jich snad 6 nebo 7…
„Jo, bylo jich hodně (úsměv).”

Bylo to takto v plánu nebo jsi zkrátka chtěla vydávat novou muziku častěji, než čekat několik let na plnohodnotné album?
„Myslím, že jsme pro toto album chtěli vydat hodně singlů. Bylo tam několik skladeb, které pro mě byly velmi důležité, například „Blindside”. Nikdy to neměl být nějaký rádiový hit, ale všem jsem řekla, že je to pro mě důležitá skladba a chtěla bych ji vydat jako singl. Takže ano, myslím, že to bylo takto v plánu."

Tvůj aktuální singl „Waste My Life” bude na nějaké desce nebo zůstane samostatným singlem?
„Určitě bude… Hm, vlastně, to je dobrá otázka. Ještě nevím (smích). Myslím, že tato skladba byla myšlená jako samostatný singl. Jeli jsme turné a tuto skladbu hodně hráli. Potom jsme ji vydali jako takové poděkování fanouškům za to, že na koncerty přišli. Ještě jsem ale neuvažovala o tom, zda bude na nějakém EP nebo albu."

Ptám se, protože si myslím, že spousta umělců v poslední době vydává častěji právě samostatné singly, případně kratší EPéčka. Je to velmi dynamické prostředí a když interpret nevydá novou hudbu dva, tři roky, upadne do zapomnění. Co si o tom myslíš?
„No, to je otázka. Myslím, že dnes jsou lidé nakloněni spíše k množství muziky, než aby zpracovávali každou skladbu delší dobu. Takže, upřímně, naše strategie je hlavně o vydávání singlů. Na aktuální desce bylo mnoho skladeb, které jsem chtěla vydat jako singly. Obecně s tebou souhlasím, dává větší smysl vydávat samostatné skladby, protože lidé už vždy neposlouchají celé desky. Teď je to o tom vůbec tu skladbu dostat a slyšet z nějakého playlistu. Posloucháš novou skladbu týden a pak chceš další. Myslím, že se ta spotřeba ubírá tímto směrem."

Z tohoto důvodu vaše práce může být hodně nevděčná, je to tak?
„Jo, asi jo (úsměv). Ta kvalita muziky, nebo ne kvalita, ale její hodnota je minimalizovaná. Lidi ji vyhazují. Je to jako žvýkačka, do které kousneš jednou a hned chceš novou.”

Vyplivnou ji, jakmile dojde příchuť?
„Přesně tak. Jenomže si neuvědomují, kolik stálo práce tu žvýkačku vyrobit."

Jo, tomu rozumím. Na „S.I.D.E.S." jsi neměla žádné hosty, ale v roce 2018 jsi udělala singl s Tomem Odellem (skladba „Half As Good As You", pozn. red.).
„Jo, to už je delší dobu zpátky."

Zajímá mě, jak k téhle spolupráci došlo?
„Prostě se ozval. Jeho tým se zeptal mého týmu, zda bych měla zájem a já souhlasila. Jednou jsem ho potkala, a tak k tomu došlo asi proto, že jsme se krátce poznali někde na festivalu. Potom se ozvali a zeptali se, zda mám zájem o společnou skladbu.”

Takže se nebráníš práci s jinými umělci a interprety?
„Vůbec ne. Určitě jsem pro. Neřekla bych však, že to chci dělat často. Jediná kapela, se kterou jsem zatím spolupracovala byli Awolnation. Myslím, že bych musela být velkým fanouškem toho interpreta nebo kapely. Taky bych do toho nešla jenom proto, že bych si třeba myslela, že ta daná skladba bude populární a slavná.” 

Zmínila jsi, že musíš být fanouškem té dané muziky. Jsme na Rock for People a vím, že ty nejsi čistě rockový interpret, a tak mě zajímá, jaká hudba tě ovlivnila a inspiruje? Posloucháš obecně muziku často?
„Ano, poslouchám. Je těžké definovat moje hudební vlivy, protože mám pocit, že toho poslouchám hrozně moc. Poslouchám hodně osmdesátky, to se hned přiznám. Zbožňuju Queen, hodně jsem poslouchala i The Alan Parsons Project. Poslouchám i hodně písničkářů, kteří mě inspirují. Gossip, například. Alespoň pár jmen jsi ze mě dostal (úsměv).”

Osmdesátá léta jsou velmi bohatá hudební éra na zajímavé inspirace, to bezesporu.
„Určitě. Ale nikdy jsem nebyla moc na hard rock. Nemyslím si, že jsem někdy byla fanouškem hard rocku. Možná The Killers, ale ti jsou spíše indie rock. Takže, asi největší rockerkou jsem byla… No, i když… Jsou tu třeba Royal Blood. Myslím, že jejich muzika je skvělá. Někdy mám fázi, kdy se mi chce psát rockovější muzika. Třeba „Vertigo” je trochu rockovější skladba, ale pak mám zase více popovější fázi. Je to těžké. Mám pocit, že jedu pořád ve vlnách a jsem tak nějak pořád někde mezi.”

Musí to ale být dobrý pocit, dělat si, co si zamaneš. Není to tak?
„Nevím, jestli je to vždy dobré. Někdy si říkám, jestli v tom neplavu až moc.”

I proto je těžké tvoji muziku uchopit jako specifický žánr…
„Ano. Podepsala jsem nahrávací smlouvu jako písničkářka. Nikdy jsme nepodepsali jako kapela. Mám smlouvu jako písničkářka a já miluju psaní. Miluju psaní odlišných stylů a promítá se to i do mé muziky.”

Takže tvůj proces skládání je podle aktuální nálady? Když se zaposloucháš do nějaké kapely na delší dobu, zkoušíš pak napsat něco podobného?
„Jo, přesně tak.”

To je zajímavé, protože ti to dává kreativní volnost, že ano? Nikdo tě netlačí do něčeho, co nechceš dělat? Nikdo z labelu nebo tvoji spoluhráči… ?
„Vůbec ne. Mám pocit, že mě inspiruje spousta věcí. Často mě inspirují přátelé, rodina nebo události, které se mi v životě stanou. Ale samotná hudba, ta zvuková estetika přichází do hry na základě toho, co zrovna v to dané období poslouchám. Opravdu záleží na okolnostech. Takže, pokud čtyři dny poslouchám… Plácnu, třeba Foo Fighters, můžu potom mít náladu na napsání rockovější skladby. Pokud poslouchám Taylor Swift, bude to asi skladba více do popu.”

Jak důležité pro tebe je dát skladbě vizuální tvář pomocí hudebního videa?
„Myslím, že to pro mě důležité je. Myslím ale, že to začíná být méně a méně důležité v aktuální praxi, bohužel. Podle mě teď spoustu lidí točí hlavně pro TikTok a zajímá je zejména to, aby jejich video mělo ten správný formát pro TikTok a podobné platformy. Ale já hudební videa zbožňuju. Dokud na ně budu mít peníze, budu je točit (smích).”

Rozumím, není snadné napsat a natočit hudební video.
„Může to být opravdu hodně drahé. Důležitá věc je ta návratnost… Řekněme, že to hudební video bude mít dva milióny shlédnutí. To je, dejme tomu, výdělek dva tisíce euro. Jenže, když za natáčení utratíš třicet tisíc, má to vůbec význam? Vyplatí se to nějak? Druhá věc je, že jde o umění a videoklip vytvoří nový svět pro tu danou skladbu. Takže, rozumím oběma stranám, ale myslím, že pokud jsi indie umělec a platíš všechno sám, musíš si rozvrhnout rozpočet a promyslet si, kolik peněz můžeš nebo jsi ochotný za toto utratit.”

Zmínila jsi TikTok. Jaký vztah máš k těmto médiím? Věnuješ se jim sama?
„Věnuji se jim trochu. Neřekla bych, že jsem na TikToku velmi aktivní.”

Co Instagram a další sociální média?
„Trochu je používám. Snažím se tam nebýt tolik, jak možná někteří ostatní. Používám je, abych se spojila s fanoušky a mohla komentovat jisté věci, ale snažím se příliš se nedívat na to, co dělají ostatní lidé. Příliš to odvádí mou pozornost. Pořád bych se dívala, co dělají ostatní a přemýšlela, jestli to taky mám dělat a jestli jsem dostatečně dobrá a úspěšná… ”

Jasně, nechceš takhle zpochybňovat sama sebe.
„Myslím, že je to velice toxické a nechci u toho být.”

Zajímá mě tvoje účast v pořadu The Voice of Germany, kde jsi před třemi lety byla v porotě. Jaká zkušenost to pro tebe byla? Příliš mnoho muzikantů nedostane takovou příležitost vidět mladé ambiciózní umělce v takto rané fázi.
„Byla to bláznivá věc. Byla to opravdu dobrá zkušenost. Bylo zvláštní hodnotit hlasy ostatních lidí, protože nerada říkám lidem, jestli jsou talentovaní nebo ne. Na to jsem si musela zvyknout, ale celkově to byla velmi zábavná zkušenost. Bylo to také poprvé, co jsem byla v nějakém televizním programu. Tedy, kromě vystupování s mojí muzikou. Užila jsem si to a kdyby mě pozvali znovu, asi bych neodmítla. Jen bych do toho nešla v následujících pěti nebo šesti letech.”

Musela to být i dobrá příležitost se zviditelnit.
„Rozhodně, ano.”

Už jsi na scéně několik let, máš za sebou spoustu turné. Jak trávíš čas na cestách? Snažíš se být kreativní a psát muziku?
„Ano, někdy píšu. Myslím, že se spíš flákáme v autobuse. Poslouchám hodně muziky, jím hodně nezdravého jídla, jako brambůrky a hranolky (smích). Na turné opravdu hodně nezdravě jím.”

Je něco, čeho lituješ a co nesnášíš na tomto stylu života?
„Myslím, že každá kariéra přináší věci, které nesnášíš a miluješ. Většinu toho, co dělám, je neuvěřitelné. Moc ráda s lidmi sdílím své nápady a vidím přímou zpětnou vazbu, zda se to lidem líbí nebo ne. Určitě jsou dny, kdy všechno zpochybňuji. Myslím si, že je to kvůli tomu množství času, které do toho člověk vkládá aniž by věděl, jaký z toho bude výsledek a jaký bude feedback. Neustále ze sebe vydávám opravdu hodně sama sebe a snažím se nacházet nové způsovy, jak fanoušky nadchnout. Když se to nepovede a když tam není ten vzájemný dobrý pocit, tak… Nevím. Těžko se to vysvětluje. Prostě na to není žádná odpověď a všechno zpochybňuješ. Myslím si ale, že tohle přijde snad v každé práci, kdy přemýšlíš, zda tohle je to, co bys měl dělat a to, co má smysl. Já jsem dospěla k názoru, že svou práci miluji a musím přestat sama sebe zpochybňovat. Dokud budu schopná a budu mít možnost tohle dělat, tak to dělat chci. Také cestování je občas namáhavé. Špatně se mi v autobuse spí. Zjistila jsem, že nemůžu spát na patrové posteli. Velmi dlouho jsem tak musela spávat, ale na našem posledním turné jsem spala v salonku na gauči a byl to ten nejlepší spánek. Takže, teď nemám postel a spím na gauči (smích).”

Jsem rád, že jsi našla svůj komfort i na cestách (smích). Myslím, že děláš výbornou práci a přeji ti hodně štěstí. Jaké máš plány do budoucna? Na nové album je asi ještě brzy, takže spíše turné?
„Děkuju. Ano, hodně turné, ale myslím, že budu chystat i hodně nové muziky (úsměv).”

Výborně. Užij si koncert a díky za rozhovor.
„Rádo se stalo, kdykoliv. Díky.”

Úvodní fotografie pochází z facebookového profilu zpěvačky Alice Merton.

English

I interviewed singer Alice Merton before her performance at the Rock for People festival. We discussed her current record "S.I.D.E.S.", collaboration with some guests and the issue with traditional music records. We talked about her musical style, influences and inspirations, as well as her writing style. It was also about video clips, life on the Internet and on the road, and last but not least, her experience in an unusual role.

Hudební Knihovna: Hello. Welcome to Rock for People and thank you for taking the time to talk to me.
Alice Merton: „Hello, my pleasure."

This is your first time at this festival, so did you have some time to walk around and see the area?
„I’m gonna do that now, after the interview."

Alright. I’m hoping you will like it.
„Yeah, I think I will.”

When you’re playing at a festival, do you usually take the time to go and see other artists and bands?
„Yeah, absolutely.”

You played in Prague last year in November, right?
„Yeah, we played here twice. We played once a solo show and then we played again opening up for another band (N.B.: Opening up for Bastille in November, headline show in October).”

How did you enjoy it?
„It was really fun. I think, honestly, it’s gonna sound weird but some of our best audiences ever have been in the Czech republic. Like Colours of Ostrava (N.B.: Show in 2018). That was, I think, the best festival we’ve ever done. Just because people’s reaction was really nice and I wasn’t expecting that. Every time we do shows in Prague, I feel people are really welcoming. I know this isn’t Prague but I’m excited to see what kind of people are gonna come for our show.”

That’s really good to hear. Do you feel like your reputation and the recognition is building up in the Czech republic? Or in Europe in general?
„Ehm, I mean I hope so (smile). I hope my reputation is building up but I’m never really sure.”

We’ll see soon enough. (smile)
„Yeah, I guess we’ll see if anyone shows up tonight (laughter).”

You have quite a rich and original background. Correct me if I’m wrong but you grew up in Canada, born in Germany, now living in London. Do you feel like a European?
„Ehm, I don’t feel Canadian, even though I sound Canadian. I’d say, I just feel like a mixture of everything. I don’t think I have one main nationality. I wouldn’t say that I’m British or German or Canadian. I feel kind of neutral, if that makes sense.”

I think your outreach in Germany is the biggest though, would you agree?
„Yeah. We started the record label in Germany (N.B.: Paper Plane Records International), so I’m definitely very connected to Germany. But I’m also very connected to United Kingdom as well.”

I’m not sure about your position overseas…
„Yeah, I don’t know either. We played quite a bit in the United States before covid. But we actually haven’t been back since covid.”

Well, maybe you can go there with your latest album. It’s been out for more than a year now, so do you think you had enough time to go around and promote the album?
„Oh, definitely. I don’t think I’ll be promoting that album. It’s gonna be more the music that’s coming out now. I think that album was like a covid album for me, where I was going through a really tough time and I put down the steps of my mental health and what I was going through. Yeah, it was a really tough time. So, I think that was just me trying to help myself get through covid and I was so happy I released it. A lot of songs we’ll play here from that album but I think when we’ll go back to the United States, we will be promoting new music as well.”

I think it’s the topic for a lot of artists now. The mental health and things connected to that. I’m curious, the album is called „S.I.D.E.S.”. Is it an acronym for something?
„It is, yes.”

Care to share? (smile)
„No.” (laughter)

Alright. (laughter)
„I haven’t shared it with anyone yet (laughter). I thought it’s nice to have two meanings for an album. One meaning that you keep to yourself and then another meaning you share with people. Because a lot of the words that I use for the album revolves around sides. Like „We’re not two sides of the same team” (N.B.: single „Same Team”) or „I’m on the other side of it now” (N.B.: single „The Other Side”)… That’s why I called it „sides” but then I made it an acronym as well.”

I’m guessing a lot of things have two meanings or multiple meanings regardless of how you name it.”
„Absolutely, yeah.”

You released a lot of singles from that album. I believe it was 6 or 7…
„We did a lot, yeah (smile).”

Was it planned like that or are you just a fan of releasing music more often rather than waiting for a new album for a few years?
„I think with that album, we wanted to just release a lot of singles. There were a few songs on there that were important to me, like „Blindside”. It was never supposed to be like a radio single but I have said to everyone that it is an important song for me and I would like to release it as a single. So, yeah. I think that was all part of the plan.”

Your latest single „Waste My Life” will be on an album or is it going to be a standalone single?
„It’s definitely going to be… Ehm, actually, that’s a good question… I don’t know that yet (laughter). I think it was meant as a standalone single. We did a tour, we played that a lot and then we released it as a thank you to the fans for coming to the tour. But I haven’t considered if it would go on the next EP or an album.”

The reason I’m asking is that I think a lot of artist are doing just singles or shorter EPs more often now because it’s very dynamic environment and if they don’t release any new music for a few years, people will forget about them.
„Well, that’s the thing. I think people are now more inclined to the quantity of songs rather than work a song for a long time. So, I think, honestly, our strategy was mainly to put out singles. There were many songs I wanted to put out as standalone songs for that album. But in general, I agree with you. I think it makes more sense to just keep putting out songs because people don’t always listen to albums anymore. Now, it’s about getting and hearing a song in a playlist. People then listen to the song for a week and then they want a new one. I think it is shifting like this a little bit.”

It can feel a bit ungrateful in that regard, probably.
„Yeah (smile). I guess. The quality of music, or not the quality but the actual worth of it is being minimized. They are throwing it away. It’s like a piece of gum. They chew on it once and they immediately want a new one.”

They spit it out when the flavor goes away.
„Exactly. But they don’t realize how much work went into making that gum.”

Yeah, I get that. You did not have any guests on this album but you did have a single with Tom Odell back in 2018 (N.B.: single called „Half As Good As You”)
„Yeah, that was a while ago.”

I’m curious how did that cooperation came to be?
„He just reached out. His team reached out to my team asking if I wanted to do it and I said yes. I had met him once before at a festival, so I think it came about because we met each other at a festival and then they reached out and asked if I wanted to do a feature.”

And so are you open for collaboration with other artists and singers?
„Oh, yeah. I’m definitely open. I wouldn’t say I’d do it often. The only band I’ve done it with before is Awolnation. I think, I would have to be a big fan of the music and also I wouldn’t do it just because I would think the song will get big.”

Speaking of being a fan of music. We are at Rock for People and I know you are not doing pure rock but what are your influences and inspirations in music? Do you listen to a lot of music in general?
„I do listen to a lot of music in general. It’s really difficult to define my influences because I feel like I listen to so much. I listen to a lot of the 80s, not gonna lie. Big on Queen, I was big on The Alan Parsons Project. I also listen to a lot of songwriters, whose music inspires me a lot. Gossip, for example. So yeah, just to name a few.” (smile)

The 80s is a very rich era to take inspiration from, for sure.
„Yeah, but I was never into hard rock. I don’t think I’ve ever been a huge hard rock fan. The Killers, maybe, but they were always indie rock. So, I think the rockiest I’ve been, although…. I guess it’s hard to say. There’s Royal Blood, I think their music is great. Sometimes, I have a phase, where I feel like writing rockier music. Like „Vertigo” is little bit rockier but then I’ll have a phase where I feel like writing poppier music. So, it’s very difficult. I feel like I’m always waving and going in between everything.”

I mean, it’s good to be free to do whatever you want, isn’t it?
„I don’t know, if it’s good, sometimes. Sometimes, I wonder, if I’m floating around too much.”

It’s difficult to really grasp the genre to specify your music.
„Yeah. I was signed as a songwriter. I was never signed as a band. I was signed as a songwriter, so I just love writing. I love writing different styles as well and I’m using this for my music.”

That’s good. So, your writing process is to write whatever you feel like at that moment? Maybe listening to one band for a long time and then feeling like doing something similar?
„Yeah, exactly.”

That’s interesting because it gives you the creative freedom, right? Nobody is pushing you to do something you don’t wanna do? Nobody from the label or your band mates…?
„Yeah. Absolutely not. I feel like there are many things that inspire me. So, often I get inspired by friends or family or things that happen in my life. But then sound-wise, like the sound esthetics will then kind of come into play depending on what I’m listening to at the time. It really depends. So, if I’m listening for four days to… Let’s say Foo Fighters, it might be a rockier song. If I’m listening to Taylor Swift, it might be a poppier song instead.”

How important are music videos for you to introduce your songs in a visual way?
„I think they are important to me. I think, unfortunately, it is becoming less and less important in the actual world we’re living in. I think more and more people are kinda filming things for TikTok and making sure it fits the format for TikTok and similar platforms but I always loved music videos. As long as I have the money, I will keep doing them (laughter).”

Yeah, it’s not easy to write and shoot a music video.
„They can be really expensive. The thing is, if you look at the return value... Let’s say, the music video gets two million streams. That’s around two thousand euros but if you are spending thirty thousand, does it really matter? Is it really worth it? Then again, it’s art and it also creates the world around the song. So, I see both sides but I think as an indie artist, if you are paying for everything yourself, you have to always do budgeting and think on how much you wanna spend here and there.”

You mentioned TikTok. Are you a fan of these medias? Are you doing it yourself?
„I do it a little bit. I wouldn’t say I’m very active on TikTok.”

What about Instagram and other social sites?
„A little bit. I try not to be there as much as perhaps some other people are. I’m using it for reaching out to fans and I like commenting on things but I try not to look too much at what other people are doing because I get very sidetracked. I’d always be looking at what other people are doing and thinking, if I should be doing that, if I’m good enough and successful enough… ”

Yeah, you don’t want to start second guessing yourself like that.
„I think that’s very toxic and I don’t want to be around that.”

I’m curious about your participation in The Voice of Germany three years ago. What kind of experience was that? Not a lot of musicians get the opportunity to do that and see ambitious young artist at this stage.
„It was a crazy thing to do. It was a really cool experience. It was weird judging other people’s voices because I’m not a fan of telling people if they’re good or not. That was a little getting used to but I think that experience was really fun. Also it was my first time doing a TV program other than just playing my music on TV. I really enjoyed it and if they would ask me again, I probably wouldn’t say no. But I wouldn’t do it for the next 5 or 6 years.”

It must’ve been a good recognition for yourself, as well.
„Absolutely, yeah.”

You are around for a couple of years already, did some tours. How do you spend your time on the road? Are you trying to be creative and write music?
„Yeah, sometimes I write. I think we just kinda hang out in the bus on tour. I listen to a lot of music on tour, I eat a lot of really bad food, like chips and fries (laughter). I spend a lot of time of just not eating properly.”

Is there something you regret or hate about choosing this career path?
„I think that in every career path, there are things that you hate and that you love. I think that mostly what I do is incredible and I love sharing my ideas with people and seeing direct feedback, whether people like it or not. But there are definitely days, where I question everything. I think it’s the amount of the time you put into something and you never know, what the outcome is gonna be and never know what the feedback is gonna be. You’re giving so much of yourself all the time and you’re trying new ways to excite people and sometimes, when it doesn’t work out and when that feeling doesn’t reciprocate, then… I don’t know. There’s no answer, you just question everything. But I think everyone has that in every job, where you’re wondering if this is what you should be doing, if it is worth it. I’ve just came to the conclusion that I love it so much and I have to stop second guessing myself. As long as I can do it and have the possibility to do it, I want to do it. The travelling sometimes get strenuous. I’m not good at sleeping in the bus. I figured out I can’t sleep in the bunks. For a very long time, I just always had to sleep in the bunks. But then, on the last tour, I just slept in the lounge on a sofa and that was the easiest way to sleep for me. Now, I just don’t have a bed, I have a sofa (laughter).”

I’m happy to hear you find your comfort on the road. (laughter). I think you are doing a great job and I wish you all the best. What are the plans for you for the future? I guess, too soon for a new album, so probably touring a lot?
„Yeah, touring and I think there’s a lot of new music coming as well (smile).”

Ok, great. Enjoy your concert tonight and thank you for taking your time today.
„No problem, any time. Thank you.”

Title photo was taken from the Facebook page of the singer Alice Merton.