„Tichá dohoda je kapela, myšlenka, obsah a názor,“ tvrdí kapelník Dan Šustr.

Kapela Tichá dohoda slaví letos na podzim 30. výročí své existence. Při této příležitosti vydává rozšířené "hybridní” album s názvem Achtung 30!, které je reedicí původního stejnojmenného EP z letošního února. Album přináší tři novinky doplněné čtyřmi živými verzemi klasických dohodovských hitů. Nejen o této desce jsme si povídali s kapelníkem Danem Šustrem.
 
Hudební knihovna: Proč jste přistoupili k reedici alba Achtung 30!?    
Dan Šustr: „CD původně vyšlo bez bookletu pouze v singlové papírové pošetce především jako promo a k prodeji pro fanoušky na koncertech a v e-shopu. Tento první náklad byl rychle rozebrán a nová skladba Zas pryč tě tvý nohy táhnou mezitím na jaře zabodovala v některých rádiích. Po opakovaném poslechu jsem si uvědomil, že je to vlastně přechodové album, které jsme potřebovali nejen my, ale také posluchači. Ukazuje kapelu jak v aktuální nové tvorbě, tak v přístupu ke starému repertoáru po výměně zpěvačky, proto má v naší diskografii svoje místo." 

HK: V jakém studiu jste tři nové písně nahrávali a z jakého koncertu jsou live nahrávky?     
DŠ: „Nové věci jsme nahrávali ve studiu 3bees v Jinočanech. S 3bees spolupracuji již od roku 2006, kdy jsem založil projekt 2Wings a míchali jsme zde například i CD Tiché dohody Největší hity 25 let live. Živé nahrávky na Achtung 30! jsou z pražské Malostranské besedy, kde jsme měli v prosinci loňského roku křest alba Kladno - Manchester. Míchalo se opět v 3bees."

HK: Proč jste na nahrávku vybrali právě ty čtyři starší písničky?    
DŠ: „Protože dopadly na té živé nahrávce nejlépe. Nic se neupravovalo. Navíc představují jakýsi průřez devadesátkovou tvorbou – od Cizího pohledu (1990) přes Tuláka po hvězdách (1994) po Večírek osamělých srdcí (1998) a ukazují, jak je hrajeme dnes se Zuzanou. Come 2gether je moje srdcovka. Kvůli odkazu na Beatles i "huličskému” textu."

HK: Zmínil jste album coververzí Kladno – Manchester. Proč jste se rozhodli natočit covery?    
DŠ: „Album Kladno - Manchester je pokračováním projektu The Soulmates Tribute Project, který jsme původně vytvořili se Zuzanou Vintrovou jako "vokální duo” mimo Tichou dohodu. Obsahem projektu byly coververze našich oblíbených světových umělců, kteří nás spojují – byť jsme o generaci od sebe vzdálení. V tom byla ona spřízněnost duší, proto název Soulmates. Jako první vyšlo vinylové EP, na němž jsou skladby převážně od Neila Younga, po jedné od Led Zeppelin a Toma Pettyho."

HK: Lze ho považovat za řadové album Tiché dohody?    
DŠ: „Spíš asi ne. Já ho beru jako "žánrový speciál”, ale zas tak moc bych si tím hlavu nelámal. Taková alba občas natočí i jiní umělci – vezměme např. Patti Smith a její album coverů Twelve nebo poslední album Johnnyho Cashe. Jsou i umělci, kteří ani vlastní tvorbu neprodukují, jen zpívají covery (zářným příkladem byl třeba Joe Cocker). Ještě bych rád vysvětlil, odkud se vzal ten "turistický” název. Já i Zuzana jsme kladenští rodáci a výběr skladeb je omezen na manchesterské kapely."

HK: Podle jakých kritérií jste jednotlivé skladby vybírali a hrajete některé z nich na koncertech?     
DŠ: „Vybírali jsme podle jejich "vnitřního klíče” – to se těžko vysvětluje, je to určitý pocit někde uvnitř. A důležité bylo i to, jak nám seděly vokálně. Na podzim jsme dokonce absolvovali koncertní miniturné k vydání CD a LP, v jehož rámci jsme v Praze na koncertě v Malostranské besedě nahráli záznam, z nějž pocházejí 4 skladby Tiché dohody se Zuzanou za mikrofonem, které se objevily na hybridním CD "Achtung 30!”. Příležitostně hrajeme nějakou ze skladeb z Manchesteru i na dalších koncertech."



HK: Tichá dohoda ohlásila na příští rok novou desku. V jakém stádiu je její příprava? A budete opět výhradním autorem?
DŠ: „No, bohužel jsem neměl zatím moc čas a klid na skládání. Mám hotové 2 nové skladby a v září se chystám, že nad tím zase zasednu. Jak to bude do budoucna s autorstvím a případnou spoluprací se Zuzanou? Teprve musíme najít nějakou symbiózu. Musím se rovněž velmi hluboce zamyslet, jak a do jaké míry v nové tvorbě zapojit ženský element. Včetně textů, které již nebudu psát přímo na ženskou postavu. Orientace na zpěvačku se mi teď zpětně trochu vymstila, protože jsem de facto závislý na zpěvačce. Na druhou stranu mě těší, že ty starší texty byly napsány tak dobře a hlavně uvěřitelně, že je lidi od Blanky brali jakoby byly její."

HK: Mají nové písně na koncertech stejný ohlas jako starší hity?     
DŠ: „Nezaregistroval jsem žádnou propast. Achtung je asi trochu překvapivé, ale díky samplům a energickému refrénu efektní, ale podobně překvapivě někdy na lidi působí i některé starší písně jako Dealer nebo Kyselej pláč, které povětšinou mladší posluchači neznají. A přesto reagují dobře. Novinka Zas pryč tě tvý nohy táhnou má velmi dobrý ohlas, Zlatá ryba taky, ale samozřejmě největší ohlas mají vždy naše klasické hity jako jsou Cizí pohled, Tulák po hvězdách nebo Večírek osamělých srdcí."

HK: Čím si vysvětlujete, že v 90. letech byla právě Tichá dohoda tak populární?   
DŠ: „To netuším a netuší to nikdo. Kdyby existovala nějaká rovnice nebo recept jak na to, tak by mohl být populární každý. Umění je přenos emocí v konkrétním čase a prostoru. Když se trefíte, máte vlastně štěstí. Není to jenom o schopnostech. "Rockovejch hvězd” – lidí, co se tak tváří, chovaj a i něco umí - jsou zástupy, ale jen někdo se jí opravdu stane. Jak známo mnoho povolaných, málo vyvolených. Prostě je to jako vyhrát jackpot v loterii."



HK: K Tiché dohodě dlouho patřila Blanka Šrůmová. Jaké máte dnes vztahy?     
DŠ: „Teď už vlastně žádné. Když jsem se předloni v červnu dočetl v médiích (!), že s Tichou dohodou již dál nehodlá spolupracovat, tak jsem nad ní, jak se říká, zlomil hůl. Po jejím odchodu v roce 2000, kdy se pokusila o sólovou dráhu a kdy jsem se i přese všechny její přešlapy choval programově pozitivně (hostování v projektu 2Wings atd.) – což v dlouhodobém horizontu dalo možnost ke společné oslavě a CD 25 let TD v roce 2011 a následným koncertům v roce 2012. Ale jak se říká, jen idiot by opakoval podruhé stejnou chybu. Prostě tímto opakovaným aktem a hlavně způsobem, jakým to provedla, definitivně ztratila moji důvěru. Takže pro mě je to prostě jasný konec spolupráce. Věřím a chápu, že to spoustu lidí zamrzelo, mě samozřejmě taky, ale bylo to její rozhodnutí. Tichá dohoda je kapela, myšlenka, obsah a názor, navíc jsem ji založil a v podstatě táhnul autorsky i manažersky celou dobu já, takže prostě jedeme dál."

HK: Sledujete její kapelu Něžná noc? Pokud ano, líbí se vám jejich muzika?     
DŠ: „Samozřejmě, že jsem byl zvědavý, co teď dělá a poslechl si nějaké první skladby, co jsou na webu, ale upřímně: na mě je to málo rokenrol a chybí mi tam sdělení. Uvidíme, co přinese celé album. Ale hodnotit to nechci a nebudu. Ať si samozřejmě dělají, co považují za nejlepší a co je baví, a ať se jim daří. Jako ironie osudu mi ovšem připadá, že největším hitem v jejich koncertním repertoáru je coververze naší Marionety. Asi by se ale neměli snižovat k překrucování skutečnosti, že se nejedná o skladbu Tiché dohody, ale od Blanky, jak jsem se již několikrát dočetl. Skladba vznikla již v roce 1992 a kdo je jejím autorem lze snadno ověřit na obalu CD či na OSA. Každá lež má krátké nohy, jak se říká, a dříve či později každého doběhne."  
Foto: Tichá dohoda 2016 Zleva: Pavel Attel - bicí, Zuzana Vintrová - zpěv, kytara, Karel Šváb - saxofon, klávesy, Dan Šustr - kytary, zpěv, Michal "Sherry" Šerák - baskytara

Hudební knihovna přeje Tiché dohodě klid na tvorbu a těší se na nové písničky