Nový titul Live in Prague od rockové kapely Red Baron Band

Jana Kleinbauerová, 01. 04. 2016

V pořadí pátý titul s názvem Live in Prague vydala pražská kapela Red Baron Band. Většina materiálu byla použita na výročním koncertu v paláci Akropolis, kde skupina oslavila 20. let na hudební scéně. Na dvou nosičích přináší reprezentativní průřez tvorbou skupiny, který obsahuje jak největší hity RBB tak i nikdy nezveřejněné písně. Na této nahrávce je k vidění a slyšení většina historických i současných členů, jmenovitě Paul Kowacz, Jan Holeček,Monika Infernalis, Mirek Jech, Radek Horník, Jiří G Rubeš, Mechy, Matyáš Sedlák, Ondřej Štěpánek, Vilém Mikyška,Mikuláš Čimbura, Jarda Hynek, Matuch a hosté Radek Krampl, Milan Král, Radek Němec, Kamil Jánský

DVD navíc obsahuje tří písňový bonus z koncertu v Lucerna Baru v roce 2006.

Nejen tuto novinku, ale i další alba jsou k objednání na webových stránkách kapely.

Rozhovor o vzpomínání, ale i o budoucnosti Red Baron Band

Novinka byla v úvodu z části představena, ale to nejhlavnější co bylo, ale hlavně bude, vám v rozhovoru prozradí frontman kapely Paul Kowacz.

HK: Kapela RBB oslavila 20. let a vydala výroční koncert na dvd. Prozradíš co obsahuje a kdo tam účinkoval?

"Výsledný produkt je vlastně CD i DVD v jednom balení, které se jmenuje Live in Prague. Ma moc krásný obal a 20. stránkový booklet, o grafiku se postaral bývalý baskytarista Mechy, který na albu také hraje. CD i DVD obsahuje záznam z koncertu v paláci Akropolis, který byl uspořádán k výročí 20. let kapely v lednu 2014. Hrají a zpívají na něm téměř všichni co kapelou za ty léta prošli včetně Honzy Holečka, Mirka Jecha, Moniky Infernalis a dalších. Kdo se toho zalekl si můžete přečíst v bookletu. (Smích) Většina z bývalých členu se stále aktivně věnuje hudbě a tak to pro ně nebyl zas takový problém oživit to co jsme spolu dřív hráli. Musím tady ale vyzdvihnout hrdinský čin Matyáše Sedláka, který se hudbě už dávno nevěnuje a oprášil svoji basu po 17. letech co ležela pod posteli. Měli jsme také hosty a to dechovou sekci půjčenou od skupiny Laura a její tygři pro kterou napsal noty nás doživotní čestný člen Honza Holeček. Další host byl Radek Krampl, který stejně jako před lety ve studiu okrášlil skladbu Here Comes The Night. Tři skladby z tohoto DVD jsou na YouTube.

DVD pak ještě obsahuje tří písňový bonus z koncertu v Lucerna Baru, který proběhl v roce 2006. CD od DVD se v pár písních liší z důvodu malé kapacity těchto médii. Dodám, že spousta písní z koncertu je v jiné aranži než na původních albech a nahrávka má opravdu dobrý zvuk".

HK: Které období bylo podle tebe pro kapelu nejinspirativnější?

"Nejraději jsem měl vždycky období vzniku nových písní a nahrávání ve studiu. Pamatuji si jak při nahrávání první desky mě ohromilo jak to celé zní.

Až se mi nechtělo věřit, že to co slyším z pásu jsem před pěti minutami zahrál. První tři desky jsme točili i míchali v analogu. Znamenalo to, že vše musíme zahrát na poprvé nebo napodruhé jinak to už nebude mít ten tah. Taky jsem se vždycky nemohl dočkat, když jsme udělali nějakou skvělou novinku co tomu řeknou lidi na koncertu. Když vznikají některé věci ve zkušebně tak se vyskytují situace kdy si říkáš, proč tohle nikdo nenahrál? Vždyť to bylo to nejlepší co jsme kdy zahráli! Někdy jsme byli ve zkušebně opravu výborní, vycházelo to z toho, že jsme měli skvělej zvuk. Každý z nás se dobře slyšel a taky dobře cítil.

Největší vzrušení tak bylo u vzniku prvních dvou desek The First album a In The Light. Pak byla pauza a opět to přišlo s přípravou třetí desky Music Must Change v jiné sestavě. U desky Reflections to bylo už jen částečně. Nechci tím říct, že by ta deska byla horší ale během vzniku v kapele začalo vznikat pnutí, které vyústilo v rozpad této sestavy. Ale i tam bylo spoustu světlých okamžiků a tu desku mám rád. I s Monikou za mikrofonem vzniklo pár dobrých věcí, ale Mikuláš to tenkrát už dost dusil a vznikalo opravdu málo nového. Jemu šlo o to abychom hráli naživo co nejlíp, ale drtivou většinu nových nápadů schazoval. Já byl moc velkej demokrat a nechal jsem si tím vzít vítr z plachet. Přestalo to být o rock and rollu, ale o nějaké sebe kontrole".

HK:Classic rock je styl hudby, který je přítomný i ve vaší muzice. Kdo byl pro vás tím hlavním co vás nejvíce inspirovalo?

"Chci říct, že jsme se nikdy nesnažili kopírovat nějakou kapelu. Samozřejmě, že to co jsme do sebe nasákli nějak ovlivnilo naše hudební myšlení ale snažili jsme se jít vlastní cestou. Přesto nás vždycky novináři srovnávali s někým jiným. Dost často byla ta srovnání i dost mimo ale co s tím naděláš?

Když budu mluvit za sebe tak první co mě dostalo byli Beatles a Elvis. To jsem poslouchal jako malej z vinylů, které poslal strejda s tetou z Kanady.

Pak jsem slyšel od bratranců věci jako Ten Years After, Led Zeppelin nebo Pink Floyd. Postupně jsem propadnul starejm Queen, Deep Purple, Franku Zappovi, Grand Funk, Lucifers Friend, Black Sabbath a jiným. Když jsem byl starší a už byla možnost slyšet víc hudby objevil jsem různé další kapely například King Crimson, Mahavishnu Orchestra, Frumpy, a další.

Zároveň s tím jsem poslouchal věci jako Ray Charles, Willie Dixon nebo Memphis Slim a taky klasickou hudbu".

HK: Je o tobě známé, že sbíráš hudební nástroje jako Theremin, Hammondky, Mellotron a používáš je i v kapele. Kdo všechno na ně hrál?

"Upřesním, že ty nástroje nesbírám. Já je vždy pořídil kvůli kapele. Chtěl jsem ty zvuky Rhodes piana, Clavinetu, Korg MS-20, různých kytar, efektových krabiček a nástrojů které jsi jmenoval použít v kapele. Ty nástroje uslyšíš na našich nahrávkách. Dnes už tady má Hammondy víc lidí ale dřiv nás tu bylo tak pět v celé republice. Mellotron jsem koupil před natáčením desky Reflections, která vyšla v roce 2010 a myslím si, že je to první nahrávka s tímto nástrojem v Česku i na Slovensku vůbec.

Nástroje si půjčoval například Jack Bruce, B.B. King, Charlatans, SBB, Karel Růžička, Emil Viklický, Medeski Martin Wood a další.

John Medeski si mě opakovaně vyžadoval a jednou jim pořadatel sehnal nástroje od někoho jiného. Šel jsem se na ten koncert podívat do Lucerna Baru. Přišel za mnou jejich zvukař a říká, človeče kde seš? Celej den na tebe sháníme kontakt. Pak po koncertě mě vzal do backstage kde mě seznámil se Schofieldem a s Johnem jsem kecali o starej nástrojích. Všichni mi podepsali nové CD s osobním věnováním, které mě za deset minut po tom co jsem vyšel z šatny někdo ukradl.Zajímavé taky je, že když jsme hráli asi tři společné koncerty s Mariánem Vargou nabízel jsem mu ať si půjčí Hammond B3 a on na ně nechtěl hrát, že už je zvyklej na nějakej digitální klon".

HK: Co čeká Red Baron Band v budoucnosti?

"No to vlastně bude překvapení. Dali jsme se zpět dohromady s Monikou Infernalis. Děláme na nových skladbách a vlastně je hotový materiál tak na 70. procent nové desky. V dubnu máme první koncert v obnovené sestavě.

Dále máme nahraný koncert z Akropolis zahraný před pár dny z kterého asi taky uděláme CD, jsou tam dobré věci s Lubošem Andrštem a dál jsou tam další nikdy naživo nehrané věci z naší historie. Tím by se dala udělat tečka za minulostí a věnovat se novým věcem. Nové studiové věci s Monikou mají, ale přednost".

HK: S kým vším proběhla hudební spolupráce nebo jam sessiony?

"Těch muzikantů bylo docela dost a nedají se všichni vyjmenovat. Na deskách hostovali například Zuzana Michnová, Emil Viklický, Pieter Von Houte, Kuba Doležal, Radek Krampl a mnoho dalších.

Jamoval s náma třeba Guma Kulhánek, Luboš Andršt, nebožtík Káša nebo kamarád z francouzské skupiny Magma James Mac Gaw. S ním a Radkem Horníkem jsme připravovali instrumentální projekt, který přerušila Jamsova rakovina s kterou teď delší dobu bojuje. Nahráli jsme spolu v našem studiu tři skladby a dál jsme se bohužel nedostali, zní to ale dost dobře. Každopádně mu na dálku držím palce a přeju mu ať tu mrchu porazí.

Já sám jsem pak jamoval třeba s Danny Bryantem, Vlastou Rédlem, Honzou Volným a dalšíma skvělejma muzikantama, kterejch si moc vážím".

Závěrem samozřejmě nesmí chybět otázky pro zpěvačku Moniku Infernalis

HK: Moniko víme, že si odešla z kapely a nějaký ten pátek nebylo o tobě ve spojitosti s Red Baron Band ani slyšet. Co bylo v tomto časovém úseku pro tebe důležitější?

"Red Baron Band jsem opustila z důvodu začít a zkusit jiný hudební směr. Začala jsem spolupracovat s mexickým producentem a kytaristou Lushianem Larroa. Společně jsme vytvořili hudební projekt Nasty Heaven. Projekt byl a dovolím si i říct stále je pro mne zajímavý, ale dnes už spíše jako nezapomenutelná zkušenost. Tedy nemohu říct co pro mne bylo důležitější, spíše se jednalo o nový směr a novou hudební zkušenost".

HK: A poslední otázka, která se týká tvého návratu. Co nebo kdo rozhodl, že jsi se vrátila zpět? Mimochodem určitě jsi tím potěšila všechny fanoušky RBB.

"Tak rozhodla jsem se já. Totiž i když jsem dělala na jiných projektech, vždy jsem měla Red Baron Band v srdci. S klukama se mi dobře pracuje a hard rock v našem podání je a vždycky pro mne bude výzvou. Red Baron Band a Monika Infernalis k sobě zkrátka patří".

Díky moc za spoustu informací, které určitě potěší všechny čtenáře, kteří se o hudbu a vše spojené okolo ní, zajímají.

GALERIE