Krásný ztráty live našly konečně prostor, který si zaslouží

 
Právě areál a jeho atmosféra jsou prvními plusy letošních Krásných ztrát. Rozlehlý statek, upravené cestičky, romantický rybník s ještě romantičtějším molem, pohodlné prostory pro sezení i stání, okolní pastviny plné koní, krásné výhledy do přírody. Suprové místo na dovolenou, ale my tu byli hlavně kvůli hudbě. Ta se odehrávala na třech pódiích, hlavní leželo venku na rozlehlé louce před rybníkem, další dvě pak indoorové, tedy ve vnitřních prostorách statku. Alternativní Všetická jízda mířila na milovníky undergeoundu, Headliner Indoor stage na vyznavače folku a rocku. Všechny tři dohromady pak na vyznavače vkusu, neboť jak Michal Prokop prohlásil, Krásný ztráty live navštěvují lidé, co mají vkus.

Páteční program zahájila v 16 hodin Pocta Petru Skoumalovi. Poslouchat tak silné písničky jako Svatý Václave, Starej pán, Kdybych byl boháčem nebo Odjezd v podání charismatického Olina Nejezchleby a za doprovodu tak invenčních muzikantů jako jsou Norbi Kovács, Pavel Skála nebo Vladimír Pavlíček je skutečným zážitkem. Mezitím venku rozdával pořádnou dávku poctivého blues a také funku Marcus Jurkovič a jeho Motion Food. 

 
To už byla v provozu i alternativní scéna, z níž jste na jednu stranu měli krásné výhledy do přírody a pod vámi jste mohli sledovat prostornou jízdárnu. Kam se dívat dřív? Tato scéna byla malá, ale hodně výživná. Když se naplnila lidmi, skoro se v ní nedalo dýchat. Ale to k undergroundu patří. Nejprve zde své syrové songy předvedl plzeňsko-britský písničkář Dick Savage, po němž následovala k šansonu směřující Stinka se svojí kapelou. Dalším velkým zážitkem byl koncert legendární kapely Extempore. Frontman J.J. Neduha sotva chodí, ale když zasedne za mikrofon a vyndá foukací harmoniku, je to síla. A energie, tukterou dodávají mladší členové jeho skupiny. Další legenda na sebe nenechala dlouho čekat, Chadimův MCH Band to rozpálil i s hostujícím výtvarníkem Františkem Skálou. To už se v sále opravu nedalo dýchat, ale myslím, že to nikomu nevadilo.

Co se zatím dělo venku? Svůj kladenskej uhelnej zen představila kapela Zrní s neuvěřitelně rtuťovitým zpěvákem Janem Ungerem. A pak už nastoupil Michal Prokop a Framus Five nabitý excelentními muzikanty typu Honzy Hrubého nebo Luboše Andršta. Začátek patřil 80. létům (Kolej Yestreday, Bitva o Karlův most, Blues o spolykaných slovech) a pak se Michal posouval stále více do současnosti ke stejně kvalitním písním typu Snad nám naše děti, Poprvé naposledy, Virtuální realita či Sto roků na cestě. Právě reedici tohoto alba na krásně vypraveném dvojLP ve Všeticích křtil, kmotry mu byli Vladimír Merta a David Koller.

Právě Davidu Kollerovi a jeho skvěle šlapající kapele patřila další hodinka, v níž projel nejznámější písně od Lucie až po současnou tvorbu. Michal Prokop si s ním střihl novější skladbu Jasné Páky Konec nočních toulek. A to byl konec i pro většinu návštěvníků prvního, sluncem zalitého dne, jen pár vytrvalců ještě posečkalo na průkopníky československé psychedelické scény The Primitives Group.

Sobotní program začínal až v poledne, takže ranní ptáčata se vypravila do Neveklova. Už jen pětikilometrová cesta, kterou lemují pastviny a koně, je pastvou pro oči a po pátku unavené uši. A i hlava vás na čerstvém vzduchu přestane bolet. Neveklov stojí za návštěvu, malé, ale upravené městečko s příjemným náměstím, velkým kostelem, novou školou a dvěma fajn hospodami. Ale zpět do Všetic, kde sobotu poznamenal poměrně vytrvalý déšť.

Nejvíc na to doplatila skupina Sunflower Caravan, alternativní rock´n´rollová partička s nepřehlédnutelným frontmanem Andym. Ta hrála pro fanoušky pod střechou hotelu. První diváky pod pódium vylákal geniální trumpetista Laco Déczi a Celula New York. Laco si navíc pozval vynikajícího hráče na foukací harmoniku Chrise de Pina, vtipného to chlapíka, takže o legraci nebyla na pódiu nouze. A přitom ještě stihli úžasné instrumentální pasáže.

Únik před deštěm nabízely vnitřní scény, na jedné své drsné šansony představila kapela Martina Němce Lili Marlene, sólo vystoupila Lenka Dusilová, která už o den dříve hostovala u Davida Kollera, a publikum rozsekala divoká a našlapaná kapela Vees. To byla jízda. Stejně jako závěrečné vystoupení početné skupiny Cumbia Cooperativa, která svojí temperamentní etnickou hudbou roztančila každého. Energie létala vzduchem, užívali si to nejen návštěvníci, ale i muzikanti. Tahle partička by si rozhodně zasloužila větší scénu.

Ale už přestává pršet, tak rychle ven. Tam se už chystá další z vrcholů festivalu, Vladimír Mišík a ETC. Variace na renesanční téma, Jednohubky, Šmajdák a ploužáky…. Všechno jedna pecka za druhou. A společně s nejlepším hráčem na foukací harmoniku a nejlepším zpěvákem v ulici, Michalem Prokopem, si zazpívali Špejchar Blues, mráz běhal přítomným po zádech, nepopsatelná chvíle.

Vlasta Redl dorazil ve veselé náladě, tento všeuměl a samorost bodře vtipkoval, vyprávěl příhody z komplikované cesty do Všetic, vlídně pozurážel kdekoho, včetně samotného Prokopa. Ale hlavně se svojí výborně sehranou kapelou hrál písničky, které chytnou za srdce. S Prokopem si z plna hrdla a za pomoci fanoušků zapěli Husličky, jako přídavek Vlasta vypálil Ach synku, synku a Proč bychom se netěšili.

Redl publikum rozezpíval, ale roztančila ho až Laura a její tygři. Dokonale sladěný ansámbl se sexy Laurou a skočnými písněmi na pomezí rocku, soulu a funku. Závěr celého festivalu pak patřil neortodoxní mezinárodní skupině FAELA!, kterou založili muzikanti z Argentiny, Chile, Španělska i Anglie ve švédském Malmö. Jejich divoký a syrový mix různých stylů od argentinského tanga, přes latino, rock, gypsy jazz, až po balkánskou hudbu byl tou nejlepší tečkou za 3. ročníkem Krásných ztrát live.

A co ještě kromě krásného prostředí a nápadité hudební dramaturgie potěšilo? Michal Prokop. Je neuvěřitelné, kolik má tento zpěvák energie. Nejen, že měl vlastní set a hostoval s řadou kapel, ale neustále se pohyboval areálem, s každým se pozdravil, prohodil pár slov, se zájemci se vyfotil, za všechno poděkoval. Sluníčko festivalu.

Moderátorská dvojice Petr Prokop a Ondřej Cihlář. Vlídný humor, nadhled, lehkost a zvládli i situace, kdy třeba Redl s kapelou dlouho hledali a a Petr s Ondřejem to museli dát. Dobře vybavené stanové městečko s možností snídaně, pestré občerstvení za rozumné ceny a bez větších front, dobrá dostupnost areálu, možnost odpočinout si od muziky…. Kladů celá řada. A co je důležité, organizátoři naznačili (zatím neslíbili, ale vypadá to nadějně), že příští ročník by se mohl konat opět ve Všeticích. Krásný ztráty live našly konečně prostor, který jim sluší a který si zaslouží.

Foto: David Macháček