Jeleni znějí moderněji, ale výhybku rozhodně nepřehazují

Před vydáním novinkového alba Věci & sny mluvila populární kapela Jelen o zahájení nové etapy své existence. Po poslechu alba je jasně patrné, že zvuk skupiny působí moderněji, živěji, současněji, plněji, energičtěji a stejně jako aranžmá i pestřeji a barevněji. Zároveň se ale četní fanoušci kapely nemusí obávat, že by Jeleni přehodili výhybku.

Stále jsou totiž věrni svému „jelenímu" rukopisu. V prvé řadě hrají poctivé, vstřícné, melodické písničky, kterým to sluší jak v rockovém, country či folkovém, tak i popovém kabátu. Díky svému početnému nástrojovému obsazení si mohou dovolit invenční a barevné aranže, nápaditě pracují s dynamikou a gradací písní, mají talent napsat výrazný, zpěvný, lehce zapamatovatelný, nikoli však vlezlý refrén.

Záležet si chlapci, hlavně tedy Jindra Polák, dávají i na textech, které jsou vždy o něčem. Bez frází a klišé se v drobných, často intimních příbězích zabývají těmi nejpodstatnějšími věcmi a pocity lidského života. Samozřejmě dominuje láska v těch nejrůznějších podobách a přesazích. A rozpoznatelným znakem skupiny je i zpěv frontmana Jindry Poláka, výrazný, znělý, výrazově pestrý a ve všech polohách absolutně přesvědčivý a věrohodný.

Všechny tyto přednosti demonstruje hned úvodní skladba Někde kolem, kombinující prvky country s poprockovým refrénem. Živelná, energická, pestrá, dynamická písnička o nutnosti nikdy to nevzdávat. Jemnější začátek zdobí píseň o lásce na věčné časy Jediný, co chci, která postupně graduje a kromě kytar jí dominuje trubka a bicí nového člena Víta Poláka. Syrovější, temnější začátek Bílých kláves opět přechází ve zpěvný refrén, první posmutnělá písnička připomíná, že ne všechno v životě musí vyjít. Prostě nelze pořád hrát jen na bílé klávesy, také smutek k životu patří.

Ještě smutněji vyznívá duet Jindry Poláka a hostující Kateřiny Marie Tiché Nebreč, Sáro. Silnou atmosféru této písně podmalovává opět nepřeslechnutelná trubka a harmonika. Další pohled na lásku přináší nevtíravě popová a výrazně melodická skladba s hitovými ambicemi Ještě jednu noc. „A pořád křídla lámem si dál, jak slepí ptáci…"

Křehký, romanticky folkový začátek otevírá Mater Mors, emočně silná píseň o dospívání není příliš vzdálená od trampské hudby. Jemné pasáže s vypjatými střídá poprocková písnička V oblacích, zajímavý rytmus osvěžuje další vztahovou skladbu Veronika. Od balady k rockové vypalovačce (a zpět) směřuje posmutnělý song Pálím. „...hezký chvíle větry odvanou, hluboký jizvy v srdci zůstanou." Ale naděje tu pořád je.

Klidněji, pozitivněji působí Když se svlíkáš a závěrečná Rozlučková přináší vzpomínku (bez sentimentu, díky Bohu) na nedávno zesnulého muzikanta Davida Stypku a jejich společné turné. „Dávno už jsme chtěli jít spát, ale kdopak ví, jestli právě tahleta noc není poslední." Silný, autentický závěr.

Modernější, popovější, do středního proudu mířící zvuk může přinést Jelenům nové posluchače a snad i fanoušky. Důležité je, že novinkou Věci & sny ty stávající určitě neztratí.