Hrají-li Dalekko Hudbu budoucnosti, pak se není čeho bát

Recenze alba : Hudba budoucnosti

Album: Hudba budoucnosti

Interpret: Dalekko

Celkový čas: 00:47:30

Vydavatel: Tranzistor

Rok vydání: 2018

Typ nahrávky: studiová nahrávka

Medium: CD

Karel Souček, 26. 04. 2018

Spojení melancholie a naléhavosti v hudbě i textech. Silná magická, místy uhrančivá atmosféra. Přirozené splynutí klasických nástrojů a elektronických zvuků. Pestrá, aranžérsky propracovaná hudba, v níž se pořád něco děje, takže poslech je velkým dobrodružstvím. Nesmírně silné poetické, přitom však konkrétní obrazy v lyrických textech. To je pražská kapela Dalekko, která právě vydává své druhé album s názvem Hudba budoucnosti. Širokko dalekko jsem něco tak sugestivního už dlouho neslyšel.

Pětičlenná formace se tentokrát rozhodla, že si trochu zaexperimentuje se žánry i písňovými formami. Proto zde vedle sebe v dokonalé symbióze fungují, často i v rámci jedné písničky, rozvolněné, alternativnější pasáže s přímočarými rockovými či popovými úseky. Křehké, jemné momenty s bouřícími, výrazné melodie a přehledné rytmy se zvukovými experimenty. I přesto drží album díky své všudypřítomné melancholii pohromadě.

Hudbu budoucnosti otevírá Loňský rok. Pozvolna rozkvétající písnička s výrazným zvukem syntezátoru nahlédne díky pestrým aranžmá do funku, popu i rocku. Na intimní náladě staví jemná skladba Kam patřím, rockovou energii s něžnou lyrikou propojuje Dýchej. Z elektronických zvuků a alternativnějšího začátku se v písni Pokoj vyloupne melodická lahůdka se silným refrénem. Naléhavý text „v pokoji uvnitř pokoje hledám pokoj" vám bude ještě dlouho znít v uších.

Jet Lag se zpočátku tváří jako velice nápaditá instrumentálka plná napětí a vnitřní energie, po dvou a půl minutách se změní v silně melancholickou písničku. Syrověji, temněji vyznívá kytarovka Jasno, gradujícího Spáče zdobí lehkost, vzdušnost a křehká melodie. Intimní píseň o hledání, snění a kamarádství plnou elektronických zvuků představuje Kamaráde!, magickou, uhrančivou atmosféru pak přináší závěrečná a nesmírně pestrá skladba Vlákna. Více než osmiminutové dobrodružství, v němž se pořád něco děje.

S melancholickým a naléhavým vyzněním hudby přesně souzní i texty, střídající krátké příběhy s pocity a silnými poetickými obrazy. Jeden za všechny – dvě holky na kolech. Jakoby projížděly přímo kolem vás, jakoby se vás dotýkaly jejich dlouhé vlasy, tak sugestivní pocit tento poetický obraz vyvolává. Texty se zabývají také vztahy, hledáním, návraty a dalšími intimními tématy. A velkou roli v nich hraje i čas v mnoha významech.

Label Tranzistor se zaměřuje na zajímavé, autentické, originální skupiny s vlastní tváří. Na kapely, které hrají silně emocionální hudbu na pomezí alternativy a popu či rocku. Přesně takoví Dalekko jsou a Hudba budoucnosti patří k tomu nejzajímavějšímu, co se letos na nezávislé tuzemské scéně urodilo.