Gramoarchiv Popmuzea představuje zhruba 7 TB nahrávek
Karel Souček, 19. 12. 2022
Popmuseum je nezávislým spolkem občanů, provozujícím stálou
expozici s informačním centrem v Praze. Sdružuje členy na základě
společného zájmu o českou a slovenskou populární hudbu, o věcné,
zvukové, písemné, obrazové a audiovizuální archiválie a další dokumenty,
vypovídající o její historii. Muzeum spravuje depozitář
v Praze – Horních Počernicích, kde shromažďuje a archivuje písemné
dokumenty, nahrávky a audiovizuální záznamy, hudební nástroje a přístroje, stejně
jako memorabilie, vztahující se k důležitým osobnostem či událostem populární
hudby. Tyto materiály jsou badatelům k dispozici v sídle Popmusea v kulturním
centru Kaštan. Více již v rozhovoru s ředitelem muzea Alešem
Opekarem.
Hudební knihovna: Jak
dlouho Popmuseum na scéně působí? A jaké byly první předměty ve sbírce?
Aleš Opekar: „Popmuseum je tu již téměř čtvrtstoletí, během něhož
připravilo přes stovku původních výstav. K prvním předmětům sbírky patřily ty,
které jsme získali již pro natáčení dokumentu Bigbít. Například podomácku
zhotovené aparáty skupiny Plastic People of the Universe. Mezi pilíře sbírek
patří knihovna. Popmuseum vlastní na 1600 specializovaných publikací a každým
rokem přibude zhruba 80 nových titulů. Sbírka časopisů je v celorepublikovém
kontextu jedinečná a využívají ji badatelé vědeckých institucí a univerzit. Zaměřuje
se na oficiální i polooficiální produkci v bývalém Československu, okrajově též
na produkci samizdatovou. Badatelé či novináři mají u nás k dispozici kompletní
řady základních periodik o populární hudbě od konce 2. světové války (Jazz,
Rytmus, Melodie, Gramorevue, Populár, Aktuality Melodie, Pop Music Express,
Rock & Pop) a větší část dalších důležitých periodik (Taneční hudba a jazz,
Jazzbulletin, Kruh). Žádaná je i sbírka zahraničních časopisů z 60. - 90. let
minulého století. Vedle periodik z Polska a východního i západního Německa jsou
to zejména Rolling Stone, New Musical Express, Melody Maker nebo vědecký časopis
Popular Music, který od roku 1981 vydává prestižní vydavatelství Cambridge
University Press).
Stále též rozšiřujeme sbírku digitalizovaných nahrávek včetně
historických koncertních či demo nahrávek a tvz. bootlegů. Celkem se jedná o
více než 2 000 digitalizovaných koncertů, roční přírůstek je zhruba 200 kusů.
Hlavní část gramoarchivu Popmusea je v brněnské pobočce a čítá na 3 000 LP
desek, 5 000 SP nebo EP desek, 100 středně velkých desek a přes 100 hrajících
pohlednic a fólií. Ve zdigitalizované podobě představuje gramoarchiv zhruba 7
TB nahrávek včetně naskenovaných obalů. Podobným tempem roste i archiv
digitalizovaných videokazet, fotografického a dalšího obrazového materiálu."
HK: Jaká část sbírky
Popmusea vás osobně baví nejvíce?
AO:„To se časem proměňuje. Třeba prehistorické elektrofonické
klávesy ionika východoněmecké výroby nebo zesilovač Samuel, který si koncem 50.
let podomácku sestrojili Pete Kaplan a Pavel Chrastina. Nedávno jsme přestavěli
naše původně strohé pódium a vyzdobili jej v duchu depozitáře – zde začala
vznikat naše krátká videa. Velmi zábavný projekt Popmuseum Stage! Ale
dobrodružné je i začíst se do prastarých hudebních časopisů. Stejně mě nejvíc
baví vždycky to, co právě připravujeme. Z digitálních i fyzických archivů vytahujeme,
co je k tématu potřeba a studujeme k tomu další souvislosti. Spoustu exponátů
si samozřejmě i jednorázově půjčujeme nebo poptáváme z existujících archivů a
knihoven. Dobrou spolupráci máme s knihovnou Libri prohibiti nebo s Českým
muzeem hudby.
HK: Máte rozsáhlou
sbírku kytar. Jaké kousky mohou návštěvníci Popmusea vidět?
AO:Mohou vidět kytary české výroby z různých časových období a
mezi nimi i velmi unikátní
kousky. Třeba českou kytaru Big beat z roku 1963, jejíž součástí
byl zesilovač i reproduktor,
nebo nástroje, které si někteří fanoušci vyrobili sami.
Vrcholem jsou kytary, na kterých se
psala historie: Gibsonka Petra Jandy, na níž skládal Želvu, Dej
mi víc své lásky a další nebo
španělku Pavola Hammela."
HK: V současné době
probíhá v Popmuseu výstava k 80. narozeninám Marty Kubišové. Co dále chystáte?
AO:„V příštím roce chystáme jako první výstavu o vinylech, na
které proběhne předpremiéra
dokumentu České televize Brno Vinyl. Dokument i výstava chtějí
divákovi přiblížit
mimořádnou tradici kulturního fenoménu vinylových gramodesek v Československu.
Zaměříme se nejen na obrazovou dokumentaci základních fakt
(fonograf, válečky, jukeboxy,
Supraphon, Artia, Panton, Opus, Diskant a Ariston), ale také –
a na to se těšíme nejvíc – na
různé špeky a úchylky, jako jsou barevné vinyly, ediční řady,
reklamky a účelovky, neobvyklé tvary a materiály nebo desky pro panenky. Nechte
se překvapit!
Pak bude následovat výstava s pracovním názvem „Bedna od
whisky". Každému Čechovi,
který alespoň v mládí zpívával u táboráků, jistě hned naskočí
souvislosti – moderní trampská
hudba, skupina Hoboes, od jejíhož založení uběhne 60 let, a
bratři Wabi a Miki Ryvolové.
A zatímco Muzeum české hudby plánuje výstavu Světoběžníci,
pojednávající o českých
hudebnících v zahraničí, Popmuseum se zamyslí nad obráceně
položenou otázkou: kteří
zahraniční hudebníci v oblasti populární hudby se výrazně
uplatnili v Československu,
respektive v České republice?"
HK: Zahraniční muzikanti
žijící u nás, to je poměrně široké téma. Jak hudebníky vybíráte? Propojování českých
a zahraničních umělců žijících v ČR se věnují třeba Konektiv Nights, Žižkovská
noc měla kdysi také pro prezentaci zde usazených umělců stage. Mapujete i tyto
projekty?
AO:„Výstava bude především historická, nevynechá obskurní
angažmá typu Američanů Herberta Warda nebo Deana Reeda, kteří sympatizovali s
komunistickým režimem, a dotkne si i situace v meziválečném období. Zejména ale
představí rozmanité osudy osobností alternativní hudby, jaké po listopadu 1989
představují jména Brad Stratton, Phil Shoenfelt, James Harries, Adrian T. Bell,
Fredrik Janáček a další. Současné aktivity na tomto poli pak budou logickým vyústěním
zmíněných historických peripetií."
HK: V těchto dnech
vychází druhé video vaší nové koncertní youtube série Popmuseum Stage, po Lence
Dusilové vystoupili Kill the Dandies. V čem je jejich set unikátní?
AO:„Kill The Dandies přijali naší výzvu k odehrání
poloakustického setu naprosto bezvýhradně. Z výsledku máme velkou radost. Je to
vůbec poprvé, co se Hank s KTD! objevil na pódiu se španělkou."
HK: Koho dalšího v rámci
Popmuseum Stage přivítáte a jak umělce vybíráte?
AO:„Asi bychom nepozvali metalovou kapelu, jinak se nijak
nevymezujeme. Jediným kritériem je, že se nám hudba dané kapely nebo umělce
musí líbit. Jsme úplně na začátku, ještě přesně nevíme, nakolik budou pozvaní
ochotní svůj set přizpůsobit našim podmínkám. Často to může znamenat nazkoušet
úplně nový set, jako v případě Kill The Dandies! Máme
rozjednané vystoupení Tata Bojs s vozembouchem. Na to se moc těšíme
a neradi bychom to zakřikli. Naše pozvání také přijali Vašek Havelka se svými
projekty, Kalle, Nauzea Orchestra, Arleta, Rány těla a další. Teď už se můžeme
těšit na Vladimíra Mertu, se kterým jsme natočili nezvykle dlouhý díl a neměli
to srdce ho zkracovat. Nechtěli jsme diváky připravit o neobyčejnou porci
lidskosti, obzvlášť o svátcích."
HK: Kdy mohou zájemci do
Popmusea, které sídlí v pražském Kaštanu, vyrazit? A je
možné navštívit třeba
komentované prohlídky?
AO: „Pro komentované prohlídky je zapotřebí sledovat náš
facebook a www. Stejně tak s
pozvánkami k natáčení dalších dílů Popmuseum Stage. Běžnou
otevírací dobu máme ve
středy a ve čtvrtky od 16:00-20:00 a o sobotách mezi 14:00-18:00. Mezi
svátky je zavřeno, otevřeno bude od 11. 1. 2023."