Desítka zajímavých tuzemských alb, která nás loni potěšila

Karel Souček, 08. 01. 2015

Hudební knihovna nemá příliš ráda žebříčky sestavující pořadí nejlepších kapel, desek, koncertů nebo písniček. Hudba není Intersportturné a co jednomu posluchači přijde dokonalé, druhý vypne po prvních akordech. Přesto jsme pro vás vybrali deset tuzemských nahrávek loňského roku, které mají ambice oslovit širší posluchačkou obec a rozhodně stojí za vložení do přehrávače. Nechceme si hrát na arbitry a hlasatele vkusu, proto jsou alba řazena podle abecedy jejich tvůrců.

Carloff Boris – Morphosis

I když to nemusí být na první poslech úplně patrné, nová deska Borise Carloffa s názvem Morphosis je plná písniček. Jen trochu jiných, než na jaké jsou u nás posluchači zvyklí. Nebo spíše jinak uchopených, zpracovaných, zaranžovaných. Borisovi totiž nejde v první řadě o přímočarou melodii či refrén, ale o náladu, kterou ve své hudbě dokáže vystihnout dokonale. Jeho skladby se tak mění v magické, absolutně svobodné koláže, které mají hodně vrstev a tím i chutí, vůní a barev.

Hradišťan – Vteřiny křehké

Hojivý lék na choroby duše přináší nové album Hradišťanu. V dnešním uspěchaném a ukřičeném světě je desek, jakou pod názvem Vteřiny křehké natočil Hradišťan se svým primášem Pavlicou, moc a moc třeba. Jemná, křehká, baladická nahrávka, která však silou svého vyznění nutí k zastavení a zamyšlení.

Irglová Markéta – Muna

Křehkost, jemnost a citlivost jsou typické i pro hudbu Markéty Irglové. Novému albu Muna navíc dodala nový nádech, v němž se posluchači mohou nechat unášet pod vlivem etnické hudby. Markéta na něm skladatelsky, textařsky i aranžérsky vyzrála a kromě ústředního klavíru další větší prostor i smyčcům, varhanám nebo akustické kytaře.

Langerová Aneta - Na Radost

Letošní rok byl spíše ve znamení žen (Irglová, Dusilová, Kirschner, Radůza...), což potvrzuje Aneta Langerová a její novinka Na Radosti. Zpěvačka se neustále vyvíjí a to se odráží ve stále nápaditější hudbě, poetičtějších textech a sebevědomějším zpěvu. Deska vznikala na Šumavě v místě, kde se zastavil čas a čas se zastaví i při poslechu jemných odstínů Anetina hlasu.

Poletíme? – Turbošansón

Brněnská kapela Poletíme? pořád zrychluje, jsem zvědav, kde se to zastaví. Už teď je to uragán, smršť, neřízená střela. Má pro to všechny předpoklady, neboť sedmička muzikantů ovládá více než desítku nástrojů a dalších sedm si na novou desku Turbošansón přizvala v rolích hostů. Navíc všichni rádi a hlasitě zpívají. A když s tímto arzenálem spustí své bohatýrské písničky, opepřené velice vtipnými texty, posluchači mají pocit, že brzy poletí také.

Radůza – Gaia

Oproti předešlým albům působí Gaia zemitěji, koncepčněji, celistvěji. Opět je to zřejmě dáno aktuálními životními pocity a duševním rozpoložením písničkářky a možná i tím, že vůbec poprvé psala Radůza písničky přímo pro kapelu. Navíc má mimořádný talent nadchnout jak lidi, kteří hudbu chtějí hlavně poslouchat, tak ty, kteří o ní přemýšlí a hledají v ní něco více.

Stromboli – Fiat Lux

Stromboli si počkali na svůj comeback příhodně až na třicáté výročí svého vzniku. A i když nové písničky na CD Fiat Lux nedosahují emocionální síly starších skladeb, stále je co poslouchat. Výjimečnému spojení muzikantských postupů, melancholických nálad a jedinečného hlasu Báry Basikové lze podlehnout i dnes, navíc na nahrávce se podepsala i obrovská zkušenost Michala Pavlíčka. Díky tomu vznikl hudební klenot výrazně čnící na českém rockové scéně.

Traband – Vlnobeat

Traband si do svého již tak bohatého nástrojového inventáře přizval ještě banjo a nová deska Vlnobeat získala na větší barevnosti. Každá ze čtrnácti písní má sílu posluchače zasáhnout. Lahodnou melodií, nakažlivým rytmem, barevnými aranžemi, gradací, atmosférou, slovními obraty, zpěvem Jardy Svobody, náladou, poselstvím. Skladby to jsou nejen krásné, ale i pozitivní, i když se zpěvák umí i náležitě rozčílit. Přesto klíčovými slovy celého alba zůstávají láska a radost.

Znouzectnost - Beat Simplicitas

Minulým deskám Znouzectnosti kdekdo vyčítal, že kapela vyměkla a že už nedělá syrovou muziku z 80. let. Teď ticho po pěšině. Navíc minimálně polovinu nových songů hraje Znouze na koncertech a fungují skvěle. Album Beat Simplicitas se prostě povedlo. Trojice Golda, Déma a Caine přináší další várku chytrých, melodicky i rytmicky nápaditých písniček s texty o něčem.

Zrní – Následuj kojota

Poslouchat novou desku kapely Zrní s názvem Následuj kojota je velké, dechberoucí dobrodružství. Při prvním poslechu se vyloženě těšíte, jak bude znít další písnička, čím vás kladenská skupina zase překvapí. Při opakovaných pak objevujete další zvuky, nápady, rytmické či aranžérské vychytávky a dosud skryté významy a souvislosti. Každá z dvanácti skladeb je vybroušeným, do všech detailů dotaženým klenotem. Po skladatelské, aranžérské, instrumentální, pěvecké, zvukové i textové stránce.

A jaké další loňské desky českých interpretů a kapel byste neměli přeslechnout? Lenka Dusilová & Baromantika - V hodině smrti , Michal Horáček & František Segrado – Segrado, Tomáš Klus – Proměnamě , Kieslowski - Mezi lopatky , Calm Season – Symboly , Xindl X - Čecháček Made , Wabi & Ďáblovo stádo - Příběhy písní, Václav Neckář - Mezi svými , Ondřej Ruml - Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha , Vypsaná fiXa - Krásný smutný den , Bratři Ebenové - Čas holin, Sarah & The Adams - Thank You, Tara Fuki – Winna, Zuby nehty – Kusy.....

GALERIE