Aerosmith oslaví 50 let na scéně i koncertem v Praze

Aerosmith se opět a pravděpodobně naposledy chystají do České republiky. 24. června rockové legendy vtrhnou do pražské O2 arény a představí průřez bohatou diskografií. V posledních týdnech kolem kapely bylo rušno i z mimo hudebních důvodů. Aerosmith totiž vystupovali na slavnostním ceremoniálu k předávání cen Grammy a rozhodli se tak učinit bez svého dlouholetého bubeníka Joeyho Kramera, který je kvůli tomu zažaloval. Celá situace se však uklidnila a Kramer nakonec znovu usedl za bicí v jejich rezidenci v Las Vegas.

Členové Rock and Rollové síně slávy se během léta rozjedou se šňůrou Deuces Are Wild po celém světě. Oslavy 50 let od založení kapely rozhodně budou velkolepé. My si nyní připomene na co všechno se těšit během jejich koncertu krátkou sondou do jejich diskografie.

Je stoprocentní, že dojde na mnoho obrovských hitů, které dodnes zdobí rádiové étery. Je docela šokující, že kapela za svoji bohatou historii získala pouze jednou číslo 1 v americké singlové hitparádě. Tím se až v roce 1998 stal megahit z filmu Armageddon "I Don't Want To Miss A Thing". V top10 však hitů nastřádali nespočet. Vůbec prvními singly, které prorazily, byly "Dream On" a "Walk This Way" (oba v roce 1976 po vydání reedic). V 80. letech následně uspěly "Angel" (1988), "Love In An Elevator" a "Janie's Got A Gun" (1989) a ze stejného alba (Pump) také "What It Takes" o rok později.

Od té chvíle se do desítky vlezla již jen zmíněná hymna "I Don't Want To Miss A Thing" a "Jaded" z alba "Just Push Play" z roku 2001. V devadesátkách jejich hity vládly rockové hitparádě, kde se na prvním místě vystřídaly "The Other SIde" (1990), "Living On The Edge" a "Cryin'" (1993), "Deuces Are Wild" (1994), "Falling In Love (Is Hard On The Knees)" a "Pink" (1997). Po roce 2000 už moc úspěchů v hitparádách rocková formace nepřidala.

Aerosmith jsou historicky nejúspěšnější rockovou formací celých Spojených států. Jejich prodeje sahají přes 70 milionů. Na kontě mají kromě hromady singlů také patnáct studiových alb. Kapela na scénu vlétla s debutem "Aerosmith" v roce 1973. Dvakrát platinová deska přinesla hity "Dream On" a "Mama Kin" a vytáhla to až na 21. místo v albovém žebříčku. Obrovský úspěch přinesla třetí deska "Toys In The Attic" o dva roky později. Osmkrát platinová placka vynesla hity "Sweet Emotion", You See Me Cryin', "Toys In The Attic" a "Walk This Way". Na tento úspěch se podařilo navázat i o rok později s albem "Rocks". Vysoce uznávaná deska přinsla skladby "Last Child", "Combination" nebo "Back In The Saddle".

Na další větší úspěch se čekalo skoro deset let. Kapela sice zůstala funkční, nicméně ne bez šrámů. Drogy a alkohol si vybraly své a Aerosmith prošli několika proměnami. Joe Perry a následně i Brad Whitford opustili sestavu v roce 1982. I proto "Rock In Hard Place" nezískalo přízeň jak fanoušků, tak ani kritiky. Na lepší časy se začalo svítat v roce 1987 s deskou "Permanent Vacation". Kompletní comeback formace zažila o dva roky později, kdy s "Pump" vyšplhala až na 5. příčku. Následovala veleúspěšná devadesátá léta. "Get A Grip" v roce 1993 vyšplhalo na jedničku vůbec poprvé v historii.

Dařilo se i následnému "Nine Lives", dosahujícímu jedničku v roce 1997 a "Just Push Play" z roku 2001, které se dostalo až na druhou pozici. Poté kapela ubrala na aktivitách a omezila je především na koncerty či jiné projekty. V roce 2004 ještě přišla s coververzemi na "Honkin' On Bobo", čerstvý materiál vyšel až s "Music From Another Dimension" v roce 2012. S novou dekádou by měla přijít i nová hudba, zatím však nebylo potvrzené žádné datum, jen ujištění od Joea Perryho, že na něčem pracuje.

Kořeny Aerosmith sahají ještě hluboko před éru MTV. Osmdesátá léta však leccos změnila, bostonská pětice se však přirozeně přizpůsobila době a videoklipy se pro ně staly skvělým propagačním materiálem. My si připomeneme pět nejbláznivějších z nich.

Videoklip z režie Michaela Baye získal cenu MTV pro nejlepší videoklip. Režisér filmů Skála, Mizerové nebo Armageddon zde vytvořil bizarní fantasy svět, ve kterém vládnou dominy, dementní doktoři, sexy sestřičky a Steven Tyler je jakožto jeden z bláznů zavřen do svěrací kazajky.

O videoklip k Livin' On The Edge se postaral Marty Callner. Píseň, jenž je svým textem stále aktuální, ukazuje mnoho problémů a přímo odkazuje i ke svému názvu. Ikonický je ihned začátek "There's somethin' wrong with the world today I don't know what it is Something's wrong with our eyes". Vandalismus, krádeže aut, násilí ve škole, černobílý Steven Tyler či Joe Perry vytahující fantastické sólo zatímco uhýbá z kolejí projíždějícímu vlaku.

Další singl z desky Nine Lives dostal videoklip od Andyho Morahana. Příběh je inspirován filmem Podivná věda. Děj se odehrává na střední škole, kde si šikanovaný, vědě oddaný student, po několika neúspěších s dívkami rozhodne vytvořit svou vlastní přítelkyni (Tehdy ještě neznámá Eva Mendes). Jenže ta si na večírku najde někoho dalšího. Stejně tak to dopadne i s druhou, kterou mu přebere fotbalista (Seann William Scott). Příběhu nicméně zavládne happyend.

K této šílenosti se odhodlal Doug Nichol. Ve videoklipu k singlu Pink se využívá CGI k různým proměnám a tak tu vidíme Joea Perryho jako kentaura, Brad Whitford je opět dítě, Steven Tyler od skeletonu, přes ženy až po kluka převlečeného za velikonočního zajíce. Na rok 1998 technicky náročné video získalo i řadu kritik, kvůli kterým musel Nichol udělat cenzurovanou verzi.

Neuvěřitelné žánrové spojení, které do té doby nepřicházelo k úvahu, nicméně přineslo Aerosmith návrat na výsluní a Run DMC slávu. Jejich společné oživení hitu Walk This Way v roce 1986 měl na svědomí Rick Rubin. Samotný videoklip Jona Smalla ukazuje naprosto přesné bourání hranic mezi žánry.