33letá okouzlující cesta Depeche Mode (část II.)

Druhou část putování (první čtěte ZDE) po historii britských Depeche Mode započneme v roce 1992. Tehdy se totiž odstartovalo nahrávání další z jedinečných desek tohoto hudebního kolosu.

SONGS OF FAITH AND DEVOTION

Rok vydání: 1993
Singly: I Feel You, Walking In My Shoes, Condemnation, In Your Room
Top alba: Walking In My Shoes, Condemnation, Mercy in You
Hodnocení: 8/10

S osmou deskou měla kapela co dělat. Po těch obrovských úspěších fanoušci z celého světa očekávali další velké album. Kapela se na to připravovala rok, během kterého změnila i svou image. Hlavně frontman Dave Gahan, který se z ničeho nic objevil s dlouhými vlasy v kožené bundě a k této rockové image přibylo i trochu více kytar na další řadovce. Ta vyšla v roce 1993 pod názvem Songs of Faith and Devotion a dokázala opět navázat na desky předchozí. Album se nahrávalo v Madridu, Hamburku a Londýně a kapele přitom pomáhal producent Mark Ellis známý jako Flood. Deska je odlišná od těch předchozích, ale přesto je z ní jasně znatelné, kdo za ní stojí. Hned singly Walking In My Shoes nebo Condemnation ukázaly velkou sílu. Úvod obstarává další singl I Feel You poutající údernými beaty a také kytarovými riffy. Zde jsou právě slyšet ty nové prvky, stejně jako v osmičce Rush. Tam se 'depešáci' inspirovali vzrůstající slávou industriálních Nine Inch Nails a nedopadlo to moc dobře. Osmé album sice nedosahuje na vynikající Violator, ale drží laťku hodně vysoko.



ULTRA

Rok vydání: 1997
Singly: Barrel of a Gun, It's No Good, Home, Useless
Top alba: It's No Good, Useless, Sister of Night
Hodnocení: 8/10

Během pauzy mezi deskami se začaly rojit spekulace o tom, že Alan Wilder odchází z kapely a bude se věnovat pouze svému projektu Recoil. Fanoušci se tak začli starat o to, jestli ještě někdy kapela dokáže natočit alba tak vysoké úrovně, jak se jim to dosud dařilo. Wilder totiž dokázal vždy dát všem písním jedinečné aranže, díky kterým se skladby staly snadno rozpoznatelné. Navíc v kombinaci s Gahanovými problémy s drogami, které vyústily téměř v jeho smrt, to s kapelou nevypadalo dobře. Očekávaná deska nakonec dorazila v roce 1997. Ultra, i přes všechny okolnosti, dopadlo velice dobře. Gahan si před nahráváním vzal hodiny zpěvu, a jde to poznat. Jeho vokál dosáhl určité změny, a svou kvalitu potvrzuje zejména v jednom singlu It's No Good, což je další z množství skladeb se skvělými romantickými texty od Martina Gorea. Otvírák alba Barrel of a Gun je podobný těm předchozím. Mohutný úder bicích jej nastartuje a už jen těžko zastavuje. Ultra je ale jinak deskou spíše jemnou. To ukazuje například děsivá Sister of Night a jemná dvojka The Love Thieves. Ve dvou písních se ukazuje opět také Martin Gore jako hlavní vokalista. Album uzavírá romantická Insight., další z krásných melodií od DM.



EXCITER

Rok vydání: 2001
Singly: Dream On, I Feel Loved, Freelove, Goodnight Lovers
Top alba: Dream On, When the Body Speaks, Goodnight Lovers
Hodnocení: 7/10

Mezi každým albem od Ultra panuje čtyřletá pauza, po které se Depeche Mode vždy vrátí s novými nápady a také nějakými novými prvky ve svých skladbách. To samé platí na desátém albu Exciter. To je opět, poprvé od Violatoru, hodně soudržné, a jsou zde vidět i známky podobnosti (například názvy skladeb: The Sweetest Perfection - The Sweetest Condition). Exciter opět ukazuje chytlavé melodie spojené s experimenty britské trojice. Vítězem se zde stává When the Body Speaks, která se opět pyšní svou krásnou melodií. Potěší také první singl, kterým je experimentální Dream On. Zážitek je taky závěrečné rozloučení Goodnight Lovers, kde se opět ukazuje zlepšení v hlasovém projevu Gahana. Jinak album přináší také pár slabších skladeb. The Dead of Night nebo I Am You jsou přebytečné. Hodně elektronicky pojaté album tak trochu ustupuje ze slávy.



PLAYING THE ANGEL

Rok vydání: 2005
Singly: Precious, Pay that I'm Used To, Suffer Well, John the Revelator / Lilian
Top alba: Pay That I'm Used To, John the Revelator, Precious
Hodnocení: 9/10

Jak u alba Ultra, tak i u Exciter se říkalo, že je to nejlepší album od Violator. V roce 2005 se to ale změnilo. Nejlepší deskou od jeho vydání je jedenácté studiové album Playing the Angel, které mu dokonce šahá na paty. Gahan v rozhovorech k albu sám přiznal, že se v kapele cití nejlépe za posledních 15 let. Změna nastala u nahrávacího procesu, když se celá deska nahrávala po staru analogově. Dalším plusem je také to, že poté co Dave Gahan vydal svoji první sólovku, napsal svoje první písně taky pro Depeche Mode, z jeho ruky pochází I Want it All, Suffer Well a Nothing's Impossible. Všechno je opět zahaleno do temného kabátu plného bolestných zpovědí, ze kterých se prchá jen velmi těžko. Deska má 12 skladeb, každá ale táhne velkou silou, navíc na ni navnadí i velké singly. Hned otvírák Pay That I'm Used To ukáže, jak na tom celé album je. Velmi ostrý start potvrdí i následující John the Revelator a Suffer Well. Z alba vzešla také další hymna kapely, kterou je skladba Precious. Gahan opět zní suveréně a celá kapela je ve vrcholné formě.



SOUNDS OF THE UNIVERSE

Rok vydání: 2009
Singly: Wrong, Peace, Fragile Tension / Hole to Feed
Top alba:  In Chains, Wrong, Peace
Hodnocení: 7/10

Návrat ke kořenům. To znělo ze všech stran, když se ven dostala dvanáctá deska Sounds of the Universe. Kapela zde mixuje vše dobré, co vzešlo z jejích per za posledních dvacet let. Album otevře pomaličku a zlehka se rozvíjející In Chains, která se stává tahákem alba. Jsou v ní slyšet všechna období kapely. Skladatelsky se opět ukazuje i Gahan, jehož jediným silnějším momentem ale je skladba Come Back. Její supící bicí a měkká zvonkohra krásně přikreslují atmosféru skladby. Největší peckou je však hit Wrong, opatřený navíc výborným videoklipem. Album je většinu času pomalejší, beaty přibývají až v polovině alba se skladbou In Sympathy. Je zde i jedna instrumentálka, tou je elektronická Spacewalker, která je opravdu jak z vesmíru. Zajímavé změny v sobě mísí Peace, která začíná silnou bassovou linkou, ale promění se ve vokální koncert.



DELTA MACHINE

Rok vydání: 2013
Singly: Heaven, Soothe My Soul
Top alba: Heaven, Soothe My Soul, Goodbye
Hodnocení: 8/10

Prozatím poslední album vyšlo nedávno. Delta Machine (podrobnou recenzi čtěte ZDE) na sebe upírala pozornost ze všech koutů. Deska má opět klidnější atmosféru, a je vidět, že už to pánové nejspíš moc rozjíždět nebudou. Hned v úvodu do svého světa zve Dave Gahan svým tajuplným hlasem. Úvodní singl Heaven si zase získává sympatie svou procítěnou atmosférou a konečným zvoláním I'm in Heaven všechny dostane. Nejsilnější částí je závěr alba, kde dominují skladby Soothe My Soul a Goodbye. Druhá z nich zaujme především svými až strašidelně krásnými sbory. Na albu jsou slyšet i bluesové vlivy, kromě již zmíněné závěrečné se jich mužete doposlouchat i ve Slow.



Depeche Mode vydaly prozatím třináct studiových alb, ze kterých vzešlo velké množství hitů a nezapomenutelných okamžiků. Přestože je kapela na scéně již přes třicet let, stále dokáže vytvářet nové kompozice a skladby bez úpadku kvality.

Pro všechny fanoušky této britské party je momentálně naplánované turné, během kterého se kapela opět podívá do České republiky. V Praze vystoupí 23.7.