Staré písně dnes hraju líp, kamarádi mě trochu naučili na kytaru, tvrdí Jiří Dědeček
Hudební knihovna: Jak s odstupem více než dvaceti let hodnotíte písně z alba Zabili trafikantku?
Jiří Dědeček: Já k většině z nich žádný časový odstup nemám, poněvadž je pořád hraju. Myslím, že je hraju líp, trochu mě kamarádi naučili na kytaru, hlas se mi ustálil. To jsou snad ty nejpodstatnější změny v hodnocení.
HK: Kolik z nich tedy ještě máte na repertoáru?
JD: Mimo Doznání a Blues pro sirény, které jsou hodně antitotalitní a vázané na dobu, hraju všechny. A vlastně i Doznání si lidé často přejí, takže čas od času si i tuhle písničku osvěžím. Ale to víte, u toho Blues musím nejdřív vysvětlit, co to bylo esenbák...
HK: Na Trafikantce jsou tři bonusy. Podle čeho jste je vybíral?
JD: Vybrala je producentka Naďa Dvorská, já jsem souhlasil. Víc v tom nehledejte.
HK: Na 18. února chystáte do Malostranské Besedy narozeninový koncert. Jaký bude jeho průběh? Budete hrát s hosty nebo každý samostatně?
JD: S mnohými hosty si zahraji - s Honzou Burianem, Karlem Holasem a Vaškem Veselým, s Járou Novákem, s kapelou Úterý. Jiní zase zahrají spíš pro mě - Petr Skoumal, Adam Rut, moje dcera Viktorie s akrodeonistou Frantou Tomáškem. A hlavně si celý večer budu sám moderovat, už teď mám z toho trému.
HK: Zmínil jste kapelu Úterý, s níž jste nahrál zatím poslední album Prší nám do Campari. Jaký je její osud?
JD: Úterý pořád latentně existuje, opět se v plné parádě sejdeme právě v Malostranské Besedě. Vystupování s kapelou je lákavé, má však dva háčky. První představuje čas na zkoušky a na celkovou organizaci. S větším počtem lidí je prostě víc práce, zatímco když jsem sám, zacházím si se svým časem volně.
HK: Jaký je druhý důvod?
JD: Velice prozaický, peníze. Asi bych musel ty svoje hudebníky taky nějak uživit, což není vždycky jednoduché. Moji nekomerční a na menšinové žánry orientovaní pořadatelé mají tak akorát na to, aby zaplatili mě. Granty a dotace nejsou.
HK: Kdybyste si mohl vybrat, s kým byste si chtěl zahrát?
JD: Já nemám žádné sny o muzikantech, s nimiž bych chtěl hrát, protože se nepovažuji za hudebníka v první řadě. Moc dobře se mi hrálo s Václavem Veselým. S ním a s Karlem Holasem z Čechomoru jsme mimochodem koncem 80. let vlastně byli taková malá kapela, hráli jsme na Lipnici, na Valašském špalíčku i jinde. Skvěle se mi hraje se všemi muzikanty z mých posledních dvou desek.
HK: Považuji vás především za básníka …
JD: Já sám sebe také.
HK: Kdy a proč vás tedy napadlo básně zhudebňovat?
JD: Melodie si k básním přidávám odjakživa. Co jsem v nějakých šestnácti, sedmnácti letech začal psát, broukal jsem si často svoje texty na vědomě či nevědomě kradené melodie, a už mi to zůstalo. Jistěže to neplatí o všem, co napíšu. Například sonety nebo básně psané volným veršem nezhudebňuji, ale vázané a vypointované texty ano.
HK: Jde vám to lépe a rychleji než v začátcích?
JD: Celkově mi všechno jde hůře a pomaleji než v začátcích, ale myslím, že jsem to čekal, a tak nejsem zaskočen.
HK: Neobáváte se opakování?
JD: A to víte, že opakování se obávám, a to jak v textech, tak i v melodiích. Někdy sám sebe šeredně přistihnu a masochisticky pak na pódiu zahraji dva různé texty z různých období opatřené takřka totožným nápěvem a říkám lidem: Tak se podívejte, jak jsem se vykradl.
HK: Vaše básně jsou přesně vypointované. Naskakují pointy samy?
JD: S pointami je to různé. Někdy od začátku vím, jak to bude, pak zbývá jenom téma náležitě zpracovat. Jindy se nechám unést slovem a ono mě samo k pointě dovede. A pak jsou i takové, které si musely na tečku počkat několik let. Těm by se mohlo říkat vysezené.
HK: Řeknete si občas, tak tenhle verš se mi hodně povedl?
JD: Bez radosti z povedených veršů by to ani nešlo. Po letech si člověk třeba řekne, že to byla pěkná pitomost, ale pro tu chvíli je radost z napsaného nutná a inspirující. Což ovšem neznamená, že by nešla ruku v ruce s nejistotou...
HK: Myslíte si o sobě, že jste vtipný?
JD: Ano, myslím si, že jsem vtipný. Když tedy chci. Ale poslední dobou chci stále méně. Dřív jsem si myslel, že neprobíhá-li sálem smích nebo alespoň chápavé pochechtávání, není něco v pořádku. Ale dneska vím, že publikum může i hluboce chápavě mlčet, může se bát, může mu lézt mráz po zádech a může i podlehnout dojetí. Totéž platí o čtenáři.
HK: Jaký druh humoru preferujete?
JD: Humor mám rád jasný a trochu naivní s tou chaplinovskou filozofickou hloubkou.
HK: Z vašich písní se pozvolna vytrácí politika. Proč?
JD: Od té doby, co se smí psát o politice, to už pro mne není taková legrace. Občas sice člověka potěší napsat si takový „užitkový" kousek, ale už to prostě není ono.
Související obsah:
» Dědečkova Trafikantka vyjde poprvé na CD (Karel Souček, 15. 01. 2013)» Dědeček Jiří (Karel Souček, 25. 01. 2013)
HUDEBNÍ ZPRÁVY
Skupina Květy vydává desátou řadovku a byla by ráda, kdyby jí fanoušci věnovali 41 minut
Pod názvem 41 minut vydává skupina Květy nové, v pořadí desáté řadové album. Obsahuje deset...
Katarzia na Flédě: příběhy, které rezonují mezi akustikou a elektronikou
Brněnský klub Fléda se v úterý 19. listopadu naplnil něhou, slovy o respektu, vzájemné podpoře a lidské...
OneRepublic vezou své nejnovější album do pražské O2 Areny
OneRepublic se 5. října příštího roku vrací do pražské O2 Areny! Kapela, která se může pyšnit mnoha známými...
Srdcaři High Vis do Prahy přivezli čisté emoce, vztek a nevídanou syrovost
Málokdy se mi stává, že by mi koncert tak vyrazil dech, že bych po jeho skončení musela ještě pár desítek minut sbírat...
Ghost of You na novém albu opět boří hranice žánrů
Eyes Shut je název nového, v pořadí třetího alba kapely Ghost of You, která na něm opět boří hranice žánrů....
» zobrazit více...
RECENZE
» Čistá radost všech ze všeho, to je nové...
» Linkin Park (ne)začínají od nuly
» Amaeri je jedinečná relaxace s léčivou...
» Poletíme? mírně přibrzdili své turbo...
» Příští generace fanoušků Bring Me The Horizon...
» Máte v krvi (zničující) digitální svět?...
» zobrazit více...
Waltari ukázali, že pořád umí přenést super energii do publika
Koncert finské kapely Waltari v pondělí 28. října v pražském klubu...
OneRepublic vezou své nejnovější album do pražské O2 Areny
OneRepublic se 5. října příštího roku vrací do pražské O2 Areny!...
Katarzia na Flédě: příběhy, které rezonují mezi akustikou a elektronikou
Brněnský klub Fléda se v úterý 19. listopadu naplnil něhou, slovy...
Amaeri
» Ševčíková KatarínaNepočítáme-li výběrové Best Of, znovuvydání vánočního alba a úspěšného...
Festival Brutal Assault potvrzuje pětici divných kapel
Festival Brutal Assault má obrovský dosah a kromě tradičních metalových žánrů...
Alice Merton: Hudba je dnes jako žvýkačka, do které fanoušek jednou kousne a hned chce novou
Před jejím vystoupením na festivalu Rock for People jsem vyzpovídal...
OneRepublic vezou své nejnovější album do pražské O2 Areny
OneRepublic se 5. října příštího roku vrací do pražské O2 Areny!...
Ghost of You na novém albu opět boří hranice žánrů
Eyes Shut je název nového, v pořadí třetího alba kapely Ghost of You,...
Na Trnkobraní se mohou těšit Dan a Eva
Již zítra se otevřou brány areálu likérky Rudolf Jelínek ve Vizovicích,...
Byt číslo 4 budí stále více pozornosti
Tahle mladá šumperská kapela vtrhla na českou hudební scénu jako dravá...
Víme, jak je těžké pro mladé ale zatím neznámé kapely prorazit do médií a tím získat nové fanoušky.
» Podporujeme nadějné kapely
» Zadání profilu interpreta
Chcete dostávat do vaší emailové schránky aktuální informace ze světa hudby? Přihlašte se k odběru newsletteru. Odběr můžete kdykoliv zrušit.