Infected Rain: V naší komunitě na rozdílech nezáleží

Půl hodiny po koncertě moldavské metalové mašiny Infected Rain jsem si popovídal s hlasem kapely, zpěvačkou Elenou Cataraga aka Lenou Scissorhands.

Hudební Knihovna: Ani nevím, kde mám začít. To, co jste předvedli na pódiu, bylo šílené.

Lena: Díky. Bylo to skvělé, máme z toho radost.

HK: Váš koncert byl snad ten nejzaprášenější, co jsem kdy zažil.

Lena: Já vím, hrozně jsem se toho prachu nadýchala. Bylo to náročné, ale fakt jsme se bavili. Když na vás lidi takhle reagují a dávají vám tolik pozitivní energie, prostě do toho dáš všechno a nepřestaneš až do posledního dechu.

HK: Oprav mě jestli se mýlím, ale u nás na festivalu jste zatím hráli jen na Masters of Rock, Brutal Assault a před lety na Fajtfestu. Máte preference co se týče hraní v klubech nebo na festivalech?

Lena: Nenuť mě vybrat mezi klubem a festivalem. Koncerty v klubu mají takovou rodinnou atmosféru, bez ohledu na to, jak velký klub je. Na festivalu je to taky skvělý, protože tě může vidět mnohem více lidí. Navíc je velkou výzvou všechny lidi rozpohybovat a přimět je, aby koncert sledovali a poslouchali tě. Mám opravdu ráda oboje, klub i festival má každý to svoje a nemůžu vybrat jedno nebo druhé.

HK: Rok 2019 pro vás začal skvěle, když jste se přidali k agentuře Massive Music. Otevřely se pro kapelu nové možnosti s tímto partnerem?

Lena: Nejen to. Kromě Massive Music jsme podepsali i s labelem Napalm Records. Samozřejmě je to velká věc a doufáme ve velkou budoucnost s těmito partnery. Už teď vnímáme, jak je kapela žádaná po celém světě a s naší muzikou máme teď mnohem větší dosah. Doufáme, že se budou dál dít dobré věci a snad bude i trochu jednodušší dostat naši tvorbu k více lidem a případně za nimi i přijet na koncert. Byli jsme strašně dlouho nezávislí a spoléhali jsme jen na sebe (bez nahrávací společnosti a bookovací agentury od roku 2008, pozn. aut.). Měli jsme už pocit, že potřebujeme nějakou pomoc dostat se s kapelou zase o krok dál.

HK: Na turné trávíte hodně času. Často jezdíte k nám nebo do Německa. Máte nějaké oblíbené město nebo místo, kam vždy chcete přijet?

Lena: Nemyslím si, že máme nějaké konkrétní místo nebo akci. Cestujeme hodně a cestujeme rádi po mnoha zemích. Některá místa mají krásnější přírodu, jiná zase zajímavá města, architekturu nebo historii. Pokud jde o fanoušky a posluchače v konkrétních zemích, nemyslím si, že v metalové muzice obecně se dá obecenstvo dělit na lepší a horší skupiny. Metaloví fanoušci jsou jedna velká rodina. Nezáleží na tom, jakým mluvíš jazykem, odkud jsi, jakého jsi vyznání nebo jestli jsi holka nebo kluk. Na tomhle fakt nezáleží, na koncertě jsi kvůli muzice a emocím, které v tobě vyvolává.

HK: Vaše nejnovější singly „Passerby” a „Earth Mantra” budou součástí nové desky „Endorphin”. Jak to s deskou vypadá, dočkáme se jí ještě letos?

Lena: Snad ano. Doufáme, že by mohla být hotová na konci září, možná v říjnu. Neschováváme před vámi konkrétní datum vydání desky, ještě nevíme, kdy budeme hotoví. Věříme že to bude letos na podzim.

HK: Můžeš nám něco říct o videoklipech k těmto singlům? Očividně jim věnujete hodně úsilí a času, ať už jde o efekty a make-up v klipu k „Earth Mantra” nebo povolení k natáčení ve speciální budově pro klip k „Passerby”. Pokud se nemýlím, šlo o budovu starého divadla?

Lena: Je to budova národního cirkusu v Kišiněvu. Více než 15 let už se nepoužívá, zavřeli ji kvůli rekonstrukci a od té doby se o ni nikdo nestará. Je to národní monument a fanscinuje nás kvůli své unikátní struktuře a historii. Trvalo nám velmi dlouho dostat povolení k natáčení a bylo to časově velmi náročné. Klip k „Earth Mantra” je vlastně ztělesnění naštvané Matky přírody a píseň pojednává o lidské rase jako o parazitech.

HK: Když píšete novou muziku a tvoříte nový song, máte už v hlavě představu jaký videoklip by se k nově vznikající písni hodil?

Lena: Ne tak docela. Je pro nás vždycky těžké vybrat konkrétní song, ke kterému uděláme videoklip. Milujeme svoje písně a nejradši bychom natočili klip ke všem, ale nemáme na to čas. Někdy o tom musíme v kapele hlasovat. Když padne rozhodnutí, snažíme se držet textu a tématu, o kterém píseň pojednává. Důležité pro rozhodování je i celková atmosféra celé skladby a emoce, které v nás vyvolávají melodie. Potom probereme nějaké nápady v rámci kapely a s lidmi, kteří by na videoklipu měli pracovat. Vždycky je to zábava se o tomhle bavit, ale potom mě štve, když musíme vybrat jen jeden song v jednom konkrétním provedení.

HK: Vaše texty pojednávají hodně o tvém životě, co jsi prožila a co tě štve. Kluci z kapely se na textech někdy podílí nebo je to jen tvoje práce?

Lena: Ne, texty jsou čistě osobní a dělám je sama.

HK: Chci se teď právě zeptat na něco osobního. Letos na koncertě v Brně došlo k incidentu, kdy na tebe jeden účastník sahal na pódiu a měla jsi k němu velmi bezprostřední reakci. Zajímá mě, jestli se to stává pravidelně a pokud ano, ovlivňuje to nějakým způsobem tvůj přístup k fanouškům, komunitě nebo samotnému vystupování?

Lena: No, nějaký letmý dotyk, který je vyvolaný emocemi a atmosférou, mě nevadí. Tohle bylo vyloženě plácnutí přes zadek jenom proto, že jsem žena. Bylo to velmi osobní a agresivní. Ano, situace, o které mluvíš, mě zaskočila a ovlivnila. Naštvalo mě to a poprvé v historii kapely jsem se k tomu musela vyjádřit do mikrofonu. Někteří lidé jsou zkrátka více retardovaní než ostatní. Nesoudím celé publikum nebo konkrétní město či zemi kvůli jednomu idiotovi, ale byla jsem z toho upřímně zklamaná. Když zpívám, tak každý song velmi prožívám a dostávám se do velmi emotivního stavu a když se tohle stalo, tak jsem z toho úplně vypadla a rozhodilo mě to. Muselo jsem to trochu rozdýchat a není lehké se do toho správného rytmu vrátit. Na pódiu jsme všichni naplno ponoření do atmosféry každé písně, jinak bychom působili lacině a falešně a lidé by to poznali. Sdílené emoce jsou hlavním důvodem proč chodíme na pódium.

HK: Na youtube jsi založila vlastní kanál Bananas, kde mluvíš o kapele, o sobě a sdílíš různé zajímavosti z života. Předpokládám, že hlavním účelem je prohloubit spojení mezi kapelou, tebou samou a fanoušky. Existuje kanál i proto, aby jsi nemusela na stejné otázky odpovídat pořád dokola a lidé se mohli prostě podívat na tvoje video a najít si odpověď online? Nemáš pocit, že díky tomu je každý další rozhovor trochu nadbytečný?

Lena: Vůbec ne. Žádalo mě o to spoustu fanoušků i blízkých přátel už dlouhou dobu. Chtěli se mnou sdílet své zážitky a já mám také spoustu poznatků z cest a z koncertů o kterých ráda mluvím. Byla jsem ze začátku docela nervózní i když před kamerou nervózní nebývám. Nevěděla jsem, jestli mluvím o správných věcech, jestli dělám všechno dobře a nakonec jsem se rozhodla se tím nezabývat a zkrátka být sama sebou. Dělám ty videa pro lidi, kteří mají rádi moji muziku, kapelu nebo jsou nějakým způsobem mnou přitahováni a chtějí se o mě dozvědět víc. Rozhovory ale pořád dávám ráda, protože je to možnost poznat se osobně s novými lidmi. Ze stejného důvody tady sedím s tebou.

HK: Nevím, jaké skladby připravujete pro nové album „Endorphin”, ale zajímá mě, jestli uvažujete o spolupráci s nějakým hostem nebo zajímavými hudebníky.

Lena: Nikoliv pro nadcházející album. Máme jedno překvapení, které budeme sdílet později. Nicméně se nám zamlouvá představa spolupracovat se zajímavými lidmi a s některými jsme pravidelně v kontaktu. Nic konkrétního však zatím nechystáme.

HK: Spoustu lidí by vás chtělo vidět na turné s Jinjer nebo slyšet duet s Tatianou Shmaylyuk. Patří zrovna ona mezi přátelé, se kterými udržujete kontakt?

Lena: S Jinjer se známe, ale v kontaktu nejsme.

HK: Můžeš tedy prozradit něco, co se v táboře Infected Rain chystá do budoucna. Vydáte nové album a pak zase hurá na turné?

Lena: V červenci vydáme novou skladbu s lyrics videem a před vydáním desky možná zveřejníme ještě jeden audio singl během turné. Na podzim vydáme desku a pak nás čeká velké turné s Lacuna Coil a Eluveitie a tím uzavřeme tento rok.

HK: Tak to vás čeká ještě náročný zbytek roku. Mockrát děkuji za rozhovor a tvůj čas. Máš něco, co by jsi chtěla vzkázat fanouškům u nás?  

Lena: Jste úžasní, moc rádi tady hrajeme a zase brzy přijedeme. Díky!