Space Hamster: Vesmírná sci-fi tématika ke kapele patří

Brněnská moderní death metalová skupina Space Hamster loni oslavila deset let existence a na konci loňského roku vydala a pokřtila nové EP „EON”. Se zpěvákem Martinem a kytaristou Patrikem jsme probrali právě nové EP, ale i stav kapely Space Hamster a jejich minulé, aktuální i budoucí aktivity. Bavili jsme se o jejich hudebních vlivech a zážitcích, kapelní tématice a inspiracích, koncertování v Česku i zahraničí a o muzice a kapelách obecně. Autorem úvodní fotografie je Šimon Stejskal.

Hudební Knihovna: Teď se toho kolem vás děje spoustu, tak to pojďme probrat. V první řadě jste loni jako Space Hamster oslavili 10 let existence. Vždy jste nebyli tak aktivní, jako teď. Čemu to dáváte za vinu? Jste spokojeni s tím, kde teď jako kapela jste?

Martin Andonov: Čau Dejve a zdravíme taky čtenáře HK! Palčivá otázka hned na úvod (smích). Ale asi není potřeba nikam svádět vinu, bylo to z velké části čistě naše rozhodnutí. Chtěli jsme se prostě sem tam potkat ve zkušebně a párkrát do roka si střihnout nějaký koncert. Tento model některým členům natolik vyhovoval, že při zvýšení koncertní i mimo koncertní aktivity vesmírného křečka se s námi rozloučili. Ale jednoduše by se dalo říct, že na průniku priorit většiny členů se Space Hamster začal objevovat až poslední cca rok a půl. V podstatě začínáme opět na startovní čáře, takže nás čeká spousta práce, ale co teď máme a dříve jsme neměli, je nějaká vize.

Patrik „Motorák” Lorenc: Vždycky jsme nebyli tak aktivní, ale skoro dva roky zpět jsme se nějak dohodli a pokusili jsme se to trošku rozjet. Ta nižší aktivita byla dána taky tím, že máme každý ještě další kapely. Za sebe můžu říct, že nějak spokojen jsem, ale už se těším na další tvorbu a snad i posun kapely někam dál (úsměv).

HK: Měli jste v těch uplynulých letech několik změn v sestavě. Tou poslední je příchod Dominika na kytaru, který už nahrál i aktuální EP „EON”. Jak mezi vás zapadl a co do kapely přinesl?

Martin: Zapadl mezi nás skvěle a určitě patří k jednomu z impulsů, který nás motivuje momentálně pokračovat na vyšší úrovni intenzity. Dominik je skvělý kytarista a myslím, že se naši fanoušci mají v následujícím období na co těšit. Duo Motorák/Dominik už pomalu a jistě připravuje kostry prvních skladeb k plánovanému plnohodnotnému albu a Dominikova producentská zkušenost se určitě pozitivně projeví, o tom nemám pochyb. Určitě budeme nyní víc skládat i remote, jelikož Dominik je ze Svitav - předcházející tvorba vycházela víceméně pouze ze zkušebnového jamu.

Motorák: To remote skládání je určitě výzva, ale věřím, že to bude v pohodě, i když předchozí zkušenosti s tím moc nemáme. Každopádně jak říká Martin, tak Dominik mezi nás zapadl skvěle i kytarově a hudebním vkusem jsme si sedli a doufám, že toho do kapely ještě hodně přinese.

HK: Uběhlo 5 let od poslední nahrávky „The Ascent to Nothingness”. Pokud se nemýlím, novinka je koncepční deska. V naší recenzi jsem se pokusil rozklíčovat tvoje texty. Prozradíš, jak daleko jsem byl od pravdy? Odkud pochází inspirace k textům?

Martin: To už je 5 let? Fuuu. Ano EPečko jsme chtěli pojmout trošku více koncepčně, a to jak hudebně tak lyricky, což je změna oproti „The Ascent to Nothingness”. To byla tak trochu kompilace songů z různých období. Co se týče textů tak myslím, že základní myšlenky jsi uhodl. Jako inspirace mi posloužila Liu Cixinova trilogie „Vzpomínka na Zemi”, ze které jsem byl po jejím přečtení uchvácený a opravdu změnila můj zájem a pohled na vesmír a technologický potenciál lidstva. Buďto skončíme jako mihnutí hvězdy a nebo transcendujeme v kosmickou rasu. Zatím vše nasvědčuje první možnosti. Doporučuji tuhle četbu i všem kteří nejsou úplně fandové sci-fi. Netflix shodou okolností chystá seriál. Vesmírná sci-fi tématika tak nějak ke Space Hamster patří a předpokládám, že z ní budeme čerpat i nadále.

HK: Vaši tvorbu charakterizujete jako death metal, ale tak černobílé to není. Z čeho berete hudební inspiraci, kdo jsou vašimi vzory?

Martin: Ano, máme trošku problém sami sebe zaškatulkovat. Každý v kapele má poměrně slušný hudební záběr a rozhled a vnáší do muziky něco svého, ale možná jen ten death metal zůstává jako jediné silnější pojítko. Hudební vzory: Za mě jsou to převážně věci, které jsou úplně mimo death metal -  Textures, Sikth, Deftones, Mike Patton a nebo Intronaut a spousta dalšího post-metalu.

Motorák: Vzorů mám opravdu hodně, těžko vyjmenovat všechny, ale už od malička mě ovlivňovalo jak vícero interpretů, tak i více hudebních stylů. Vyrůstal jsem na thrash, black a death metalu, asi jako správný metalista. Tenkrát asi víc škatulek ani nebylo (smích). Takže jsem prostě poslouchal vše, co bylo k mání a postupně se to rozvíjelo i do progresivnějších stylů. Kdybych měl vyjmenovat pár kapel a vezmu to od začátku, tak to budou třeba Metallica, S.O.D., Dimmu Borgir, As I Lay Dying, The Black Dahlia Murder, Textures a takhle bychom tu mohli sedět do rána, takže asi stačí (úsměv).

HK: Přinášejí nápady na novou muziku všichni členové nebo byste řekli, že je někdo mozkem kapely? Kdo je hlavním tvůrcem?

Martin: V minulosti hlavně Patrik, kterému pak doplnil pod kytary Denis (bubeník Denis Kudyn, pozn. red.) svou kulometnou palbu. Ostatní pak většinou jen remcáme a on dělá, že nás neslyší (smích).

Motorák: Přesně tak, přece si do toho nenechám kecat (smích). Ale teď vážně. No, většinou to bylo tak, že jsem donesl nějaké riffy a pak jsme to nějak zpracovávali na zkušebně. Teď právě chceme zkusit víc remote skládání, ale rozhodně bych z toho nechtěl vypustit ten proces, kdy se sejdeme na zkušebně a všichni do mě začnou rýt, že ty riffy nestojí za nic (smích). Občas je těžké to přijmout, ale někdy to vede k lepšímu výsledku. Každopádně teď chceme rozhodně více zapojit i Dominika.

HK: Jak vznikl booklet?

Martin: Motiv na oba booklety nám namaloval můj kamarád Marek Franz. Je to olejomalba na kartonu. Formát je dělaný na vinyl - snad se jednou dostaneme k tomu nějaký vydat. Oba booklety jsou tak trochu propojené. Na prvním je Space Hamster utíkající ze země která je zničená nukleární katastrofou a na EP pak můžeme symboliku tohoto příběhu vidět v jeho rozbité helmě, která evokuje zmar a bezvýchodnost hledání nového místa k životu - planetu jsme měli jen jednu a tu jsme si zničili. Zároveň je zde symbolika tematiky EP - Problém tří těles a temného lesa - Helma může při troše imaginace působit jako planeta.

HK: Ve skladbě „Obliteration” vám na desce hostuje Julien z francouzských Gorod. Jak k hostování došlo a jak se vám s ním pracovalo?

Motorák: Tak s Julienem se znám už hodně let. Často jsme popíjeli (čti ožrali se, jako prasata) na různých českých fesťácích. Hlavně Obscene Extreme a Brutal Assault a tak do ČR jezdil trochu častěji. Taky ve Francii studoval českou literaturu a já mu občas pomáhal s překladem různých básniček. To teda vůbec nechápu, že to chtěl po mě, protože mě na básničky moc neujde. Ale zpátky k jádru pudla. Na předposledním Brutalu jsme zase dali pivko, slovo dalo slovo, no a tak vznikl nápad, že nám zazpívá guest na songu. Spolupráce byla jednoduchá, poslali jsme mu song a on to doma ve Francii nazpíval. Trochu složitější bylo jen to, než se k tomu dostal, jelikož je to hudebně docela vytížený člověk a má, jako někteří naši členové, vícero kapel.

HK: Máte další kontakty nebo nápady, koho oslovit do budoucna? Zajímal by vás i někdo z československé scény?

Martin: Uvidíme, až pokročíme ve skládání nové desky. Nebráním se spolupráci. Je možné, že se v tomto vydáme i úplně mimo metalové vody.

Motorák: Kontaktů je spousta, ale zatím jsme takhle daleko neuvažovali. Počkáme až budou nějaké písně hotové a pak se nad tím zamyslíme a třeba z toho někdo vypadne.

HK: Skladba „Nexus” je na desce i v akustické verzi. To ale nebylo původně v plánu, je to tak?

Martin: Přesně tak, tohle je takový malý Dominikův příspěvek k „EON”, na kterém se kytarově podílel hlavně Patrik a pak náš bývalý kytarista Peter. 

Motorák: Tak tak. To si takhle Dominik měnil struny na své akustice a jen tak mi poslal úryvek, jak hraje „Nexus”. Hned jsem mu řekl, že je to skvělé a že to musíme dát na album jako bonus.

HK: Přemýšleli jste i o nahrání nějakého coveru jako bonus?

Martin: Ani ne, myslím, že bychom se nedokázali shodnout na tom, jaký cover chceme (smích). Viz. jedna z předchozích otázek. Pravděpodobně bychom pak museli udělat cover na „Helter Skelter” od Beatles nebo tak něco (smích). No vidíš, skvělý nápad!

Motorák: Jak říká Martin. Akorát, kdysi dávno jsme hráli naživo cover od Nasum, ale že bychom dávali na album cizí tvorbu, mě zatím nenapadlo. Ale kdo ví, třeba něco v budoucnu vznikne. Jak se říká „nikdy neříkej nikdy”, ale zatím nic určitě v plánu není.

HK: Jaké jsou zatím na „EON” reakce od fanoušků?

Martin: …Já měl zatím jen velmi pozitivní, obecně to vnímají jako krok správným směrem i co se týče zvukových parametrů…

Motorák: Taky mám zatím jen pozitivní ohlasy. Hlavně teda i na živé hraní. Trošku jsme si pohráli i s live zvukem, takže oproti dřívějším vystoupením, si myslím, že to šlo dost nahoru.

HK: Během loňského roku jste podnikli poměrně dlouhé podzimní turné. Jak probíhalo a jaké bylo přijetí v různých městech?

Martin: Turné připravoval hlavně Patrik a myslím, že tam bylo pár povedených, ale i ne úplně provedených akcí. Z těch, co si pamatuju ve velmi pozitivním duchu, tak to byla brněnská akce, ta byla obzvlášť výjimečná. Dále například Liberec a Přerov.

Motorák: Příprava byla docela náročná a občas i dost stresující. To takhle, když se ti nikdo neozývá z klubu, kde pořádáš koncert, který má být za 14 dní a když se mu konečně dovoláš, tak ti řekne, že klub asi zavře a že to tam nepůjde udělat. To je dost prekérní situace. Naštěstí se dobří lidé najdou. S menší pomocí se nakonec akci podařilo přesunout do jiného města a vše nakonec proběhlo. Pak ti i z některých koncertů vypadne pár kapel, takže musíš řešit náhradu na poslední chvíli, takže prostě sranda (úsměv). Celkově jsem si ale užil i plánování. No a jak nás přijali? Všude jsem slyšel jen kladné ohlasy, takže věřím, že se to lidem líbilo a až na dvě štace, kde přišlo asi jen 20 lidí, tak i návštěvnost byla celkem v pohodě.

HK: Jak zmínil Martin, turné jste zakončili na domácím pódiu v brněnském klubu Melodka. Váš koncert byl jedním z posledních na původním místě klubu a EP vám pokřtil majitel Robert Banovský. Proč padla volba právě na něj?

Motorák: Tak tohle byla jasná volba. Na Melodku chodím už od mládí a taky jsem tam odehrál nespočet koncertů i se svými dalšími kapelami. Taky jsem bydlel asi 8 let 200 metrů od Melodky, takže jsem tam byl skoro pořád. S Robem se už taky známe nějaký ten pátek, takže když jsme v kapele řešili, kdo by nám to mohl pokřtít a padlo jméno Roba, tak nikdo neprotestoval a bylo to hned jasné. Pak už jen zbývalo ho oslovit a on souhlasil, jak bylo možné vidět.

HK: Jaký máte názor na přesun klubu a co pro vás Melodka osobně znamená?

Martin: Melodka na Kounicově…pro mě to byl takový symbol brněnské hudební scény už od doby, kdy jsem byl před téměř dvaceti lety na gymplu. Myslel jsem si, že je nesmrtelná. Je to škoda, ten prostor a atmosféra tam byla vždy parádní. Parametry toho místa tam byly dost univerzální. Na novém (přechodném) místě jsme si teď měli možnost zahrát na Front Line Festu. Osobně jsem se tam cítil trochu ztracen, ale setkání se starými známými tvářemi alespoň částečně zmírnilo ten pocit neznáma…

Motorák: Je škoda, že se musela Melodka přesunout. To místo pro mě mělo nostalgickou hodnotu, jak už jsem říkal u předchozí otázky. I tím, že pod ní bylo legendární Tembo (smích). Novou Melodku jsem měl čest otevřít prvním koncertem se svou další kapelou Spineless Fuckers, takže jsem tam byl hned první den, co byla otevřená a musím říct, že se mi tam líbilo. Sice to bude chtít ještě pár vychytávek, ale Rob je člověk schopný, takže věřím, že se vše postupem času vyladí.

HK: Právě na Melodce jste v létě roku 2021 začali podnikat vlastní minifestival Cage Escape, v rámci jehož čtvrtého vydání proběhl i zmíněný křest. Plánujete v pořádání festivalu pokračovat a kdo stojí za tímto nápadem?

Martin: Já právě pořád přesvědčuju Motoráka, že bychom tento brand měli nadále rozvíjet a udělat i nějaký letní fesťák.

Motorák: Pořád znamená u Martina „jednou se zmínil” (smích). Taky bych se nebránil letnímu festivalu, jenže ono je to logisticky dost náročné. Ať už s hledáním vhodného prostoru a zajišťování všeho kolem. V tom jsou klubové koncerty trošku jednodušší, protože už tam většinou máš nějaké zázemí. Každopádně mi i přijde, že je po covidu všude přefesťákováno. Pořád to mám nějak v hlavě a ještě jsem se nerozhodl tuhle otázku uzavřít, takže je možné, že do budoucna nějaký menší fest vznikne.

HK: Spolu s novým EP jste začali nabízet i spoustu zajímavého merche. Fanoušci si mohou vybrat z mnoha různých barevných provedení, ale kromě oblečení máte i speciální křeččí kávu. Snažíte se jít proti proudu černých triček? Co stálo za nápadem mít takto rozmanitý merch?

Martin: Rozhodně ano, po většinu existence Space Hamster jsme žádný pořádný merch neměli, tak jsme se rozhodli, že to pojmem poněkud pompézně. Patrik, starý podomní prodejce, mistr excelu a milovník duhy, přišel s tím chytrým nápadem, jak využít ten motiv Hamstronauta a v podstatě měl už půl merche prodaného ještě v předvýrobě. Jelikož máme v kapele i výtečného kavárníka, našeho basáka Martina (Martin Dutkiewič, pozn. red.), tak nám napražil i nějaké výběrové křeččí bobky. 

Motorák: Jak říká Martin (smích). Kdybys viděl můj šatník plný triček, které hrají všemi barvami duhy, tak by ti to bylo hned jasné. Černým tričkům se nebráníme. Ostatně máme mezi našimi fandy spoustu lidí, co bez černého trika nedají ani ránu. Naopak jsme ale chtěli zaujmout i nemetalisty. Respektive, naše triko si v podstatě může koupit kdokoliv. Taky velká výhoda barevných triček je v létě na fesťácích, kdy se nemusíš ve vedru potit v černé a jsi lehce identifikovatelný ve velkém davu, což se taky ukázalo jako výhoda. Trička jsme nechali udělat ve 14 různých barvách a největší paradox je, že zrovna růžovou ve větším počtu spíše nakupovalo mužské pohlaví (smích).

HK: Na začátku roku jste odehráli koncert v polském Krakově. Šlo o první koncert v zahraničí? Jak k tomu došlo?

Martin: Ano, to bylo poprvé a snad ne naposledy, co jsme se podívali do Polska, jelikož ohlasy byly skvělé. Byla to tak trochu náhoda. Původně tam místo nás měli hrát spříznění Mincing Fury, nicméně jejich bubeník si na poslední chvíli zranil palec u nohy. Jelikož naše koncertování nabralo na naše poměry vysoké intenzity v posledním roce, tak doufám že zahraniční koncerty budou přibývat. Už máme nějaké věci rozjednané v Rakousku, Slovensku a Slovinsku.

HK: Koncert v Polsku, spolupráce s významným hostem, rostoucí základna posluchačů na Spotify. Vnímáte zvýšený mezinárodní zájem o kapelu?

Martin: Určitě jsme rádi, že úsilí, které jsme do našeho znovuzrození investovali, se postupně vrací. S novým EP jsme chtěli trošku vyzkoušet model singlů a zjistit jaký potenciál skýtají algoritmy streamovací platformy. Do oficiálního playlistu Spotify jsme se ještě nedostali, ale budeme to zkoušet znovu, až bude album. I tak si nás lidi přidávají do svých metalových sbírek, takže jednu dobu jsem fakt koukal na ty čísla a moc jsem nechápal…

Motorák: Taky nic nechápu (smích), ale snažíme se dělat, co se dá.

HK: Jak vnímáte svou pozici v rámci československé scény?

Martin: Myslím, že ještě musíme hodně zabojovat o respekt. Ve velké části ČR nás díky naší historicky nízké koncertní vytíženosti moc neznají. Pravdou je, že nám v posledních letech trochu ujel vlak, který teď pracně doháníme. Nicméně věřim, že jsme ještě neřekli poslední slovo. "Stay tuned and go to your local gig, when you see Space Hamster in the line up!”

HK: Na YouTube lze nalézt videoklip ke skladbě „Universal Pet” z prvního EP. Nevím tedy, jak moc oficiální ten klip je, ale řekněme, že je to vaše první video. Máte i živé koncertní záznamy, například právě z Melodky a před dvěma týdny vyšel oficiální videoklip k singlu „Erratic”. Plánujete se videoklipům dále věnovat?

Martin: Děkujeme za tuto otázku! Je skvělé, že teď můžeme zmínit vydání našeho prvního oficiálního klipu k singlu „Erratic” z posledního EP. Zmíněné video k „Universal Pet” bych úplně za oficiální video nepovažoval (smích).  Byl to tak trochu vtípek z naší první návštěvy studia u Otyna. V nedohledné době se nám snad podaří domyslet scénář na ještě jeden klip (úsměv).

Motorák: Jo, ten klip k „Universal Pet” byla opravdu jen sranda. Proto to nazýváme video from studio a ne klip (smích). To jsem před hodně lety stříhal já a vůbec jsem to neuměl, takže z toho vzniklo tohle. Spíš je to taková srandovní vzpomínka na příjemně prožité natáčení našeho prvního EP se šílenými nápady. Například moje sólo natočené na záchodě (smích).

HK: Jak Patrik zmínil na úvod, většina z vás je aktivní v dalších zajetých kapelách, což musí být náročné nejen fyzicky, ale hlavně časově. Domlouvání koncertů musí být složité samo o sobě, tak jak moc se musíte hádat, aby si všichni našli čas právě na Space Hamster? Domluvíte se snadno třeba i na zkoušky?

Martin: Je to peklo.

Motorák: (smích). Je to tak. Na zkoušky máme alokovaný jeden den v týdnu, takže tam by měl mít každý čas. Horší je to s domlouváním koncertů. Tam to někdy nevyjde a nebo se to musí domlouvat hodně dopředu. Například už teď máme domluvené nějaké festivaly na rok 2025.

HK: Je pro vás Space Hamster priorita oproti ostatním kapelám?

Martin: Space Hamster měl od svého restartu v určitých aspektech prioritu před mojí další kapelou Bite the Sun. Cítím, že jsem to téhle kapele dlužil. Do budoucna to bude trošku kalendářový tetris, ale rád bych, aby se mi v kalendáři obě kapely střídaly, co se týče kreativních a koncertních intervalů, pokud možno férově.

Motorák: Momentálně trošku větší prioritu má, ale je to spíš tím, že jsem se i trochu chopil "menedžování” koncertů a merche. Jinak koncertuju pořád se všemi třemi kapelami (dále Mincing Fury a Spineless Fuckers, pozn.red.). Časově je to tedy dost náročné a pokud si vzpomínám dobře, tak od loňského listopadu až skoro do konce února jsem měl snad jeden volný víkend, a to byly Vánoce.

HK: Už jsme probrali merch, ale název kapely a křeček jako maskot má určitě větší marketingový potenciál. Skvělá byla například grafika k různým zastávkám vašeho uplynulého turné. Máte další nápady, co se značkou Space Hamster dělat?

Martin: Je pravda, že nám hodně pomohla AI. Pro propagační účely a sociální sítě plánujeme tento nástroj nadále využívat, jelikož časová a finanční úspora je to nezanedbatelná. Nemůžu říct, že jsem nějaký fanda sociálních sítí ani Instagramu, ale bohužel je to jeden z aspektů propagace, kterým trochu musíme kompenzovat i fakt, že z časových důvodů prostě nejsme schopni jet vyšší desítky koncertů ročně po celé ČR a v zahraničí.

HK: Přesto jste na sociálních platformách v poslední době poměrně aktivní. Kde vás všude najdeme a jak se o své profily staráte?

Martin: Nestarali jsme se vůbec, ale teď se snažíme dávat vědět o tom, co se chystá, kdykoliv to jde. Nejaktivnější jsme momentálně na Facebooku a Instagramu. Na starost jsem si to poslední rok vzal hlavně já.

HK: Trochu odbočím, jaký máte názor na vliv Bandzone v dnešní době?

Martin: Podle mě je ta stranka mrtvá. Bez nějakého zásadního redesignu a modernizace konceptu to tak asi už zůstane. Myslím, že není šance, že by v dnešní době TikTokizace mohla oslovit mladší generaci. Nicméně oceňuju Majkláčovu (Michal „Majkláč” Novák, zakladatel Bandzone a kytarista kapely The Switch, pozn.red.) snahu jít této generaci alespoň částečně naproti napřiklad v jeho youtubové Pitevně.

Motorák: Pamatuju časy, kdy jsem tam hledával docela často a ještě dnes se tam jednou za hodně dlouhou dobu na něco podívám, ale i tak souhlasím s Martinem. V dnešní uspěchané době bohužel už nejde tolik s trendem, takže mladší generaci už moc neosloví. Stejně asi jako nadnárodní Myspace a další platformy.

Martin: Myspac…co? (smích)

HK: Vím, že všichni rádi a často jezdíte na koncerty a festivaly. Na jaký koncert dodnes vzpomínáte a doporučili byste každý nějakou novou, zajímavou kapelu?

Martin: První koncert Korn v ČR v roce 2005 (reportáž z nejaktuálnějšího koncertu z roku 2022) a poslední dvě show Tool (reportáž z roku 2022) v O2 areně. Asi bych šel znovu i potřetí, počtvrté, popáté… Intronaut v pražském Futuru. Byl jsem tam s Denisem. Pro mě je to srdcovka. Určitě taky každý Brutal Assault, co jsem navštívil, měl pro mě nějaký highlight. Z posledních ročníků například Vola (rozhovor s kapelou), Mercyful Fate, Zeal & Ardor, Meshuggah (reportáž z loňského ročníku festivalu). Dost si tam rozšiřuju hudební obzory a cením žánrovou otevřenost. Ale vlastně tam chodim hlavně na ty obskurity. Děláme si s Dutkym. vždycky srandu, že konečně 4 dny neuvidíme Motoráka (smích). Hmm, a říkáš doporučit novou kapelu? Když teď zabrousím do historie poslechů v posledních měsících, tak koukám, že jsem nejvíc poslouchal spíš klasiky. Nový skvělý album „I/O” od Petera Gabriela a pak je tam vidět i příprava na koncert Judas Priest (smích).

Motorák: Jelikož už všude možně jezdím dekády, tak fakt vypíchnout jen pár věcí je opravdu obtížné. Je toho fakt spousta, ale pokud se mám zamyslet, tak dodnes vzpomínám na to, když jsem poprvé viděl kapelu Textures. Byl to myslím 10. ročník Brutalu a tehdy jsem tam ještě pomáhal stavět areál. V ty stavěcí dny se docela hodně chlastalo a ještě den před začátkem fesťáku přijela mladá a skoro neznámá kapela z Holandska. Jelikož jsme ještě neměli ani otevřený stánek a kasu, tak jsme jim tam zadarmo dávali nějaké nápoje a dali jsme se do řeči. Jak jsem byl ten den ale nalitej, tak jsem se jich asi třikrát ptal, jak se jejich kapela jmenuje, než jsem to konečně pobral. Po vystřízlivění jsem si vzpomněl, šel se na ně další den podívat a spadla mi brada. Tenkrát jsem si připadal, že snad skákali i dvacet metrů do vzduchu, tolik energie jsem do té doby ještě neviděl a muzikálně mě to strašně nadchlo. Myslím, že tenkrát teprve vydávali snad druhé album, takže ještě hráli trošku tvrdší metal a hledali svůj styl.

HK: Na závěr se podělte o nějakou kuriozitu z natáčení. Příběhů musíte mít spoustu.

Motorák: Největší kuriozita je náš zpěvák Martin a plachta s kapelním logem. Je to jeho jediná starost, ale na koncertech, kde se dá pověsit, ji zapomene na zkušebně. Když už ji sebou náhodou máme, tak většinou nejde nikam pověsit a nebo ji prostě zapomene pověsit, takže je jasné k čemu ji máme (smích).

Martin: Největší kuriozita je, že Motorák nosí tříčtvrťáky i v -10°C.

HK: Koncertní sezóna pro rok 2024 se vám příjemně plní. Chcete teď koncertovat, co nejvíce to půjde? Pojedete i někam do zahraničí? Jaké další plány máte na letošní rok?

Martin: Máme ambiciózní koncertní plán na rok 2024. Letos konečně přibyly i nějaké letní akce. Ještě něco do kalendáře přibude na podzim. V mezičase chceme taky začít dávat dohromady materiál na novou desku s mým skromným cílem ji vydat v roce 2025.

Motorák: Rád bych koncertoval, co to půjde, ale ne vždy to jde s ostatním vytížením skloubit. Každopádně nějaké zahraničí je taky v plánu. Jinak, jak říká Martin, taky se chceme víc soustředit i na tvorbu nového materiálu, tak uvidíme, jak to půjde.