Vstoupí Harmonia Mozartiana Pragensis do knihy rekordů?

Hudební knihovna sleduje zajímavé projekty nebo osobnosti a nemusí se vždy jednat o hlavní proud. Tentokrát nás zaujala osobnost Luboše Faita, a proto jsme s ním připravili rozhovor.

Luboš Fait je hudebník, skladatel a pedagog na Základní umělecké škole Jana Zacha. Zde vyučuje hru zobcovou flétnu a fagot. Spolupracuje také s neziskovou organizací s Evropským institutem kulturních a mírových studií, kde vystupuje na kulturních akcích, které institut pořádá.

Nejen hudba je jeho životem, pan Faita je nejen skvělý hudebník, ale je také vášnivým včelařem a pořádá zajímavá hudební setkání, která jistě vstoupí do knihy rekordů.

HK: Pane Faite, vím, že hrajete v souboru libozvučného jména Harmonia Mozartiana Pragensis. Uměleckým vedoucím tohoto souboru je Richard Hein. Také vím, že mnoho z vašich členů jsou učitelé hudby ve školách. Kdy a jak vznikl váš soubor?

LF: Začnu asi trochu zeširoka. Hudba, kterou hrajeme se ve světě běžně uvádí jako harmoniemusik, česky pak dechová harmonie. Jde o sdružení dechových nástrojů, které hrají v párovém obsazení. Nejčastěji to byly dvojice hobojů, klarinetů, lesních rohů a fagotů, ke kterým se později ještě přiřadil kontrafagot. Tato hudba má přednost tu, že zní velice dobře v interiéru, ale i v parcích či zahradách. Skladby pro tato obsazení psal v době hudebního klasicismu velký počet skladatelů českého původu, ale i jedineční vídenští mistři jako Haydn, Mozart nebo Beethoven. Jde o hudbu, která byla výsadou šlechty a to i proto, že toto sdružení díky českým hudebníkům působilo i na císařském dvoře. Skladby tohoto žánru jsou většinou velice efektní a mnohdy díky technické náročnosti jsou i výzvou pro jednotlivé interprety. Ano, řada z nás učí na Základních uměleckých školách. Všichni členové ale působí v profesionálních orchestrech, takže mohou předávat své praktické zkušenosti nejmladší generaci.

Jak jsem uvedl, skladby pro dechovou harmonii jsou mnohdy velice technicky náročné a prakticky každý hudebník si zde „přijde na své". Kdysi jsem v obdobném souboru hrával a následně bylo mým snem takovýto soubor sám vybudovat. To se mi podařilo v roce 1999. Od té doby jsme účinkovali na mnoha koncertech, ale i festivalech. K vrcholům bezesporu patří vystoupení v rámci Pražského jara na pražské Bertramce, které bylo věnováno oslavě 250 let narození W. A. Mozarta.

HK: Jaký je váš repertoár? Skládáte také vlastní skladby?

LF: Ve svém hudebním archivu mám přes 200 skladeb pro naše obsazení. Jak jsem se již zmínil, velká řada jich pochází od českých skladatelů, kteří ve své době byli velice uznávanými hudebníky a zastávali významné profesní a společenské funkce. Například Leopold Koželuh a následně František Vincenc Kramář byli dvorními skladateli a kapelníky komorní hudby ve Vídni. Náš soubor se ale programově věnuje i soudobé, převážně české, tvorbě. Asi bych měl vyzdvihnout skutečnost, že tvorba českých soudobých skladatelů pro naše obsazení je velice kvalitní a i ve světě bývá často zařazována do programů obdobných souborů jako je Harmonia Mozartiana Pragensis. My se pak snažíme, abychom do každého programu zařadili alespoň jedno toto dílo. Vlastní skladby neskládáme, k tomu nejsme kvalifikovaní. Spolupracujeme ale s velkou řadou renomovaných autorů a řada z nich nám i své skladby věnovala.

Další zajímavostí našeho repertoáru je to, že zde máme dobové úpravy všech velkých Mozartových oper. K nim se pak řadí i úpravy např. Beethovenovy 1. symfonie, či Haydnovy Oxfordské symfonie.

HK: Vím také o jedné zajímavé akci, kterou pořádáte v Zadní Třebani. Jmenuje se Medové odpoledne. Výjimečná je tím, že každý ročník se sejde o jednoho muzikanta více, a to výhradně kontrafagotistu. V letošním roce to bude už 12 hráčů. Pro každý ročník musíte napsat novou skladbu. To je úžasný nápad. Možná se s tím jednou dostanete do knihy rekordů.

LF: Do knihy rekordů bezesporu již patříme a díky Vámi zmíněné kontinuitě zřejmě i v celosvětovém měřítku. Kniha rekordů však není mým cílem. Za poslední roky se z toho totiž stala výzva, ale i jedinečná setkání s kolegy. Loni dokonce přijel kolega Sergio Lazzeri z Itálie a letos má přijet ještě se svým kolegou. Díky tomu musím měnit i název účinkujících. Původně to byli Pražští kontrafagotisté, následně Čeští a nyní Evropští. Medové odpoledne je ale o kultuře, méně známých aktivitách a pochopitelně o včelařství, které je mým velkým koníčkem. Kontrafagotisté tento mini festival zahajují a na závěr pak vystoupí Harmonia Mozartiana Pragensis a každým rokem hrajeme jiný program. Pro kontrafagoty žádné skladby nepíšeme, ale snažíme se zařadit úpravy známých skladeb. Tak například zazněla i Včelka Mája v aranži pro mé dvě žačky na zobcové flétny a devět kontrafagotů.

HK: Harmonia Mozartiana Pragensis bude hrát v září na benefičním koncertě. Co je to za benefici?

LF: Tento benefiční koncert se bude konat 24.9.2015 v kostele Nejsvětější Srdce Páně v Praze 3. Koncert se koná k Mezinárodnímu dni neslyšících a výtěžek z koncertu je určen na terapeutické projekty pro sluchově postižené. Koncertem bude slavnostně zahájena veřejná sbírka na podporu těchto projektů. Pořadatelem je Evropský institut kulturních a mírových studií. Požádali nás, abychom na tomto koncertě zahráli. Velmi rádi, jsme tuto nabídku přijali, neboť se jedná o velmi dobrou a záslužnou věc. Navíc tento kostel je velmi krásnou stavbou. Pro Institut nehrajeme poprvé. Vystupovali jsme již na několika vernisážích, které pořádají v rámci svých projektů.

HK: Obrací se na Vás pořadatelé koncertů často s žádostí o vystoupení?

LF: Doba pro naše obsazení není zrovna příznivá, vlastně ani pro daleko menší soubory. S kontrafagotem a uměleckým vedoucím je nás deset. A to mnohé pořadatele odradí. Řada kruhů přátel hudby, které se v obcích věnovaly organizování koncertů, buď zanikly, nebo musely svoji činnost velice omezit. Rozhodl jsem se proto, že budu pořádat koncerty sám. Letos to zkoušíme v Riegrových sadech. Je to v centru Prahy a přesto v zeleni a hlavně celkem dobře dosažitelné MHD.

HK: Zmínil jste se o obdobných souborech v zahraničí. Jste s některými v kontaktu?

LF: Mezinárodní spolupráce byla jedním z mých hlavních cílů v počátcích naší činnosti. Po úvodní řadě deseti koncertů, které byla udělena záštita České komice pro UNESCO, následovala řada koncertů ve spolupráci s významnými hudebníky žánru dechové harmonie. Proběhly tak koncerty ve spolupráci s umělci z Francie, Holandska, Švýcarska a Německa. V loňském roce jsme byli vyzváni, abychom účinkovali v průběhu Expa 2015 v italském Miláně. Italští kolegové připravovali v jeho průběhu vystoupení předních evropský souborů, což mělo vyústit v pravidelnou spolupráci těchto těles. Bohužel finanční problémy jsou i jinde. Přesto jsme neustále v kontaktu a plánujeme společné aktivity.

Pozvánka na komorní koncert

HARMONIA MOZARTIANA PRAGENSIS a Hudební knihovna
zvou na Komorní koncert v nastudování dirigenta Jaroslava Pelikána.

Koncert se koná v sobotu 6. června 2015, Riegrovy sady, Praha 2, Parkcafé v 11:00 hodin

Program:

František Xaver Brixi (1732-1771) – Intermezzo č.2
Antonio Casimiro Cartellieri (1772-1807) – Oktet F dur, č. 2
Jan Klusák (1934) – Sonáta pro housle a dechové nástroje
František Vincenc Kramář (1759-1831) – Harmonie Es dur, op 79

Účinkují:

Marko Ferenc - housle
Bedřich Hejsek, Marie Müllerová Vaňková - hoboj
Jaromír Valášek, Michal Studničný - klarinet
Pavel Douba, Jakub Hořejší - lesní roh
Daniel Hucek, Luboš Fait - fagot
kontrafagot – Lukáš Svoboda