V hlavní roli Black Bull aneb rozhovor s Lucií Roubíčkovou

Jana Kleinbauerová, 07. 08. 2016

Hardrocková skupina Black Bull, jsou zkušení muzikanti, kteří se podíleli, ale i podílejí na tvorbě v jiných hudebních formacích jak na tuzemské, tak i zahraniční rockové a metalové scéně. Já jsem měla to štěstí, že jsem si mohla zeptat v několika otázkách zpěvačky, ale hlavně spoluzakladatelky kapely, Lucie Roubíčkové, jak tahle smečka vlastně začínala.

HK: Myslím si, že hodně fanoušků má jméno Lucie Roubíčková spojené s kapelou Krleš. Koncem roku 2009 jsi z téhle party odešla. Můžeš nám prozradit proč? Souvisí to nějak se vznikem kapely Black Bull?

LR: "Je pravda, že ještě dnes se mě na Krleš občas někdo ptá. Není divu, protože jsme za ty tři a půl roku, kdy jsem s nimi byla, odehráli přes 300 koncertů a natočili dvě alba. Bylo to skvělé, dodnes jsme přátelé, jen jsme se hudebně od sebe trochu odklonili. Já se chtěla posouvat dál, kluci byli se stavem spokojení, tudíž jsme se dohodli na rozchodu a až sehnali za mě náhradu, jsme se rozloučili. Rozhodnutí odejít přišlo dřív, než myšlenka na založení nové kapely. Ale ta se urodila záhy, a pak to bylo rychlé, když mě kamarádka Karla Tallas seznámila s kytaristou Filipem. Měla dobrý instinkt, že by nám to hudebně spolu mohlo fungovat. A funguje! Už 7. rok a mám z toho radost."

HK: Jaké máš vzpomínky na váš první koncert v dubnu 2010 a jak moc se původní sestava změnila?

LR: "Ten začátek byl trochu rozpačitý, co se muzikantů týče. Byli jsme my dva s Filipem a hledali k sobě lidi, kteří to mají nastaveno stejně, jak hudebně, tak lidsky. Již dříve, ještě když jsem žila ve Státech, jsem potkala skvělého kytaristu a skladatele Saliho. Ten se k nám po poslechnutí pár prvotních nahrávek přidal – a upřímně, jsme za to do dneška vděční, vždyť několik zásadních jeho hitů hrajeme dodnes. První koncert jsme odehráli s opilým basákem (přestože zahrál skvěle, měla jsem z toho hrůzu) a já věděla, že to by mě stálo nervy, tak jsme hledali dál. A našli brzy. Takže ucelená sestava s Filipem Šimberou a Salim na postech kytaristů, Sváťou Šuterou za bicíma a Otto Kokšteinem na basu se zformovala v červnu 2010. Později se Sali oženil a odstěhoval na Slovensko. Chvíli jsme hledali náhradu, ale pak jsme zůstali u jedné kytary a tomu si Filip přizpůsobil všechny kytarové aranže. A tak to zůstalo do léta 2015, kdy se Sváťa rozhodl z kapely odejít. Dnes je na postu bubeníka skvělý Roman Luňáček."

HK: Vím, že texty jsou tvojí záležitostí. Vznikají lehce nebo je náročné vymyslet text? Máš nějaký vzor?

LR: "Pro mě je důležitý náboj té skladby. Ponořím se do ní a ta slova mi přicházejí většinou sama, paradoxně v angličtině. Někdy to jde rychle, někdy se s tím peru déle. Ale ono je to spíš o tom, jak hodně se tomu člověk umí v tu chvíli poddat a uvolnit se. Vzor nemám, čerpám ze sebe a z toho čím procházím já, nebo mé okolí."

HK:Jak to máte s muzikou, skládáte společně?

LR: "Má to jistou posloupnost. Filip (kytara) přinese nápad, který pak na zkouškách s klukama rozvíjí. A až to mají hotové, já si do toho vymýšlím melodickou linku zpěvu. Někdy taky přijdu s nápadem, co kde upravit a na závěr je ještě slovo producenta a ten nám to ještě doladí, někdy víc, někdy trochu."

HK: Vaše texty jsou výhradně v anglickém jazyce. Musím říct, že kdo vás nezná je určitě překvapený, že jste česká kapela. Tak dobře ta vaše (tvoje) angličtina zní! Měli jste nedávno koncert v Modré Vopici, kde jste odehráli skladbu Rituál s českým textem. Nesnaží se vás fanoušci přemluvit, abyste hráli v rodném jazyce?

LR: "Děkuji za kompliment Ono se to má tak: Jsou čtyři důvody, proč zpíváme v angličtině. 1. při psaní textů mi angličtina nabíhá automaticky, 2. angličtina je pro mě zpěvnější, 3. naše první album vyšlo v zahraničí, kde také občas hrajeme a 4. k té naší muzice se angličtina prostě hodí víc. Tento bod trochu rozvinu. Když jsme začínali, tak náš záměr byl vydat album ve dvou jazykových mutacích. Texty jsme měli připravené (většinu z nich nám napsal Honza Petričko) a byly opravdu povedené. Natočili jsme pár skladeb a zůstali jak opaření, že ta muzika totálně změnila náboj. Bohužel k horšímu. Bylo nám to sice líto, spousta práce přišla vniveč, ale ve finále to byl nutný krok k poznání, protože bychom si to jinak neověřili a nedošli k tomuto závěru, že budeme dále hrát jen v angličtině. My jsme prostě hodně ovlivnění tím americkým rockenrollem a čeština je na to moc tvrdá.

Rituál je jediná skladba, která český text unesla. A tak jsme si ji nechali. Dokonce jsme ji opatřili klipem. Tak tím snad děláme aspoň trochu radost těm, kterým čeština v muzice zní lépe."

HK: Rovněž jste zde v klubu 21. května odehráli premiérový koncert s novým bubeníkem. Vím, že delší dobu jste nemohli tuto pozici obsadit. Jaký máte vy všichni z tohoto koncertu pocit?

Koncert se, myslím, povedl parádně. Roman hrál, jakoby s vámi byl roky. A to dlouhé hledání stálo za to.

LR: "Ano, souhlasím. Kapela dostala nový impuls, drive, náboj. Roman jednak hraje výborně a jednak je to sympaťák. Hledali jsme opravdu dlouho, ale ono to čekání stálo za to. Každý muzikant vám potvrdí, že když má kapela fungovat, je důležité, aby si lidi v ní sedli na všech úrovních, jak ve věci hudebního cítění, schopností, motivací, vizemi, tak i po stránce lidské. A tady nám to klaplo, tak věříme a doufáme, že nám to vydrží."

HK: Na jaře 2013 vyšlo vaše debutové album ROCK ALL NIGHT, 31. května 2014 spatřil světlo světa nové video - Newport Boulevard. Nedávno jste naznačili, že by měl vyjít co nejdříve váš singl. Jak a kde vznikal, kdy vyjde a na co se můžou fanoušci těšit?

LR: "Singly už jsou hotové dokonce dva. Jsou to vlastně první dvě vlaštovky z nového alba, na kterém pracujeme se Štěpánem Smetáčkem (Wanastowi Vjecy) v roli producenta. Specialitkou na nich je to, že jelikož jsme je tvořili v době, kdy s námi Roman ještě nehrál, tak nám do nich bicí nahrál sám Štěpán. Fantasticky – jak jinak! Jsme z celé té spolupráce opravdově nadšení. A kdy ty skladby fanouškům představíme? Až skončí léto a lidé se vrátí z festivalů a dovolených domů ke svým počítačům."

HK: Před pár dny, v červenci 2016, jste světu ukázali váš nový videoklip k piano verzi skladby Rape Me Back. Je to skladba, ve které s Tebou zpívá Henning Wanner. Jak k této spolupráci došlo a jaká je na klip odezva?

LR: "Henninga bych si nejdřív dovolila představit. Je to hlavně klávesák s krásným hlasem. Znát ho můžete z kapel White Lion, Jaded Heart, Circle II Circle nebo C.O.P. S Henningem jsme se poznali před pár lety v rámci evropského turné, kde jsem byla s kapelou Seven a on s Jaded Heart. Na zvukovce jsem ho slyšela zpívat a spadla mi brada. Pak jsem ho po letech oslovila, že mám nápad na duet, poslala mu podklady a on nezaváhal a téměř ihned řekl ANO. A pak mi poslal nahrávku piana s jeho zpěvy a já, nekecám, jsem si to hodinu pouštěla pořád dokola a plakala štěstím. Je v tom hodně emocí, jak v textu, tak ve zpěvu a ta písnička se mě nesmírně dotknula, už když mi ji Filip poslal v kytarové verzi. A tehdy mě napadlo udělat piano verzi a zařadili jsme ji na naše debutové album Rock All Night.

K videu jsme se rozhodli vlastně až minulý rok, kdy mi Henning řekl, že v rámci turné s C.O.P. jako předkapela Helloween bude v Praze a bude mít chvíli čas. Napadlo mě toho využít a natočit pár záběrů. S tím mi moc pomohl Daniel a David Beránek. Pak náš Otta udělal veškerou editaci, střih a efekty a klip byl na světě.

A ohlasy? Opět šok. Já jsem nevěděla, co čekat, protože ono je to dost jiné, než co normálně s BB děláme. Věděla jsem, že ta písnička boduje hlavně u žen. Nicméně, ty reakce, které na video přišly i od chlapů, rockerů, motorkářů, že zamáčkli slzu, nebo že mají husinu, nebo že se jich to nějak hlouběji dotknulo, mě upřímně šokovaly. Prostě fantastická zpětná vazba. Jsem nesmírně ráda, že si chlapi nehrají na tvrďáky a reagují na emoce. To je pro mě nejkrásnější zjištění (jako pro ženu)."

HK: Je tady léto a festivalová sezóna. Loni jste měli koncert ve Vizovicích na Masters of Rock. Na jakých pódiích to bude letos?

LR: "Letošní léto má pár krásných akcí. Nejzajímavější jsou asi The Legends Rock Fest v Hořicích, FryyFest, Bikers Stones Rock Plasy, nebo Bikers Party. Milujeme letní akce a moc se na vás někde těšíme!"

Sestava:

Lucie Roubíčková – zpěv

Filip Šimbera – kytara

Otto Kokštein – basa

Roman Luňáček – bicí

GALERIE