První ročník festivalu Aerodrome přilákal 17 tisíc lidí

První ročník nového jednodenního festivalu Aerodrome navštívilo zhruba 17 tisíc lidí. Festival pořádala rakouská agentura Nova Music a pro tuzemské fanoušky může být satisfakcí za zaniklý Prague City Festival nebo i putovní Sonisphere festival, který k nám zavítal zatím pouze dvakrát. První ročník slavil úspěch především v návštěvnosti, na níž měl většinový podíl hlavní headliner celé akce, kterým byli hvězdní System Of A Down. Ohromná popularita této kapely a patnáctiletá mezera mezi historicky dvěma koncerty přilákala davy fanoušků nejen z České republiky, ale i z mnoha okolních zemí. O jejich koncertu se dočtete v samostatné reportáži. Odpolední program obstaraly další kapely zvučných jmen, v čele s punkovými veterány NOFX. Dále se představili kalifornští celtic punkoví Flogging Molly a celou akci zahájili metalcoreoví harcovníci Killswitch Engage. Festival se odehrál v prostorech pražského výstaviště, jehož brány se otevřely v 15 hodin.

Mraveniště na výstavišti

Ještě před komentářem odpoledních koncertů se budu krátce věnovat areálu celé hudební hostiny. Pražské výstaviště jistě nabízelo velmi zajímavé a příjemné prostředí rockového festivalu, postrádal ale efektivní funkčnost vzhledem k enormnímu počtu návštěvníků. Mnozí nechápali, proč takovou akci organizátoři nesituovali do prostor Synot Tip či O2 Arény, ale dle mého byla otevřená scéna i vzhledem k počasí vhodnější volbou. Zastřešená aréna by nevytvořila kýžený letní festivalový efekt. První problém zvoleného areálu se naskytl hned u vstupu, kde se před patnáctou hodinou shromáždily stovky lidí a především majitelé vstupenek do Golden Circle byli notně zdrženi, vzhledem k nutnému opáskování. Areál samotný byl vybudován do tvaru U, kdy pódium bylo prakticky přímo vedle vstupní brány. Návštěvníci jej ale museli obcházet uličkou pokušení, kterou lemovaly stánky s občerstvením všeho druhu. Nabídka občerstvení byla překvapivě pestrá, nicméně kvantita stánků neměla šanci efektivně odbavovat návštěvníky, a tak se především u jídelních stánků tvořili obrovské fronty. Pivní stánky na tom nebyly o nic lépe, ale tady bylo odbavování poměrně rychlé. Velkým problémem pak byly sociální zařízení, kterých bylo zoufale málo. Čekací doba na prázdnou toiku byla minimálně 10 minut a netrpělivý pánové se neostýchali vykonat potřebu prakticky kdekoliv. Postavení mobilních wc v těsné blízkosti jídelních stánků taky nebylo příliš vhodné. Pozitiva bych našel v umístění pódia, na které bylo i z větší vzdálenosti krásně vidět a člověk nemusel hodiny svádět bitvu o dobré místo. Také zvuk byl povětšinou velice dobře vyvážený. Uvidíme, zda-li se Aerodrome Festival 2014 vrátí znovu sem, nebo se najde jiné místo.

První hudební lahůdkou měla být od 16ti hodin metalcoreová stálice KILLSWITCH ENGAGE z Massachusetts. Od samého začátku už akce nabírala nežádoucí zpoždění a američané na pódium vtrhli minimálně o 20 minut později. Pětice srandistů vyvěsili obří plachtu s motivy aktuální desky Disarm the Descent a na pódium se přihnali s energií jim vlastní. Kapela na našem území koncertovala teprve podruhé se staronovým zpěvákem JesseLeachem, který se loni v zimě do své původní formace vrátil na úkor zdravotně indisponovaného HowardaJonese. Změna oproti loňskému koncertu v Lucerně přece jen nastala, a sice na pozici bubeníka. Tam totiž seděl JordanMancino, bubeník As I Lay Dying, který zaskakoval za zraněného JustinaFoleyho. Kapela do rozpačitého publika pumpovala prvotřídní metalcore jak z aktuální vynikající desky Disarm the Descent, tak i z průlomové The End of Heartache. Ač většina publika nebyla s kapelou přiliš seznámena, našlo se mnoho fanoušků, kteří si jejich koncertní set užili. Kromě známých úderných hitů jako Rose of Sharyn, Take This Oath, My Curse či aktuálních pecek In Due Time, The Hell In Me nebo The New Awakening se fanoušci bavili i chováním hlavního kytaristy AdamaDutkiewitze. Ten byl tradičně notně posilněn jeho milovaným českým pivem a na pódiu předváděl zábavné kousky. KillswitchEngage opět předvedli, že patří mezi absolutní špičku a návštěvníky naladili na patřičné frekvence.

Přeji příjemný punkový podvečer

Další partičkou na pódiu byli losangelští folk pankáči FLOGGINGMOLLY, jimž koncerty v česku také nejsou vůbec cizí. Loni nadchli publikum na podmáčeném Rock For People a svou popularitu přetavili ve výtečný kotel i na Aerodromu. Parta kolem zpěváka irského původu DaveKinga vystupovala pod obřím irským čtyřlístkem a na základně jejich rozjuchaného folk punku opřeného o housle, banjo či akordeon by málokdo tipoval, že sídlí ve slunné Kalifornii. Na pořádnou párty připravené publikum jejich optimisticky laděnou tvorbu spolkli i s navijákem a vytvořili výbornou atmosféru. Na teplé pozdní odpoledne se takový pohodový nářez náramně hodí a spokojenost byla k vidění na každém kroku. V dobré náladě byla i kapela, která s publikem přátelsky komunikovala a jako vděk jim servírovala skočné hity jako Drunken Lullabies či SelfishMan. Setlist kapela poskládala rovnoměrně ze všech pěti desek a i když většina písní byla na stejné brdo, na výsledný pozitivní efekt to nemělo žádný vliv.

Poslední formací před setměním byli punkoví veteráni NOFX. Celosvětově nejúspěšnější nezávislá kapela stále sází na své úderné a sarkastické punkové vypalovačky a k pobavení na svých koncertech využívají i svého specifického humoru. Tato legendární punková parta má na svém kontě již dvanáct studiových desek, přičemž ta poslední SelfTitled z roku 2012 stále ctí punkovou syrovost a know-how této velmi svojské formace. Ze všech desek nám také zahrála alespoň jednu ukázku a jelikož jejich písně málokdy přesáhnout délku dvou minut, užili jsme si jich hned dvě desítky. Čas mezi písněmi pánové věnovali mluvenému slovu, kdy návštěvníky bavili všemi možnými prostředky. Nechyběly neslušné a kousavé vtípky, jamování na jakékoliv téma či slovo, utahování si z jiných kapel i sami ze sebe a podobně. Právě jejich specifický humor nemusel být každému po chuti a když hlavní protagonisti FatMike a ElHefe pozdravili fanoušky ze Sovětského svazu, mnozí byli konsternování. Drzým vtípkům neunikli ani pánové ze System Of A Down, do kterých se vtipálci trefovali v souvislosti s downovým syndromem (Down's syndrome). Většina fanoušků ale jejich humor brala s rezervou, nicméně našli se i tací, které NOFX nepotěšili. Těm Fat Mike poděkoval za jejich peníze a vzkázal jim, že kapele nemusí děkovat. Vrcholem všeho humoru byly pak názvy některých písní, kupříkladu 72 Hookers nebo dětem věnována pecka Fuck the Kids. Došlo i na cover písně Radio od Rancid, nebo známnější věci Linoleum, Leave It Alone nebo rozlučková Kill All the White Man. Atmosféra koncertu byla všelijaká, jen symbiotická určitě ne. Nepříliš potěšujícím faktorem byla i připomínka, že Fat Mike údajně mluvil se System Of A Down a navrhl jim, aby NOFX hráli déle právě na úkor SOAD. Ti údajně souhlasili. I když tato poznámka byla jen vtipem, který měl podráždit fanoušky, ukázalo se, že se tak nakonec opravdu stalo (až na ten souhlas, samozřejmě). NOFX zahráli punkovou estrádu se vším všudy, některé pobavili, některé podráždili, ale hudebně na tom jsou pořád velmi dobře. A to se počítá.

Jak probíhal koncert hlavních hvězd festivalu, kapely SYSTEM OF A DOWN, si přečtěte v samostatné reportáži. Na Aerodrome Festivalu naviděnou v roce 2014.

Autor fotografií: Milan 'Grindsnake' Jurkas