Frontman Rybiček48 Kuba Ryba: Jsem tak velkej punkáč, jak to jen lze

Autor rozhovoru: Michal Karas


Léto už máme bohužel v Peytchi, jaké bylo to tvoje?
"Bylo strašně dlouhý a krátký zároveň, měli jsme za tu dobu asi 60 koncertů. Pro mě bylo letošní dlouhý hlavně proto, že jsem ohluchl někdy v půlce sezóny, na koncertě v Praze jsem úplně přestal slyšet. Takže pak jsem jel skoro dva měsíce téměř hluchej, měl jsem uši něčím vytmelený a nazpíval jsem si svoje hlasy a ty jsem měl puštěné do odposlechů, abych aspoň trochu slyšel a díky tomu jsem zpíval, protože svůj hlas jsem slyšel dobře. Takže ty dva měsíce byly pro mě asi ty nejhorší v hudební kariéře, ale nakonec jsme to dali. Na ten pražský koncert si osobně vzpomínám. Tehdy to bylo strašný. Dva dny předtím jsme hráli a už jsem slyšel blbě, ale ještě to celkem šlo a zdálo se mi, že slyším pořád stejně a najednou v Praze při druhý písničce mi sluch úplně odešel."

Stalo se ti dřív něco podobného?
"Samozřejmě, menší problémy byly, ale že by mi to vysloveně ovlivňovalo muziku, to ne. Důležitý je se z toho neposrat a zařídit to tak, aby to šlo."

Kteří interpreti a kapely ovlivnili tvorbu Rybiček48?
"Bylo jich strašně moc. Když jsme začínali hrát, tak to určitě byla vlna kapel Blink-182, Green Day, Good Charlotte, Simple Plan. Tehdy navíc letěli Prci, prci, prcičky, takže jsem měl možnost, poprvý slyšet tyhle kapely a chtěl jsem bejt muzikant z těch kapel. S Rybičkama jsme začali, když mi bylo 18 a postupně se další skupiny na to nabalovaly – zbožňuju třeba Mötley Crüe, Motörhead, z českých pak Chinaski, nejnovější Kabáty. Těch vlivů je tam každopádně mraky, denně slyšíš plno muziky z rádia, televize. Myslím, že nás ovlivňuje i to, o čem sami nevíme. Pekař nedávno složil písničku, která ho inspirovala zvoněním z telefonu."

Jak se proměnilo vaše publikum za dobu, co hrajete?
"Zestárlo. Prvních 15 let, co teď slavíme, tak jsme si definovali, kdo vůbec jsme a co chceme dělat. Byl to hlavně boj o mužský ega, což nějakou dobu trvalo, plus než jsme si našli posluchače, pro koho chceme hrát – bylo to takový lovení. Takže prvních 15 let jsme hledali a teď dalších 15 let budeme zkoušet, co všechno dokážeme, po tom co jsme zjistili, co hrajeme. (smích) „Pracovní název nového alba - Best fuck off 2014 – 2017"

Poslední album vám vyšlo v roce 2013 a od té doby jste vydali řadu singlů, což jste tak dříve neměli. Proč ta změna?
"Poslední deska se hodně povedla, bylo z ní hodně singlů, z 11 písniček asi 9 klipů. No, a když uděláš po dvou letech k písničce klip, tak to už nikoho moc nezajímá, protože ta písnička je už dlouho venku. Takže jsme si řekli, že vydáme úplně novej singl s úplně novým klipem, rovnou ho vyhodíme, když ho vezmou rádia, tak vezmou, když ne, tak ne a začneme ho rovnou hrát. Teď těch songů máme 7, budeme natáčet ještě další dva, pak plánujeme jet něco natáčet do USA po novým roce a až těch písniček bude 11, 13, tak je dáme dohromady. Myslím si, že příští rok to bude, zatím máme pracovní název Best fuck off 2014 – 2017. Bude tam Léto, Slibuju, že nebudu pít, Chtěl jsem tím říct, Správní chlapi… Minimálně polovina singlů se chytla dobře, takže tam můžeme dát nálepku „znáte z TV". (smích) Většina vašich singlů jako například Slibuju, že nebudu pít, Chtěl jsem tím říct, nebo Klasický pomalý song plně zapadající do programového schématu každého dobrého rádia je pojata velmi humorně."



Kde chodíte na nápady?
"Úplně jednoduše – chlast, lehký drogy a život. Po trávě člověk úplně jinak přemýšlí, nechci ji vychvalovat, ale vadí mi, když lidi označují uživatele trávy za feťáky. Myslím si, že ve státě, kde je ožralej prezident a půlka vlády, by se nikdo neměl smát tomu, že si někdo občas dá trávu. Chlast je daleko horší, nikdy jsem třeba neviděl nikoho po trávě se prát, nebo bejt agresivní. Pokud jsi pitomej a cpeš do sebe jakýkoliv látky, který ti ovlivňují psychiku a motoriku, tak je to blbost. Důležitý je, jak se člověk k tomu postaví. Já normálně funguju a do toho si zahulím a pak znám spoustu lidí, kteří chlastají od rána do večera a normálně fungovat nemůžou. Takže si při psaní většinou dám brko, občas panáka a mám takovou pohodu. Při přípravě klipů si sedneme s klukama a Ondrou Soukupem (režisérem klipů kapely), vznikne nějaký prvotní nápad a pak se už jenom přetahujeme o finální podobu. Všichni máme v kapele rádi srandu, takže se prvotně chceme bavit sami a pak je strašnej bonus, pokud se tomu zasmějí i lidi. U parodií je to vždycky tenký led, aby to bylo vtipný a ne trapný. Ne vždycky se to samozřejmě povede."

Který nápad nepovažujete za zdařilý?
"Třeba písnička Agáta, kterou jsme hráli naživo minimálně. Skládal jsem ji u Petra Lebedy (kytarista kapely) na chatě, poslouchal jsem tehdy zrovna Michaela Jacksona a chtěl jsem nějaký disco, funky. Chtěli jsme si udělat legraci z bulvárních celebrit a myslím, že to téma je nadčasový, že ho jednou někdo vytáhne a zasměje se tomu. U týhle písničky vznikl nápad, že budeme dělat parodie alá Léto, Chtěl jsem tím říct. Úspěšnost se u ní moc neprojevila, ale já jsem na ní strašně hrdej a naopak se mi moc líbí."

V jednom rozhovor jsi řekl, že cédečka pro dnešní dobu nemají žádnou hodnotu, přesto se chystáte vydat další. Jaké bude?
"Je to taková nutnost, osobně bych ho nevydával, kdyby to nebylo potřeba, dneska všechno funguje digitálně. Navíc cédečka pak na koncertech prodáváme za stovku, na eshopu snad za dvě stovky. Všichni se nás ptají, proč to máme na koncertech levnější – je to logický, protože člověk přijde a zaplatí si za vstup, tak by měl být nějak zvýhodněn, protože ne všem se na koncert chce. Dneska stojí výroba CD 18 Kč, takže za něj nemůžeme chtít pětikilo. Navíc si to podle mě kupují hlavně věrní fanoušci, kteří chtějí mít celou kolekci. Problém taky je, že mnohdy si CD nemůžeš nikde přehrát. Takže to děláme hlavně kvůli věrným fanouškům."

Neplánujete například vydat vinylovou desku, které se znovu vrací do módy?
"LP bych si měl kde přehrát. (smích) Ale spíš bych ji vydal v rámci nějaké bestovky, přijde mi pitomý to udělat k řadový desce. Třeba by se to hodilo udělat ke dvacetinám. Někdy si říkám, jestli nepředělat starý písničky, protože dneska na koncertech je hrajeme jinak a ani o tom nevíme."

Neplánujete vydat nějaké CD z koncertu?
"Živáky jsme natáčeli k deseti letům z Votvíráku a pak jsme pro Óčko před pár lety natočili akustickej živák. Uvažovali jsme, že natočíme prosincový koncert ve Fóru Karlín, ale osobně celý živáky nemám rád. Až budeme vyprodávat stadiony, kde bude 70 000 lidí, tak chci živák. (smích). V malým sále je potřeba minimálně 15 kamer, aby to pak ve výsledku dobře vypadalo. Nejlepší by bylo to spojit s dokumentem o nás. „Nelze mlčet, pokud nějaký muzikant vystupuje jako rasista"."

V minulém ročníku soutěže Slavík jste se na sociálních sítích vymezovali proti umístění kapely Ortel v soutěži. Myslíte si, že by umělci měli politicky angažovat?
"Ortel založil člověk s fašistickou minulostí a když říká, že to je už jen minulost, je to stejný, jako by o sobě někdo tvrdil, že byl černoch, ale že to už je jen minulost. Ortel sám o sobě není žádným mesiášským projektem, který má něco zachránit. Prostě jen našli místo na trhu a snaží co nejvíc vydělat na lidské hlouposti. Nikdo tady nechce teroristy, výbuchy bomb, ale zároveň je hloupost permanentně lidi strašit. Jestli je mají lidi rádi, ať jim chodí na koncerty, ať si tam vesele hajlujou od rána do večera, ale hudební ankety by měly být o hudbě a ne o politické angažovanosti. Slavík mě celkově neoslovuje. Ta anketa je stejná jako v roce 1985, akorát je z ní lepší přenos. Když srovnám Slavíka se zahraničními cenami, tak tam je to úplně někde jinde."

Není to ale tím, že celá anketa je vyčpělá a třeba mladí lidé se v ní vůbec nehlasují?
"U Slavíka hlasuje jen velmi málo lidí a tahle anketa má strašně malou vypovídající hodnotu, a to  jen pro tuhle omezenou skupinu lidí. Měl jsem koncert Ortelu pár metrů od domu v létě – to je strašná věc. Hudba je příšerně odehraná a po každý písničce všichni řvou Ortel, Ortel! a to dělají i potom, co frontman pronese sebevětší blbost. Tomáš Hnídek (frontman Ortelu) se pasuje do role Mesiáše a rozhodně není blbej, protože tuhle svoji pózu dokáže velmi dobře prodat."

Myslíš si, že bude mít znovu šanci na umístění?
"Určitě, pro tu soutěž je důležitý, když se lidi semknou. Hlasů není potřeba pro vítězství tolik, to znamená, že když se interpret zapropaguje na Facebooku, tak má v podstatě vyhráno. Navíc většina kapel tuto anketu ignoruje, takže dosáhnout úspěch ve Slavíkovi není nijak těžký. O úspěšnosti kapel, ale vypovídají vyprodaný koncerty a ne vyčpělý ankety."

Tvorba vaší kapely se politickými a společenskými tématy prakticky nezabývá. Neplánujete to změnit?
"Ne, politicky se budu vymezovat sám za sebe jako Jakub Ryba. Na koncertech jsme tyto záležitosti nikdy neřešili, i když jsme v kapele všichni stejného přesvědčení spolu s týmem a manažerem. Naopak si myslíme, že na všechny takovéhle sračky by měl člověk na koncertech zapomenout a užívat si muziku. Budeme vždycky apolitická skupina. Letos nás oslovily asi 4 strany, jestli bychom jim nezahráli někde v rámci kampaně, a i když to byla strana, kterou bych osobně volil, tak jsme to odmítli."

Chystáte ke svému 15letému výročí turné s názvem 115 let. Bude něčím jiná, než předchozí turné?
"Minimálně budeme hrát v daleko větších sálech a zakončíme ho ve Fóru Karlín. Je super, že lístky ubývají a myslím, že všechny koncerty budou vyprodaný. Budeme mít megashow se speciálními efekty. Chceme show udělat pořádně, aby si je lidi užili."

Nechystáte se zařadit do setlistu písničky z prvních alb?
"Ne, protože jsme zjistili, že to nikoho nezajímá (smích).. Byla by to zastaralá radost pro nás a pro pár věrných fanoušků. Občas děláme vzpomínkové koncerty u nás v Kutné hoře pro zaryté fandy. Beru to jako ze svého pohledu, když chci jít na svou oblíbenou kapelu, tak chci slyšet ty největší hity. Některé turné jsme to i zkoušeli, ale 90% lidí starší písničky prostě nezná. V tomhle musíme být bohužel profíci a nezklamat většinu publika. Setlist bude stejný pro celé turné, až na tu Prahu, kde přijdou nějací hosti."

Máš nějaký příbuzenský vztah k Janu Jakubu Rybovi?
"Moc se teď nevídáme (smích). Táta to jednou z legrace plácnul a chytil se toho jeden novinář, od kterého to převzali všichni. Byla to ale rockstar svojí doby – byl na všech legálních a ilegálních drogách své doby, měl mraky levobočků. Můj děda pochází blízko Rybova rodiště, možná tam nějaká přízeň je, ale rozhodně přímý vztah tam nebude."

Nepřemýšlíš, jak dlouho ještě budeš punk?
"Podle mě jsem jeden z největších punkáčů v republice, jenom to nevedu tím tradičním způsobem. Žiju mimo systém tak, jak to dovedu. Takže věci, co nemusím dělat, nedělám a žiju si jak dítě. Řekl jsem si, že nechci nikdy pracovat jako zaměstnanec, pracoval jsem tak rok, protože nemám rád autority a radši si rozhoduju všechno sám. Nikdy jsem například nesouhlasil s nátlakem vydavatelství ohledně podoby desky. Říkám tomu gentlemanpunk. Vadí mi názory lidí, podle kterých jsem punkáč, že nosím předpisový punkový oblečení. To si připadám spíš jako punkáč, když si jedu na rozhovor v teplákách. :-D"

Slibujete, že nebudete pít?
"Každej den (smích). Nejsem ten typ, co by si doma otevřel pivo, spíš jsou u nás pořád party."