Další experimentování

O Kornech se toho dost napovídá. Už jen proto, že fanoušci jsou různorodého složení. Kalifornská partička s metalem míchá spoustu hudebních stylů, na které si jen vzpomenete. Za dlouhodobou existenci došli od tvrdých metalových riffů až k prvkům dubstepu. The Path of Totality je plná těhle dubstepařů, kteří jej i produkovali.

Hned u prvního tracku Chaos Lives in Everything do vás začnou nalívat stále stoupající hvězdu, dříve malé emíčko, dnes komerčně nejviditelnějšího DJ Skrillexe. Je to standard toho, co Korn umí ze sebe dostat plus spousta dubstepu. Už při druhé písničce mě napadá, jestli by Korni zvládali být stále úspěšně plodní i bez těhle serepetiček. Kill Mercy Within dává prostor holandské Noisii. Také z horšího soudku, podle mě vše zachraňuje nesmírně zajímavá barva hlasu Jonathana Davise. Ve stejném duchu přejedeme náladovou My Wall (ft. Excision and Downlink). A konečně se dostáváme k něčemu co stojí za řeč, Narcissistic Cannibal. Velmi chytlavá melodie se zajímavým spádem. Povedená práce jak ze strany kapely, tak Skrillexe a Kill the Noise.

V Illuminati (ft. Excision and Downlink) opět zabředneme do melancholických náladiček. Z těch nás vytáhne zvláštně agresivní začátek Burn the Obedient (ft. Noisia), přeneseme se přes Sanctuary (ft. Downlink) a přes jednu z lepších na The Path of Totality – Let’s Go (ft. Noisia). Ne, že by na všech těch skladbách bylo něco špatného, jen když všechny vysvlečeme z téhle dubstepové parádičky, dostaneme staré Korny typu Untouchables, akorát na dost nižší úrovni. Ovšem teď se dostáváme k opravdové perle celého alba, Get Up! Tam si kapela se Skrillexem opět sedla a vznikl tenhle agresivně povzbuzující song. Jak moc někteří dubstep nemusí, tak tady ho budou milovat, dokonalá souhra. Krasojízda pokračuje ve Way Too Far (ft. 12th Planet), se sice trochu fádním refrénem, ale sloky stojí za to. Zuřivě se zakousnou do vašich nervů a cukají tělem. Uzavíračka Bleeding Out (ft. Feed Me) začíná klavírem a postupně se dostává do rychlejšího tempa plus v závěru bridge s irskými prvky, což hodnotím velmi kladně. Na konci jsou dva bonusy Fuels the Comedy (ft. Kill the Noise). Osobně se divím, že není na regulérním tracklistu mezi ostatními, protože v mnohém předčí víc jak polovinu písniček zařazených na albu. Skoro to samé se dá říct i o Tension (ft. Excision, Datsik and Downlink).

Rozhodně Korn předvedli něco nového a že dubstep se dá použít všude jako zajímavý prvek k podkreslení. Když píšu k podkreslení, chci vytknout občasné utápění se, protože se sem tam vkrádá pocit, že slyšíte jen zpěv a spoustu dubstepu, se kterým by Korn měli příště (pokud nějaké takové příště bude, protože u Korn je možné vše a modleme se, ať na další desce neslyšíme třeba Hannah Montanu) možná trochu šetřit. Jinak co se samotných hostů na CD týče, nutno konstatovat, že nejlepší kousky vznikly na základě spolupráce se Skrillexem.