27 muzikantů, kteří zemřeli ve 27 letech

„27 Klub" je jedna z nejtemnějších rockových institucí. Ať už je tato skupina založena z pověr či prosté shodě okolností, zdálnivě nepřiměřené množství světově nejslavnějších muzikantů zemřelo ve věku 27mi let. Existuje menší skupinka „27 Klub A členů", kteří zůstávají největšími rockery a rockerky v historii, ale je daleko více muzikantů, kteří zemřeli ve stejném věku. Seznamte se se sedmadvaceti slavnými muzikanty, kteří nás navždy opustili v tomto mladém věku.

Kurt Cobain (Nirvana), 5.4.1994

Nemůžeme začít nikým jiným, než legendárním zpěvákem skupiny Nirvana, Kurtem Cobainem. Právě jeho sebevraždou ostartoval tento smutný pojem muzikantů, kteří zemřeli v sedmadvaceti. Kurt Cobain většinu svého života prožil s neklidnou myslí, což ještě umocňovala jeho závislost na heroinu a věčné odmítání podstoupit terapii. Cobainův hlas se stal hlasem 90. let grungeového boomu od té doby, co megahit Smells Like Teen Spirit zaútočil na rádia a televize. Nirvana pak pokračovala ve vytváření brilantních rockových milníků až do dne, kdy Cobain zemřel.

Dave Alexander (The Stooges), 10.2.1975

The Stooges jsou samozřejmě hlavně kapelou Iggyho Popa, ale baskytarista DaveAlexander byl opravdový punk rockový průkopník. Spojení sil s Popem, Scottem a RonemAshetonovými začali tvořit žánr punku v roce 1967. Alexander byl zapojen do eponymního debutového alba a jeho následovníka Fun House. Z kapely byl posléze odejit pro vynechávání zkoušek a kvůli problému s alkoholem na domácím koncertě v Michiganu. Dave Alexander zemřel na zápal plic a zánět slinivky břišní v roce 1975. Na jeho smrti se podepsalo i nadměrné užívání alkoholu.

Jeremy Michael Ward (Mars Volta), † 25.5.2003

Zvukový inženýr Jeremy Michael Ward byl nedílnou součásti zásadní experimentální skupiny The Mars Volta, jež se nedávno odebrali do hudebního důchodu. Po rozpadu kapely At The Drive-In kytarista OmarRodriguez-Lopez a zpěvák CedricBixler-Zavala založili The Mars Volta a okamžitě angažovali i Warda. Ten obstarával veškeré zvukové efekty a vytvořil specifický zvuk The Mars Volta a stal se tak dalším stálým členem kapely, přestože zůstával v zákulisí. Jeremy Michael Ward zemřel po předávkování drogami jen několik měsíců před vydáním debutové desky The Mars Volta De-Loused in the Comatorium.

Kristen Pfaff (Hole), † 16.6.1994

Jen dva měsíce po smrti Kurta Cobaina ztratila jeho manželka a frontmanka kapely Hole, CourtneyLove, další důležitou osobu ve svém životě. Baskytaristka KristenPfaff stejně jako Cobain trpěla závislostí na heroinu a zemřela po předávkování. Kristen byla „bystrá, krásná, velmi talentovaná, chytrá a vždy vypadala, že má vše pod kontrolou". Její otec, NormanPfaff, řekl plátku Seattle Times den poté: „Včera taková bohužel nebyla".

Bryan Ottoson (American Head Charge), † 18.4.2005

American Head Charge ztratili svého milovaného kytaristu BryanaOttosona v polovině turné s Mudvayne v roce 2005. Našli Ottosona mrtvého na posteli v ložnici v tourbusu. Jako příčina smrti bylo označeno náhodné předávkování léky na předpis. Kytaristovi byl diagnostikován hrdelní streptokok a byl mu předepsán penicilin a léky proti bolesti. Policejní záznamy hovoří o tom, že muzikant před smrtí pozřel „velké množství neznámého alkoholu", což kapela velmi krátce po tomto prohlášení odmítla.

Jimi Hendrix, † 18.9.1970

Ze všech rockerů, kteří zemřeli ve věku 27mi let, patrně nikdo neopustil svět s tak nezodpovězenou otázkou: „co všechno ještě mohl dokázat?". Mnohými označován jako nejlepší kytarista planety v historii zemřel na udušení v bytě své přítelkyně v Londýně. Jeho jedinečná schopnost inovovat hru na kytaru a vyjadřovat se prostřednictvím kytarových tónů, stejně jako jeho nekonečná touha předefinovat všechno, čím rocková hudba může být, udělala čtyři alba, které Hendrix stihl nahrát, pouze špičkou ledovce. Jen s velmi abstraktními tézemi se můžeme dohadovat o tom, co by Jimi Hendrix mohl vytvořit v dalších letech svého nadějného života. Bohužel červené víno a prášky na spaní (údajně silnější než bylo předpokládáno) nám všechny potenciální melodie vzaly.

Brian Jones (The Rolling Stones), † 3.7.1969

Jen měsíc poté, co byl vyhozen z kultovní kapely, kterou pomohl vytvořit - The Rolling Stones- se kytarista a multi-instrumentalista Brian Jones utopil ve svém vlastním bazénu. Jones, kytarový virtuóz, který aspiroval na vůdčí osobnost kapely, byl z kapely pomalu vytlačen ve prospěch působivé schopnosti skladatelů Micka Jaggera a Keitha Richardse. Poté, co se podílel na pouhých dvou písních na albu Let It Bleed v roce 1969, vyvrcholily Jonesovy problémy s návykovými látkami (s čímž souvisí i jeho zatčení, což mu znemožňovalo koncertovat mimo Státy) a jeho spoluhráči to těžce nesli. Tyto problémy s největší pravděpodobností způsobili i jeho smrt pod vodou.

Jim Morrison (The Doors), † 3.7.1971

Pocit tajemna v hudbě The Doors, především díky frontmanovi Jimovi Morrisonovi, udělalo z kapely legendu již v době jejího působení. O to větší šok lidem uštědřila zpráva o jeho úmrtí a mnoho z nich nemohli uvěřit, že je opravdu mrtvý. A to i proto, že nikdy nebyla provedena pitva. Zpěvák údajně zemřel 3. července 1971 na srdeční selhání ve vaně jeho pařížského bytu. V souladu s francouzským právním systémem nebylo provedeno žádné další vyšetřování a mnoho lidí netuší, že Morrison ve skutečnosti zemřel na předávkování heroinem. Jiná teorie hovoří o tom, že zemřel na toaletách nedalekého nočního klubu. A nebo to Morrison všechno zinscenoval a nyní žije poklidným životem na koňské farmě v Oregonu.

Ron McKernan (Grateful Dead), † 8.3.1973

Klávesista a zpěvák Ron McKernan z kapely GratefulDead zemřel 8. března 1973 v důsledku vnitřního krvácení kvůli nadměrnému pití. McKernan byl první frontman kapely a po častém koncertování a nahrání několika jejich velmi zásadních desek ho zradilo zdraví po dalším z alkoholických dýchánků, což ho přinutilo kapelu v roce 1972 opustit. O necelý rok později svět opustil navždy.

Janis Joplin (Big Brother), † 4.10.1970

Janis Joplin, úspěšná sólová muzikantka a zpěvačka skupiny Big Brother a The Holding Company zemřela v roce 1970 na předávkování heroinem. Tato výrazná zpěvačka se drogovými a alkoholickými problémy potýkala prakticky celou svou kariéru. Byla nalezena v hotelu v LA s čerstvou stopou po jehle na paži a $4.50 v ruce. Je předpokládáno, že její dealer jí omylem prodal extrémně silnou dávku její oblíbené drogy. Joplin byla zrovna v procesu dokončování alba Pearl, které nakonec neplánovaně vyšlo až posmrtně v roce 1971, přičemž a cappella píseň Mercedes-Benz byla dokončena pouhé tři dny před její smrtí.

Robert Johnson, † 16.8.1938

Legendární bluesman Robert Johnson, jehož písně byly nahrány kapelami jako RollingStones, AllmanBrothers, EricemClaptonem, BobemDylanem a mnohými dalšími zemřel v roce 1938. O Johnsonově životě je toho známo jen málo, mj. to, že nahrál sotva více než dva tucty písní, včetně např. Dust My Broom nebo Sweet Home Chicago. Přesto o jeho nepřirozeně krátkém životě kolují poměrně šílené mýty a pověsti, které zůstaly v pamětích lidí a fanoušků. Jeden z drbů je, že prodal svoji duši Ďáblu a krátce před tím, co byl otráven žárlivým přítelem ženy, se kterou mluvil, ho měl v hledáčku tehdy slavný agent JohnHammond, který mu chtěl nabídnout jednosměrnou jízdenku na hudební vrchol.

Pete Ham (Badfinger), † 24.4.1975

24. dubna 1975, pouhé tři dny před jeho 28. narozeninami, se zpěvák zkupiny Badfinger zabil údajně proto, že byl zoufalý nad svou špatnou finanční situací a neústálý spor s manažerem kapely, StanemPolleym. Podle magazínu RollingStonePeteHam nechal u svého těla vzkaz: „Stan Polley je bezduchý bastard". Jeho spoluhráči řekli, že manažer kapele neposkytoval finanční podporu. Přestože napsal několik hitů kapely, včetně Day After Day a No Matter What, Ham se potýkal s vážnými finančními, až existenčními, problémy a patrně byl přesvědčený o tom, že by nemohl naplno podporovat své tehdy ještě nenarozené dítě. I to bylo pravděpodobně důvodem k jeho sebevraždě.

Alan Wilson (Canned Heat), † 3.9.1970

Alan Wilson, kytarista, zpěvák, hráč na foukací harmoniku a primární skladatel skupiny Canned Heat, zemřel v důsledku předávkování barbituráty. Nikdy však nebylo určeno, zda si Wilson nevzal život dobrovolně. Wilson založil typickou boogie skupinu v roce 1965 v Los Angeles s dalšími milovníky blues. Napsal a zpíval dva největší hity On The Road Again a Going Up the Country. Canned Heat právě dokončovali nahrávání desky s jedním z jejich idolů, zpěvákem Johnem Lee Hookerem, když Wilson zemřel.

Gary Thain (Uriah Heep), † 8.12.1975

Oficiální příčina smrti Garyho Thaina bylo respirační selhání v důsledku předávkování heroinem. Byl z kapely Uriah Heep odejit na začátku roku 1975 kvůli rostoucímu drogovému problému. Thain se přidal ke králům progresivního hard rocku v roce 1972 a nahrál s nimi 5 alb, z nichž hned čtyři slavily zlatý úspěch ve Spojených státech.

Helmut Kollen (Triumvirat), † 3.5.1977

Bývalý baskytarista a zpěvák německé progresivní rockové skupiny Triumvirat zemřel na otravu oxidem uhelnatým ve své garáži. Poslouchal písně z alba, na kterém pracoval, zatímco seděl ve svém nastartovaném autě. Kollen se připojil ke kapele Triumvirat, která byla považována za ekvivalent kapel Emerson či Lake and Palmer, v roce 1974. Pracoval na dvou nejúspěšnějších deskách Illusions on a Double Dimple a Spartacus, které se umístilo na 27. v americké hitparádě. V říjnu 1977 bylo posmrtně vydáno jeho debutové sólové album You Won't See Me.

Amy Winehouse, † 23.7.2011

Nejvýraznější a čerstvou členkou „27 klubu" nedávné minulosti je zpěvačka Amy Winehouse, která je považována za tragickou postavu, když zemřela po otravě alkoholem v roce 2011. Winehouse měla vážné veřejně známé problémy s užíváním drog a alkoholu, s kterými evidentně nehodlala nic dělat. Text jejího největšího hitu Rehab je toho důkazem („They tried to make me go to rehab, I said no, no, no" / „Chtěli mě přimět jít na odvykačku, já řekla ne, ne, ne"). S tímto přístupem nikdo nebyl příliš překvapen jejím předčasným odchodem, i když se mnoho lidí cítilo vinnými, když o jejím stavu všichni tak dobře věděli. Současná kulturní společnost se baví vzestupy a pády celebrit, v případě jedné z nejvýraznějších zpěvaček novodobé hudební historie se ale jednalo pouze o dlouhý pád.

Chris Bell (Big Star), † 27.12.1978

Chris Bell (na fotografii druhý zleva) získal místo v „27 klubu", když 27. prosince 1978 ztratil kontrolu nad svým sportovním vozem Triumph TR-7, když řídil z pozdní návštěvy svého otce v restauraci v Memphisu. Narazil do stožáru veřejného osvětlení a na místě zemřel. Bell byl zakladatelem vlivné popové chlapecké kapely Big Star, která se neúspěšně snažila prosadit debutovou deskou #1 Album.

Mia Zapata (The Gits), † 7.7.1993

The Gits byli ambiciózní punkovou kapelou v Seattlu na začátku velkých věcí v rozvíjející se kultuře alternativních dob 90. let, jejichž leaderem byla zpěvačka Mia Zapata. Ta byla 7. července 1993 ráno unesena po odchodu z domu svého přítele. Její tělo bylo nalezeno o dvě hodiny později, byla zbitá, znásilněná a uškrcená k smrti. Bohužel, jedna z nejzářivějších mladých hvězd v Seattlu vyhasla dříve, než mohla začít naplno zářit. Vražda Zapaty patřila mezi nevyřešené případy a až o deset let později byl usvědčen a odsouzen rybář Jesus Mezquia.

D. Boon (Minutemen), † 22.12.1987

Alternativní rock byl ještě opravdu undergroundovou záležitostí, když zpěvák a kytarista D. Boon pomohl založit post-punkovou kapelu Minutemen v roce 1980. Skupina nikdy neprodávala mnoho desek, ale její vliv na rockovou scénu je nepochybně cítit dodnes. Kapela trávila drtivou většinu kariéry na cestách a bylo to právě na turné v Tucsonu, když 22. prosince 1987 D. Boon zemřel při autonehodě.

Richard Turner (Friendly Fires), † 19.8.2011

Trumpetista kapely Friendly Fires zemřel v Londýně 19. srpna 2011 při plavání v bazénu. Ani okamžitý zásah plavčíků a záchranářů nezvrátil Turnerův osud a muzikant zemřel na infarkt kvůli prasklé aneurysmatické aortě. „Byl to naprosto výjimečný hudebník a jeho práce na našech koncertech nám bude velmi chybět", okomentovala neštěstí kapela.

Richey James Edwards (Manic Street Preachers), † 23.11. 2008

Dle oficiálních záznamů o kytaristovi a skladatelovi Manic Street Preachers, Richeym Jamesovi Edwardsovi, byl muzikant prohlášen za mrtvého, když welšský rocker záhadně zmizel v roce 1995 ve věku 27 let. Jeho tělo nebylo nikdy nalezelo, což nahrává příznivcům konspiračních teorií a optimistickým fanouškům, kteří stále věří, že se jednoho dne znovu objeví. To, samozřejmě, není příliš pravděpodobné, jelikož jeho vůz byl nalezen na známém místě pro sebevrahy. Přesto všechno je jeho členství v „27 klubu" oprávněné a podmíněné. Manic Street Preachers nakonec pokračovali bez něj, i když oficiálně nechali jeho podíl na obchodní značce kapely v případě, že by se ještě objevil.

Pete de Freitas (Echo & the Bunnymen), † 14.6.1989

Narodil se ve městě Port of Spain, hlavním městě republiky Trinidad a Tobago. Pete de Freitas přišel do post-punkové kapely Echo & the Bunnymen v roce 1979, těsně před dokončením jejich debutu Crocodiles v roce 1980. Zůstal a pracoval na čtyřech dalších deskách a odehrál hity jako The Cutter, The Killing Moona Lips Like Sugar. De Freitas zemřel při motocyklové nehodě zhruba rok poté, co zpěvák Ian McCulloch z kapely odešel.

Jacob Miller (Inner Circle), † 23.3.1980

Známý nejvíce jako bývalý zpěvák kapely Inner Circle, jamajský zpevák Jacob Miller, měl takový druh hlasu, který by mohl snadno přejít ze zamilovaných balad do rockově laděného reggae. Miller a jeho spoluhráči se objevili v kultovním filmu Rockers. 23. března 1980 při zkoušce pro americké turné s Bobem Marleym byl Miller tragicky zabit při dopravní nehodě v Kingstonu.

Damien Morris (Red Shore), † 18.12.2007

Australská metalcorová kapela Red Shore byla založena v roce 2004. Během turné s kapelou All Shall Perish v roce 2007 se jejich minibus zřítil z dálnice na východním pobřeží v Austrálii, roztříštil se o skálu a na místě zemřel zpěvák Damien Morris a merch guy Andy Milner. Kapela krátce pokračovala s novým zpěvákem a kariéru ukončila v roce 2011 po vydání čtyř alb.

Nate Niec (No Holds Barred), † 11.10.2009

Nate Niec z Georgie sice není světoznámé jméno, ale ve své komunitě určitě jako baskytarista kapel No Holds Barred a Das Maniacs zanechal svou stopu. Kromě hraní s punkovými kapelami Niec pracoval i v charitativní organizaci pro traumatizované děti nebo si zahrál ve filmu. Zemřel v roce 2009 při dopravní nehodě v Johns Creek, blízko jeho domova.

Elizabeth Amirian, † 12.2.2009

Ctižádostivé zpěvačce a skladatelce Elizabeth Amirian ze severní Kalifornia byla její nadějná kariéra ukončena aktem brutálního násilí. Dne 12. února 2009 písničkářka zemřela po únosu, kdy byla dva dny vězněna, několikrát znásilněna a celkem devětatřicetkrát pobodána jejím snoubencem Mikey Wagstaffem. Ten byl odsouzen k doživotnímu pobytu ve vězení. V roce 2013 byla vydána kniha o krátkém životě Elizabethy.

Sean McCabe (Ink & Dagger), † 28.8.2000

Zpěvák skupiny Ink & Dagger měl opravdu zajímavý vokální arsenál, který se dokonale doplňoval s kytaristou Donem Devorem. Jeho magnetické působení na jevišti a temné, leč často vtipné texty (něco, co velmi chybělo v 90. letech ve Philadelphii), pomohly kapele vyčnívat z mnoha dalších podobných uskupení na tamní scéně. Bohužel, McCabe v roce 2000 zemřel poté, co se v motelovém pokoji v Indianě opil, omdlel a udusil se vlastními zvratky.

Takže si to shrňme. Nejvíce pochopitelně „frčí" pravý rock'n'rollový odchod - 8 předávkování drogami plus 4x upití se k smrti a častá je i nešťastná nehoda v podobě dopravní nehody (6 případů). Násilné úmrtí má ve statistikách bohužel také místo, ať už dobrovolný konec v podobě sebevraždy (2x), ale i zvěrstva v podobě brutální vraždy, v našem seznamu dvou žen a jedné otravy. Otrava však může proběhnout i nešťastnou náhodou. Sedmadvacetiletí muzikanti nás opustili i po udušení (většinou kvůli alkoholu) a dokonce i na infarkt nebo po záhadném, nikdy nevyřešeném, zmizení. Jaký příběh Vás nejvíce oslovil a zamrzel? Příběh kterého muzikanta jsem do tomto žebříčku nezařadil? Doplním, že v „27 klubu" je aktuálně 46 hudebníků, kteří zemřeli v rozmezí 26. března 1908 do 6. ledna 2012. Nejvíce jich přitom zemřelo při rockovém boomu v sedmdesátých a osmdesátých letech.